Třinec - Z pohledu Třince začalo finále proti Kometě velmi nadějně, ale po úvodním výpadku strhli Brňané další tři zápasy na svou stranu. Vrchol extraligové sezony nabízí hokej v mezích slušnosti a pravidel, pohledný a vyrovnaný. Za stavu 3:1 je výhoda jasně daná, rozhodnuto ovšem není.
Kometa je blizoučko od toho, aby se stala týmem, který poprvé od roku 2007 obhájí mistrovský titul. Tehdy to dokázala Sparta. Způsob, jakým se Brňané v play off prezentuje, si zaslouží tu nejvyšší úctu. Vždyť doteď v součtu s loňskou sezonou vyhráli třiadvacet utkání ze sedmadvaceti.
Omílá se to stále dokola. Svěřenci Libora Zábranského si dokážou pohlídat rozhodující momenty zápasu. Vládnou trpělivostí a chybují pouze výjimečně. Proto byla porážka 1:5 v prvním finále tak zdrcující. Brněnští hokejisté po ní byli rozladění, ale včas se chytili za rypáky.
Druhý a třetí zápas urvala Kometa ryze obrannou hrou a pomalu získala klid zpět na svou stranu. Ve čtvrtém našla i ztracenou energii. Dala gól v přesilovce, v oslabení, poprvé ve finále dominovala. "Byl to diametrálně odlišný výkon," srovnával třetí a čtvrté utkání asistent Kamil Pokorný.
Třinec je z vývoje série pochopitelně skleslý. Ve všech zápasech měl více střel než soupeř, jedno vítězství v Brně si zasloužil. Hráči se nechtěli vymlouvat, ale v hlavách to měli. "Nepřeje nám štěstí, puky se odráží k soupeři." Frustrace? Ano, ale také zjištění, že se s Kometou dá hrát.
Drobné ústrky jsou doménou Komety
Brňané odjeli do Slezska v dobré náladě. "Do hlav soupeře nevidím, ale nechtěl bych být na jejich místě," prohodil útočník Jan Hruška. Také on uznal, že v třetím zápase Kometa rozhodně nebyla lepší. "Ale nechtěl bych mluvit o štěstí. Něco v sobě máme, umíme se semknout," dodal.
Modro-bílí umí udeřit ve chvílí, kdy to soupeř nečeká. Uspí ho nebo odvedou pozornost. Třinecký Daniel Rákos má nálepku provokatéra, nicméně Kometa má takových hráčů hned několik. Sekery, krosčeky, když se sudí nedívá. Drobné ústrky jsou zkrátka její doménou.
Mistrem v tomto oboru je i Martin Erat. Vůdčí osobnost Brna a hráč, který sám dokáže rozhodnout zápas. Mimoto diskutuje s rozhodčími a aktivně se účastní šarvátek. Je ohromně zkušený, ví, co si může dovolit. I tento zdánlivě nenápadný aspekt tvoří finální mozaiku. A hraje pro Kometu.
Třinec poctivě dohrává souboje, finále po třech letech si užívá a rve se, jenže hokejoví darebáci v mužstvu Václava Varadi možná trochu chybí.
Bezhlavé útočení? Jen místy
V pátém zápase nechtějí Oceláři na své hře nic měnit. Dále budou v co největším počtu chodit před branku výborného Marka Čiliaka, aby mu práci co nejvíce ztížili. Dále budou střílet ze všech možných pozic. Dále budou věřit, že standardním výkonem s větší dávkou štěstí uspěje.
Pardubice i Hradec se v předchozích sériích proti ofenzivním Slezanům od první minuty hlavně bránili, ve finále je hokej více otevřený. Občas nabízí doslova bezhlavé útočení a přelévání hry. Ale jen místy. Kdo dá první gól, získá velkou výhodu. A zatím v takovém případě vždy vyhrál.
Když vede Kometa, staví od červené čáry neprostupnou hráz a soupeře do šancí takřka nepouští. Nic nehodlá měnit ani v Třinci, proč by také za stavu 3:1 měla? Historie extraligy pamatuje jen šest případů, v nichž se tým z této nepříznivé situace vylízal. Jedním z těch týmů jsou Oceláři.
V mistrovské sezoně 2010/11 vyřadili v semifinále Slavii, přestože měli po čtyřech zápasech jediný bod. Ze současného kádru to pamatují Peter Hamerlík, Lukáš Krajíček, Martin Adamský, Jiří Polanský, kouč Václav Varaďa, Martin Růžička a Erik Hrňa. Může to Třinec předvést ve finále?
První krok musí zvládnout už dnes od 17:00. Pokud vyhraje Kometa, ponoří se do zlaté euforie město pod špilberskou pevností.
