Domácí remíza s Teplicemi jen dotvrdila, jak Sparta není v pohodě. Že má problémy, které se projevují v předvedených výkonech a následně ve výsledcích.
Motivace proniknout do Ligy mistrů je sice nejspíš přehlušila, ale teď se ukazuje, že Sparta není takovým týmem, jak se sama domnívala.
Pro mě je nepochopitelné, jak mužstvo, český šampion a účastník Ligy mistrů, může v tak krátkém čase ztratit svou tvář, být úplně z formy. Nerozumím tomu.
Narušily se i vztahy, vyplavaly mnohé věci na povrch, další nepochopitelná věc. Národy, náboženská vyznání jsou různá, mnohdy se navzájem nemusí, ale do fotbalu to nepatří. Tam je jediný společný cíl - uspět na hřišti.
Diskuze o odvolání trenéra Larse Friise je na místě. Odstup od Slavie narostl už na čtrnáct bodů, na Plzeň na šest, Baník jich má stejně.
Pokud se nestane něco naprosto nepředvídatelného, totální kolapsy konkurentů, titul je nedostižitelný. Ztráta je ohromná a zápasy ubývají.
Jestli dostane trenér důvěru do konce podzimní části a vyhodnotí se vše v zimní přestávce, to je na vedení klubu.
Zahazuje se ovšem několikaletá úspěšná práce, kdy mužstvo dvakrát vyhrálo ligu a prosazovalo se i na evropské scéně. Všichni věřili, že se jde po správné cestě, najednou se ocitá úplně mimo.
Opakuju, že jde o velice krátký čas, kdy se všechno změnilo. Pro mne zcela nepochopitelné. Nikdo však Spartě nepomůže, musí se z toho dostat sama.
Slavia podle očekávání vyhrála vysoko v Českých Budějovicích, probírají se dva pokutové kopy za podivné ruce. Podle pravidel byly nařízeny správně, rozhodčí jinou možnost neměl, nemá cenu je zpochybňovat.
Pravidla se musí ctít. Nevytvářím je ani já, ani fanoušci, ale odborníci, kteří jsou k tomu oprávnění. Tím diskuse končí.
Můžeme se však zamyslet, jestli to fotbalu prospívá. Podle tohoto nastavení takových pokutových kopů může být v zápase klidně šest, přičemž někdy zásahy rukou vypadají až směšně. Bude se to líbit? Penalta je velký zásah do utkání, hodně ho ovlivní. Přitom se písknout musí, jsou podle pravidel.
Plzeňský trenér Miroslav Koubek si po výhře v Hradci Králové postěžoval, že jeho svěřence čeká neúměrné zatížení sedmi zápasů ve 23 dnech. Nazval to masakrem. Ale to je problém celé Evropy. Tak to prostě je.
Nejlepší fotbalisté hrají zápasy v domácích soutěžích, v mezinárodních, reprezentační duely. Mají toho neskutečně hodně.
Nedivím se, že to trenéři kritizují, ale takový je trend. Záleží proto na klubech a jejich majitelích, kdo je ochoten investovat do většího kádru, který to může zvládnout.
Když bude skromný, nechci říct škudlivý, a nabere jen 23 hráčů, může se stát, že se mu vinou zranění a únavy docela rozpadne.
Nějaká řešení se nabízejí. Dal by se počet zápasů snížit, třeba v Lize mistrů. Ale tohle pořadatel neudělá. Je to byznys, příjem peněz z televizních práv a od sponzorů i od fanoušků, kluby se musejí přizpůsobit. Je to hodně tvrdé, jenže jiná možnost není.
Hodně špatně by však vypadalo, kdyby úplně vypadly desítky nejlepších hráčů a především největší hvězdy. Co pak? Když neuvidíte Yamala, Kanea, Lukakua a další modly, bude to problém. Takže co vlastně chceme? Desítky zápasů, nebo největší osobnosti vždy odpočaté a v plné formě? Opakuju jenom, že jde o byznys, hráči a kluby to tak musí vzít.
Moc se mi líbilo utkání Jablonce s Baníkem Ostrava. Z obou stran. Čekal jsem spíše remízu, ostravský tým dokládá nyní velkou kvalitu. Po prvním gólu se předpokládalo, že Baník domácí přejede a utkání rozhodne pro sebe.
Poněkolikáté však smekám před trenérem Lubošem Kozlem, jak dovede s týmem pracovat. Kluci jsou výborně připravení, vědí, co mají hrát. Někteří z nich byli minulou sezonu neviditelní a nevýrazní, nyní prokazují kvalitu. Daří se jim, čímž pochopitelně vyrostou. Je to zásluha realizačního týmu. Jsem zvědavý na poslední zápas sezony, až přijede do Jablonce Sparta.
Liberec jasně porazil Olomouc na její půdě, naplnil konečně ambice, které se do něj vkládají. Už bylo na čase. Šlo sice o jedno střetnutí, ale bylo to přesvědčivé.
Nabádal jsem k trpělivosti, že přerod, který přišel s novým majitelem a navýšeným finančním vkladem, chvíli potrvá. Fotbal není sport jednotlivců, ale kolektivní. Při velkých změnách si musí porozumět lidi, kteří se vidí poprvé v kabině.
Ale čekání by mělo někdy skončit a tým ukázat, kam se ubírá, jaký má plán. Začínat prokazovat stabilitu, vyrovnané kvalitní výkony. Ne už průměrné, ale nadprůměrné. Mělo by to začít fungovat.
Milan Fukal
- Někdejší důrazný stoper. Narodil se 16. května 1975.
- Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil šest sezon. Nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Hrál i za Bohemians, Jablonec a Hradec Králové.
- Za českou reprezentaci nastoupil k 19 zápasům.
