Švédští hooligans obelstili zákaz maskování. Na tribunách teď řádí v hidžábech

Aleš Vávra Aleš Vávra
11. 4. 2017 13:26
Absurdní situace na švédských fotbalových stadionech. Místo toho, aby byli ultras tvrdě trestáni za maskování, mohou se teď vládě vysmívat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Stockholm - Zatočíme s řáděním maskovaných fotbalových hooligans, slibovali švédští vládní úředníci. A přišli se zákazem maskování, který měl výrazně usnadnit identifikaci problémových fanoušků a jejich následné odstranění ze stadionů.

Jenže ortodoxní fanoušci klubu AIK Stockholm nový zákon, který vešel v účinnost teprve v březnu, dokázali rychle obelstít. Využili totiž takzvané náboženské výjimky a při úvodním ligovém utkání proti Häckenu předminulý víkend někteří z nich oblékli muslimské hidžáby.

Zákon tak neporušili, protože ten je koncipován tak, aby nepoškodil náboženská práva švédských občanů. Výjimka umožňuje lidem "schovat svou tvář z náboženských důvodů". Místní legislativa teď řeší, co s tím. A média se předhánějí v trefných komentářích. "Fanoušci AIK vyznávají islám, nedá se nic dělat," píše se. "Zdá se, že fotbal je teď ve Švédsku náboženstvím," zní další z mnoha titulků.

Ultras navíc při utkání provokovali pomocí transparentů švédského ministra vnitra Anderse Ygemana, který zákon navrhl a prosadil. "Fanoušci AIK to myslí dobře. Teď nosíme masky z náboženských důvodů," hlásal první z nich. Na druhém banneru pak stálo: "Svoboda pro ultras je nejdůležitějším cílem. Děkujeme, Ygemane, za tuhle skulinu."

Zákon hovoří o trestu odnětí svobody až na půl roku za maskování tváře během fotbalových zápasů. Nic takového ale nyní ve hře není. A fanoušci se ministrovi vysmívají. Ten na celou záležitost reagoval poměrně klidně. "Ve vší upřímnosti si myslím, že ten transparent byl docela vtipný. Ukazuje to, že fanoušci AIK mají smysl pro humor," řekl politik švédskému internetovému deníku Sports Bladet.

Humorný už ovšem není fakt, že vztah mezi tvrdým jádrem fotbalových příznivců a muslimskou částí švédského obyvatelstva pochopitelně není o přátelství a úsměvech.

Poslední incident je poměrně čerstvý, stal se na konci ledna. Spojili se při něm fanoušci AIK a jiného švédského týmu Djurgaardenu, kteří společně zaútočili na vlakové nádraží ve Stockholmu a atakovali každého, kdo vypadal "nešvédsky".

Jeden z útočníků pak promluvil pod slibem anonymity pro britský deník Daily Mail. Uvedl, že útok byl odpovědí na nečinnost policie v otázce vzrůstající kriminality migrantů.

"Cítíme, že policie nedělá svou práci. Naše ženy, přítelkyně a dcery se večer v centru Stockholmu necítí bezpečně. To je ostudné pro zemi, jakou je Švédsko. Chtěli jsme dát najevo, že to není v pořádku," vysvětlil postoj ultras.

Jenže zmíněný útok vypadal úplně jinak. Terčem nebyli kriminálníci, ale nevinní lidé, děti nevyjímaje. "Většina napadených byli obyčejní lidé narození a vychovaní ve Švédsku. Jen jejich barva vlasů prostě nebyla blonďatá," svědčila pro Daily Mail pracovnice vlakové stanice Johanna Brixanderová.

Právě zákaz maskování měl podobným incidentům zabránit, to se ale zatím neděje. Švédská policie přitom na nedokonalost zákona už dříve upozorňovala. Ministr Ygeman ovšem trvá na svém. Podle něj bude policie muset rozlišovat, kdy lidé nosí hidžáb skutečně z náboženských důvodů a kdy se jen snaží klamat a obelstít zákon.

"Tohle byl od fanoušků jen jakýsi výsměch. My máme reálné problémy, které chceme na fotbalových stadionech řešit. Lidé popichující vládní úředníky? To není téma, není to problém," slíbil ministr.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Opozice přestane blokovat zákon o Dukovanech, přístup ruským a čínským firmám znemožní Senát

Opoziční strany koalic Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) přestanou ve sněmovně blokovat návrh zákona o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, takzvaný zákon lex Dukovany. Podle dohody s vládou k němu Senát připojí pozměňovací návrh, který zamezí ruským a čínským firmám účastnit se tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Novinářům to v úterý ve sněmovně řekl místopředseda STAN Petr Gazdík.

Třetí čtení návrhu bylo ve sněmovně zahájeno na začátku února, několikrát bylo ale přerušeno. Důvodem byla mimo jiné právě snaha části opozice zakotvit v zákoně bezpečnostní pojistky k výstavbě nového bloku proti ruským a čínským firmám. Gazdík v úterý uvedl, že opoziční strany se shodly s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) na tom, že záruky do předpisu doplní Senát.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Aerolinky Emirates vykázaly první celoroční ztrátu za 30 let

Letecká společnost Emirates v uplynulém finančním roce kvůli pandemii prodělala 5,5 miliardy dolarů (zhruba 115 miliard Kč). Firma, která je největším leteckým dopravcem na Blízkém východě, to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Vykázala tak první celoroční ztrátu za více než 30 let.

Tržby společnosti se ve finančním roce, který skončil 31. března, propadly o 66 procent na 8,4 miliardy dolarů. Počet cestujících se snížil o 88 procent na 6,6 milionu, což je nejnižší úroveň za dvě desetiletí.

V předchozím roce společnost Emirates vydělala 288 milionů dolarů. Ztrátová byla naposledy ve finančním roce, který skončil v březnu 1988, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy