Parma - Jeden kapitán, je jen jeden kapitán, skandoval v neděli zaplněný stadion v Parmě. Fanoušci tu spolu s hráči oslavovali postup do Serie A, tři roky poté, co klub zkrachoval a málem zmizel z fotbalové mapy. V centru pozornosti stál v ostré záři reflektorů fotbalista s prošedivělými vousy a se slzami v očích.
Na Alessandrovi Lucarellim bylo znát, že s míčem u nohy se cítí lépe než s mikrofonem v ruce. "Zasvětil jsem Parmě 10 let, dal jsem tomu všechno. Teď jsme zpátky, cíl je splněn," odříkával z papíru čtyřicetiletý veterán. Právě on slíbil, že tradiční klub zpátky do ligy dovede.
"Končím," prohlásil. Nad tribunami vybuchly děkovné ohňostroje a do pláče se dali spoluhráči i fanoušci.
Lo abbiamo cantato tante volte: c'è solo un Capitano. Da oggi, c'è solo un numero 6: il Parma ritira ufficialmente la maglia appartenuta a #Lucarelli#6razie 💛💙➡ https://t.co/imgS7JstMu pic.twitter.com/Q8NBNuoLbW
— Parma Calcio 1913 (@1913parmacalcio) May 27, 2018
Číslo šest, které jako spolehlivý stoper nosil na dresu, Parma navždy vyřazuje. A kapitán, který svůj tým neopustil ani po propadu do čtvrté ligy, vstupuje do klubové síně slávy.
Nejde přitom o ledajaký tým. Parma během zlaté éry v letech 1992 až 2002 vyhrála dvakrát Pohár UEFA a třikrát italský pohár, jednou získala Pohár vítězů pohárů a také evropský Superpohár.
Lucarelli se jako pravý kapitán zachoval na jaře 2015. Kvůli dluhům dosahujícím 218 milionů eur (5,9 miliardy korun) poslal tehdy soud jeho klub v rozehrané sezoně pod nucenou správu. Hráči nedostávali výplaty, klub neměl na pořadatelskou službu, elektřinu pro osvětlení stadionu nebo na posekání trávníku. Hráči se skládali na autobus, aby mohli vůbec odjet k zápasům na hřiště soupeřů. Lucarelli ale držel tým pohromadě.
S tehdejším trenérem Robertem Donadonim se dohodli, že zbytek soutěže nevypustí. "Problémy necháme stranou. Ukážeme všem, jak hrajeme fotbal," řekli si tehdy s hráči v kabině. Tým v modrožlutých dresech pak celou Itálii až do konce sezony šokoval doslova hrdinskými výkony.
Sezonu přesto skončila Parma poslední, a protože se nepodařilo najít pro ni kupce, přišel bankrot. Nástupnický klub začínal příští ročník až ve čtvrté lize. Hráči bez peněz odcházeli, Lucarelli ale zůstal. Z opor jako jediný. A slíbil, že tým dovede zpět do první ligy.
Noví majitelé poskládali mužstvo kolem něj. Mimochodem, spoluvlastníky obrozeného klubu jsou Guido Barilla, majitel potravinářské firmy vyrábějící známé těstoviny Barilla, a Gian Paolo Dallara, byznysmen a konstruktér vozů formule 1. Parma hrála skvěle, prosvištěla čtvrtou, třetí i druhou ligou a letos vybojovala návrat do té první.
"Měli jsme těžké momenty, ale vždycky jsme se postavili na nohy," shrnul Lucarelli tříletou postupovou jízdu pro Sky Sport Italia. Celý život byl ve stínu svého slavnějšího bratra Cristiana, útočníka, který hrál za Valencii, Šachtar Doněck nebo Neapol. Tím, co věrný kapitán dokázal pro Parmu, navíc ve věku, kdy si fotbalisté většinou užívají zasloužený důchod, se bratrovi ale přinejmenším vyrovnal.
Fanoušci si teď přáli, aby jejich kapitán, kterému v červenci bude už 41 let, nastoupil aspoň na pět minut v prvním utkání příští sezony. Aby si první ligu užil ještě na hřišti. Za 10 let odehrál v klubu 333 zápasů. "Dal jsem slib a splnil jsem ho. Můžu končit," odmítl symbolickou tečku Lucarelli.
