A.cz: Šimone, letos jste zatím neokusili hořkost porážky. Za osm zápasů jste inkasoval pouhých osm gólů. Co stojí za tak razantním zlepšením oproti loňsku?
Každý puk, který se ode mě odrazí beci okamžitě odpalují pryč. Útočníci se poctivě vrací, bráníme všichni. Letos je to zase opravdu týmový Třinec. Loni jsme dostali facku, ze které jsme se celý rok nedokázali probrat. Teď je to super, jen musíme dál makat, jít zápas od zápasu a neurazit štěstí.
Bylo proti Chomutovu poznat, že se potkaly týmy z čela tabulky?
V první třetině určitě ne. Nehráli jsme dobře, stejně tak i oni. Nebyl to ani moc hezký hokej. Pak se to ale zvedlo a nám to v závěru parádně napadalo.
Piráti mají ve svém středu nejlepšího střelce extraligy, jako tým dali druhý nejvyšší počet branek. Věnoval jste Poletínovi, Vondrkovi a spol. zvýšenou pozornost?
Jasně. Věděli jsme, že ve předu jsou hodně silní. My jsme ale hráli skvěle. Kluci blokovali střely, výborně bránili a soupeř se do žádných větších šancí za celý zápas nedostal. Žádné úniky, nebo tutové šance tam nebyly. Něco málo si vytvořili jen v přesilovkách.
Dvě početní výhody jste jim poskytl i vy sám. Už se vám to někdy stalo?
Asi ne. Během utkání na to nemyslíte, ale po něm mě to hrozně štvalo. Nechat kluky takhle utopit, ještě navíc dvakrát. Byly to ale náhody, jako když někdo trefí protihráče v souboji vysokou holí.
První vyloučení bylo za vystřelení puku mimo hřiště, to druhé pak za úmyslné posunutí branky. Jak jste tu situaci viděl vy?
Jejich hráč byl za brankou a vyjížděl. Ve slidu k tyči jsem do ní vrazil a ona vypadla. Že bych ji vyhodil úmyslně, není pravda. Jen jsem chtěl co nejrychleji zavřít ten prostor. Když se na to ale kouknu zpětně, asi to bylo spravedlivé vyloučení.
Právě branka před domácím kotlem vyskakuje ze svého postavení velmi často. Řešili jste to nějak s ledaři?
Já nevím, ale štve mě to. Už říkám několik let, aby se udělaly normy na kolíky, aby byly na všech stadionech stejně široké díry, stejný výrobce těch gum. Brankáři tak vlastně nemají všude stejné podmínky. Asi sepíšu s kolegy gólmany nějakou petici (smích).
Letos jste zatím ani jednou nepustil do branky kolegu Petera Hamerlíka, se kterým jste se v posledních letech pravidelně střídal. Byla s trenéry už před sezonou nějaká úmluva, že budete vy jednička?
Něco proběhlo. Sedli jsme si s trenéry a gólmany a bavili jsme se o tom. S tím, co teď ale Třinec hraje, by ta čísla byla stejně dobrá i u Hamase.
Když jste v brankovišti střídali, byli jste velkými kamarády. Trvá vaše přátelství stále, i když teď chytáte jen vy?
Samozřejmě. Bydlíme spolu na patře, večer se často scházíme a pokecáme u televize a třeba nějakého drinku. Tak to bylo v minulých letech a je to tak pořád. Já jsem za to moc rád. Tím, že mě vlastně sám podporuje, mi to moc ulehčuje. Ale víte jak to je... Brána je jen jedna a on by určitě chtěl taky chytat.
