Táborsko by mohlo v případě postupu hrát ligu v Příbrami

ČTK ČTK
28. 5. 2014 16:21
Fotbalový klub Táborsko by mohl v případě postupu do první ligy hrát nejvyšší soutěž v Příbrami.
Stadion v Sezimově Ústí, kde nyní Táborsko hraje.
Stadion v Sezimově Ústí, kde nyní Táborsko hraje. | Foto: ČTK

České Budějovice - Fotbalový klub Táborsko by mohl v případě postupu do první ligy hrát nejvyšší soutěž v Příbrami. Jihočeský klub se s ní dohodl na nájemní smlouvě poté, co neuspěl s žádostí nastupovat k utkáním v Českých Budějovicích.

"Mohu potvrdit, že máme spolu nájemní smlouvu a může se stát, že v případě postupu bude hrát ligu u nás," řekl ČTK generální ředitel Příbrami Petr Větrovský. "Pokud by se tak stalo, byl bych jen rád. Byl by to pro nás výhodný obchod, navíc bychom s Táborskem hráli dvakrát doma," dodal.

Stadion u Litavky by podle něj zátěž bez problémů zvládl. "Do trávníku jsme v minulosti investovali, máme vyhřívání a po knozultaci se správcem není důvod pochybovat, že by využití od dvou klubů nezvládl," přidal Větrovský.

Budějovice Táborsko doma nechtěly

Táborsko o možnost hrát v Českých Budějovicích požádalo tamní městskou radu, která to vzala na vědomí, ale bez souhlasu vedení Dynama nemohlo areál včetně služeb poskytnout. "Lze diskutovat o samotném pronájmu. Ale Táborsko požadovalo pronájem včetně služeb, které město bez součinnosti Dynama poskytnout nedokáže," uvedl náměstek primátora Miroslav Joch (ČSSD).

A dodal, že Dynamo s poskytnutím služeb Táborsku nesouhlasí. "Proto nelze stadion pro zápasy první ligy pronajmout," prohlásil Joch. Vzhledem k těmto okolnostem rada o dnešním materiálu ani nehlasovala.

Táborsko bezprostředně poté a bez bližších informací uvedlo, že má v záloze i jinou variantu, kterou se posléze ukázala být Příbram. "Předložili jsme licenční komisi podklady, které splňují podmínky pro první ligu. A to se týká i stadionu," řekl výkonný ředitel Tomáš Samec.

Táborsko i českobudějovické Dynamo hrají v druhé lize, dvě kola před koncem soutěže jsou na prvních dvou postupových příčkách. Táborsko hraje své zápasy na stadionu v Sezimově Ústí, ten však podmínky pro nejvyšší soutěž nesplňuje.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy