Bern/Praha - Ostřílený hokejový útočník Jaroslav Bednář se ve švýcarské lize dočkal nejlepšího možného závěru sezony, která na to zpočátku vůbec nevypadala. Zatímco Lugano, které rozmrzele opustil zkraje ročníku, aby pomohl Slavii v extralize, ztroskotalo už ve čtvrtfinále, v dresu Bernu prožil šestatřicetiletý kanonýr dramatickou cestu vyřazovacími boji se zlatou tečkou v podobě mistrovského titulu. A jak přiznal, nyní už se chce nadobro vrátit do Slavie.
"Mám z toho obrovskou radost, ten pocit je každopádně nádherný," řekl dnes Bednář v rozhovoru s ČTK.
Po titulu žádné opíjení jako zamlada
Opojné pocity radosti zažil už ve Slavii, v ruském Omsku či před dvěma lety v barvách Davosu. Přiznal, že ve svém věku už si podobný úspěch vychutnává jinak než před lety - velkým vnitřním pocitem štěstí. "Už neděláš takové kraviny, neopíjíš se jako zamlada, třeba když jsme to vyhráli se Slavií a Omskem, ale vychutnáváš si to jako dobré víno," přirovnal Bednář, pro něhož šlo do jisté míry o zadostiučinění.
"Tahle tečka dává zapomenout na první půlku sezony, kdy jsem v Luganu nedostal vůbec žádnou šanci pod kanadským trenérem (Larrym Hurasem). Ale pak jsem díky 'Růžovi' dostal možnost se rozehrát a vše se začínalo měnit k lepšímu," poděkoval na dálku kouči Slavie Vladimíru Růžičkovi, s nímž ho pojí přátelské vazby.
Bednář Pražanům obrovsky pomohl a sám se dostal do velké pohody. Byl přitom přesvědčený, že se do Švýcarska ještě v sezoně vrátí. "Věděl jsem to, i když byla stávka v NHL," připustil pražský rodák.
V Bernu mu věřili
V Bernu cítil od samého začátku obrovskou důvěru. "Tam jim to bylo úplně jedno, že je výluka v NHL, a chtěli mě bez ohledu na ten nával hráčů ze zámoří. Bern je obrovský mužstvo s obrovskou historií (založeno 1931) a je to tam postavené na lidech, kteří tomu rozumí. Od prvního tréninku jsem věděl, že v tom mužstvu je obrovská síla," vrátil se Bednář k lednovému příchodu do předního švýcarského celku.
Jeho intuice se ukázala být naprosto správnou. Bern se v cestě za titulem dokázal vypořádat s mankem 1:3 na zápasy ve čtvrtfinále proti Servette Ženeva a poté 2:3 v semifinálové sérii proti Zugu. Finále proti Fribourgu poté opanoval poměrem 4:2 na utkání. "Ty obraty, to nám strašně pomohlo, síla té party byla hrozně cítit. Ostatně stav 1:3, to se neobrací často," poznamenal Bednář.
Titul si mohl vychutnat v domácím prostředí před fantastickým publikem. Na utkání Bernu chodí nejvíce diváků v celé Evropě. PostFinance Arena pojme 17.131 fanoušků. Už v základní části jich chodilo téměř 16 a půl tisíce.
Od příští sezony na Slavii
"A mě se shodou okolností povedlo, že jsem v tom posledním utkání byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu. Když pak těch skoro 20 tisíc lidí skanduje vaše jméno, to máte husí kůži až na zadku. Měl jsem tam navíc rodinu a táta říkal, že to bylo něco neuvěřitelného," vyprávěl Bednář, jenž v posledním utkání sezony přispěl k výhře dvěma asistencemi.
Výrazně odlišné prostředí ho však patrně čeká v příští sezoně, do níž by měl vstoupit znovu jako hráč Slavie. A patrně už definitivně.
"S 'Růžou' jsme předběžně domluvený, že budu hrát za Slavii, takže ta opce Bernu už podle mého nebude hrát asi žádnou velkou roli. Přítelkyně na mě teď tak kouká... Ráda by zůstala, ale už je čas se vrátit, tělo už si o to říká. Takže se vrátím a potáhneme to ještě nějaký rok s Růžou ve Slavii," potvrdil Bednář nedávná Růžičkova slova.
Nyní si ale ještě bude plnými doušky vychutnávat oslavy titulu v Bernu. "Teď tam bude trochu pauza, ale pak bude velká oslava v sobotu na náměstí a očekává se 80 tisíc lidí, tak by to měla být velká paráda," těšil se Bednář.
