Praha/Brno - Rozjařenou kabinou nových mistrů extraligy zněl hit Raketou na Mars. Příznačně. Brněnská Kometa se ocitla na jiné planetě. Na tuhle oslavu čekala dlouhých 51 let.
Šatnu hrdinů, kteří navázali na hvězdné předchůdce z 50. a 60. let, zahalila mlha z doutníků, do toho za hlasitého zpěvu bouchalo šampaňské, tekly litry piva.
Ještě předtím proběhla party přímo na ledě DRFG Areny, respektive Ronda, kam vyběhli fanoušci. V tu chvíli jim vůbec nevadilo, že za lístek museli utratit až 1250 korun. Další příznivci slavili na Zelném trhu u velkoplošných obrazovek. Navzdory nevlídně mrazivému počasí dorazilo přes pět tisíc lidí.
"Já myslím, že všem tady šel mráz po zádech. Je to zkrátka úžasné, takové město jako Brno si to na sto procent zaslouží," zářil v útrobách Ronda Martin Erat, jeden z klíčových mužů velkolepé jízdy.
Zbrojení za miliony
Extraliga bezpochyby prožívá jednu z nejvýznamnějších událostí za poslední roky, neboť titul zamířil do proslulé hokejové bašty.
Leckdo asi čekal, že na vrchol povede spletitější cesta. Kometa byla v play-off suverénní, utrpěla jen dvě porážky. Postupně srazila třetí, čtvrtý a první tým základní části. Finále ovládla jasným poměrem 4:0, což dosud zvládly jen Pardubice.
Liberečtí obhajobu nedotáhli. Někteří hráči snášeli nezdar lépe, jiní hůř. Všichni ale museli uznat, že Brno bylo lepší. Proč?
V první řadě je třeba zmínit, že moravský klub měl zkrátka nejsilnější kádr. Za miliony přivedl Ondřeje Němce, Martina Zaťoviče, Tomáše Vincoura, Martina Erata, Marka Kvapila, později Jakuba Krejčíka. Na extraligové poměry výjimečná síla.
A také soudržná, což je ještě podstatnější. Hvězdy se nehonily za kanadskými body ani parádními akcemi, ale makaly pro vyšší cíl. "Líbilo se mi, jak hráči Komety plnili taktiku, která mohla být nepopulární, ale zato byl účelná," ocenil Filip Pešán, kouč Bílých Tygrů.
Hladoví lídři
Další důvod úspěchu vystihl nový trenér Třince Václav Varaďa, který ještě před finále zahlásil: "Pohár vyhraje Brno, protože je hladovější."
Nejde jen o 51 let dlouhé čekání. Tuze chtěla triumfovat řada klíčových postav. Ještě na začátku týdne neměli žádný klubový titul Erat, Vincour, Mallet, Krejčík, Čermák nebo Čiliak.
"Celý život hraju hokej, abych tenhle pocit poznal. Na konci kariéry mi to celý tým umožnil, jsem na něj pyšný," neskrýval dojetí 39letý kapitán Leoš Čermák, jenž v dresu Komety zažil tři finále. V předchozích dvou ovšem zlomeně hleděl na slavící Pardubice, respektive Zlín.
Při přebírání Masarykova poháru cítil zadostiučinění rovněž brankář Marek Čiliak, který vytáhl úspěšnost zákroků na bezmála 95 procent. Dominancí utrápil i silný útok Sparty. V základní části přitom patřil k průměru.
A nejen on. Brněnští po skvělém startu padali dolů a nakonec museli bránit šestou příčku. Úspěšný boj o přímý postup do čtvrtfinále je však správně nažhavil. "Hodně nás nakoply výhry v posledních zápasech a to, že jsme nemuseli do předkola," uznal kapitán Čermák.
Odměna po 12 letech od risku
Správně načasovaná forma, uzdravení opor. Play-off hrála úplně jiná Kometa, a proto udělala zlatou tečku.
Navenek si ji možná nejméně užíval ten nejdůležitější muž - majitel, generální manažer a trenér Libor Zábranský. "Abych celý týden s klukama pil, na to už nemám. Nejspíš budu slavit v klidu s rodinou a nějaké velké oslavy nechám na klucích," řekl klidně. Vnitřní štěstí z něj ale sálalo.
Právě on vyvedl slavný klub z temného tunelu, v němž nejvíc strašila krátká účast ve třetí nejvyšší lize. I nevyrovnané výkony o patro výš fanoušky dráždily.
Změna přišla v roce 2005, kdy bývalý zadák Zábranský šel do risku a stal se vlastníkem. Kometa kvalitou rychle vylétla vzhůru a návrat do extraligy uspíšila koupenou licencí od Znojma.
Psal se rok 2009. Od té doby získali Brňané bronz, dvě stříbra a konečně i zlato. Brzy o něj budou usilovat znovu, protože jádro týmu zůstane pohromadě.
