Zápas proti Liberci nabídl útočný hokej. Jak vás bavil?
Určitě to bylo výborné utkání. Liberec má spoustu šikovných hráčů, hokej je pak takový techničtější. V tom to byl jiný zápas než třeba v pátek v Pardubicích.
Ve druhé třetině jste zápas rozhodli dvěma rychlými brankami na 2:1 a 3:1. Byli jste zdravě naštvaní po faulu na Petra Vránu?
Asi i po tom gólu na 1:1, který jsme v druhé třetině brzy dostali. Byl takový nešťastný, ale naštěstí jsme se otřepali, rychlé dvě branky nás dostaly na koně a udrželi jsme to do konce zápasu.
Vstřelil jste dva góly, oba z prostoru blízko kolem branky. Chtějí po vás trenéři zvýšený důraz před brankářem soupeře?
Řekl bych, že při prvním gólu mi to Stráňas (Matěj Stránský) výborně hodil, byl jsem sám před gólmanem. Měl jsem myšlenku, že půjdu do bekhendu, ale nakonec jsem si puk stáhl a se štěstím jsem ho procpal do branky. Při druhém gólu to měl už Ondra (bratr) do prázdné, ale gólman mu to chytil a puk se odrazil za branku. Já jsem doufal, že se brankář nestihne přesunout, zasunul jsem to tam, vyšlo to.
Po 13 zápasech máte bilanci pět gólů a sedm nahrávek. Co se ve vaší hře změnilo, že jste v této sezoně tak produktivní?
Já sám nevím. Jsem rád, že mi to tam padá a že můžu týmu pomoct těmi body. Hlavně doufám, že to tak půjde dál.
Více si teď věříte?
Ano, sebevědomí tímhle naroste. Nechci říkat, že si i víc dovolím, ale cítím, že mám teď hodně bodů, a hraje se mi lépe.
Pět gólů jste dosud v extralize nikdy nedal ani za celou základní část. Opravdu je ta střelecká forma tak velká?
Uvědomuju si to (úsměv). Ale nechci se na to nějak moc soustředit. Aby pak nepřišel nějaký utrum. Jsem za to rád, kluci mi říkají, že mám u sebe ohýnek, že držím šňůru. Nejsou to jen moje góly, rozhoduje souhra celé pětky na ledě.
V sestavě jste si vybudoval pevnou pozici, zatím jste v sezoně odehrál všechny zápasy. Pomáhá to?
Je to možné. Povýšili jsme s klukama na třetí lajnu, snažíme se tu šanci chytit za pačesy. Když budeme hrát pořád stejně, věřím, že se tam udržíme.
V útoku s vámi a vaším bratrem teď nastupuje Patrik Hrehorčák, který se před sezonou vrátil z Kanady. Oživili jste společnou souhru ze zlaté třinecké juniorky v roce 2016?
Je to tak, i když na druhou stranu jsme v té juniorce spolu tolik nehráli. On měl svou lajnu, bylo to tehdy docela pevně dané. Ale známe se, na ledě si vyhovíme a myslím, že se nám hraje bez problémů.
V této sezoně jste hráli poprvé proti Liberci, finálovému soupeři z minulého ročníku. Vybavily se vám vzpomínky na titul?
Určitě. Odehráli jsme s Libercem ve finále šest zápasů, jejich tým dobře známe. Byl to zase parádní zápas, náš gólman byl lepší než jejich, dali jsme rychlé góly, a to rozhodlo.
Místy se zdálo, že přetrvávají určité provokace a nevyřízené účty z finále. Připadalo vám to tak?
Je to možné. Ale spíš byli ke konci zápasu naštvaní po gólu Patrika Hrehorčáka na 5:2, při kterém měli trochu smůlu. Možná byli z toho trochu frustrovaní, chtěli tady urvat body. Ale pohlídali jsme si to.
Přebolelo vás zklamání z vyřazení z Ligy mistrů v Lausanne?
Snad ano. Myslím, že jsme tam neodehráli špatný zápas, dostali jsme sporný gól. Bohužel, to je hokej. V Pardubicích jsme hráli dobře, i když jsme prohráli, proti Liberci jsme to ještě vylepšili. Teď to jen udržet.
