Třinec - Jméno Kubalík je v extralize velkým hitem, ale to zejména díky ostrostřelci Dominikovi z Plzně. O pět let starší bratr Tomáš se pokouší prosadit s Jihlavou a poznává, jak těžkou soutěží extraliga je.
V deseti zápasech za Duklu zaznamenal bývalý český reprezentant čtyři body a krčí se s ní na předposledním místě. Přesto věří, že se Jihlavě podaří zlepšit a dotáhnout sezonu aspoň do předkola play-off. Deníku Aktuálně.cz poskytl Kubalík rozhovor po prohraném zápase (0:3) v Třinci.
Kde byla chyba, že nevstřelila Dukla v Třinci ani jeden gól?
Nevytvořili jsme si takové šance, ze kterých bychom mohli skórovat. Naopak Třinec příležitosti proměnil a pak už kontroloval zápas, hrál přesně to, co potřeboval. Nebyl to náš zápas.
Měli jste tři přesilovky, sami jste nebyli vyloučení ani jednou. To se nestává často.
Snažili jsme se bruslit, bojovat, a z toho to pramení. Víme, že mají dobré přesilovky, a tak jsme se chtěli vyvarovat blbých faulů. Když máme přesilovku my, tak ji ale musíme využít nebo si aspoň vytvořit tlak.
Z venku nemá Dukla ještě ani bod. Čím si vysvětlujete, že jsou výkony doma a na soupeřových stadionech tak odlišné?
Nějaké šance máme, ale vždycky nám chybí ten kousek. Ve venkovních zápasech se nám nedaří ho splnit. Když hrajeme venku, měli bychom být více uvolnění. Ale zatím se nám to nedaří.
Odehrál jste v Jihlavě už deset zápasů. Jak se vám v Dukle líbí?
Já jsem spokojený, jen tomu chybí takové maličkosti. Jeden krok. Gól už máme skoro na hokejce, ale zkrátka ho nemůžeme dát. A nemůžu ho dát ani já. Ovšem důležitý je týmový výkon, nejdříve se musí začít dařit nám všem.
Do extraligy jste se vrátil po dlouhé době. Je něco, co vás tady překvapilo?
Věděl jsem, jaká extraliga je. Mám bráchu v Plzni a sledoval jsem každý jeho zápas. Vím, že je to těžká soutěž a je těžké se tady prosadit. Udělám všechno pro to, abych pomohl mužstvu a prosadili jsme se jako tým.
V letech 2009 až 2013 jste byl v zámoří a ochutnal i NHL. Vzpomenete si ještě teď občas na ta léta?
Byl jsem mladý, byly to hezké časy. Na tohle každý rád vzpomíná. Ale když bude člověk koukat příliš za sebe, na to, co bylo, tak ho to moc neposune. Musím koukat dopředu.
Hodnotíte zpětně odchod z Ameriky kladně? V sezoně 2012/13 jste hrál jen v AHL a následně jste zvolil evropskou cestu…
Samozřejmě jsem si říkal, že jsem ještě rok mohl zkusit, ale dostal jsem nabídku do Lva. A hrát KHL v Praze se asi neodmítá. Po trejdu do Winnipegu jsem neviděl reálnou šanci a zvolil jsem návrat.
Zahrál jste si i ve Finsku a Německu. Která soutěž se vám líbila nejvíce?
Je super, že můžu být zase v Česku. Mám tady kamarády, tým mluví česky, poslouchají se české písničky. To je skvělé, to si moc užívám. Každá soutěž byla trochu jiná, ale nakonec je to podobné. Je to jenom hokej.
Ve Lvu, Kuopiu, Ingolstadtu, Slovanu a Sportu Vaasan jste byl vždy jen na jednu sezonu. Plánujete v extralize delší zastávku?
Určitě, chtěl bych zůstat co nejdéle.
Už jste zmiňoval bráchu Dominika. Co říkáte na jeho výkony v této sezoně? Před nedělním kolem měl na kontě patnáct gólů, tedy jeden na zápas…
To je neskutečné, je vidět, jaký to je střelec. Má ohromný potenciál a v Plzni ho v něm probudili. Jsem za něj šťastný, je to úžasné. Doufám, že se bude posouvat výš a výš. Těší mě to o to víc, že je to můj brácha.
V této sezoně už jste hráli proti sobě. Lákalo by vás do budoucna sejít se v jednom týmu?
To by bylo určitě skvělé. Uvidíme, třeba nás ty kroky nějak svedou dohromady, ale zase abychom přemýšleli tak moc dopředu, to ne.
Jak byste vás dva srovnal hokejově? Kde jsou třeba vaše silnější stránky?
Doufám, že jsem takový, že dokážu podržet puk v rohu a trochu s ním něco vymyslet. Brácha je prostě střelec od pánaboha. Každá druhá třetí střela na branku je gól. Má neskutečně rychlou střelu, v tom je jeho nadstandard v extralize.
V minulých sezonách vás provázela zranění, naposledy problémy s kolenem. Už je to v pořádku?
Heleďte, musím zaklepat. (klepe si na chrup) Zatím je všechno dobré, cítím se dobře, koleno mě nebolí. Nemůžu říct nic špatného.
