Švédští hooligans obelstili zákaz maskování. Na tribunách teď řádí v hidžábech

Aleš Vávra Aleš Vávra
11. 4. 2017 13:26
Absurdní situace na švédských fotbalových stadionech. Místo toho, aby byli ultras tvrdě trestáni za maskování, mohou se teď vládě vysmívat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Stockholm - Zatočíme s řáděním maskovaných fotbalových hooligans, slibovali švédští vládní úředníci. A přišli se zákazem maskování, který měl výrazně usnadnit identifikaci problémových fanoušků a jejich následné odstranění ze stadionů.

Jenže ortodoxní fanoušci klubu AIK Stockholm nový zákon, který vešel v účinnost teprve v březnu, dokázali rychle obelstít. Využili totiž takzvané náboženské výjimky a při úvodním ligovém utkání proti Häckenu předminulý víkend někteří z nich oblékli muslimské hidžáby.

Zákon tak neporušili, protože ten je koncipován tak, aby nepoškodil náboženská práva švédských občanů. Výjimka umožňuje lidem "schovat svou tvář z náboženských důvodů". Místní legislativa teď řeší, co s tím. A média se předhánějí v trefných komentářích. "Fanoušci AIK vyznávají islám, nedá se nic dělat," píše se. "Zdá se, že fotbal je teď ve Švédsku náboženstvím," zní další z mnoha titulků.

Ultras navíc při utkání provokovali pomocí transparentů švédského ministra vnitra Anderse Ygemana, který zákon navrhl a prosadil. "Fanoušci AIK to myslí dobře. Teď nosíme masky z náboženských důvodů," hlásal první z nich. Na druhém banneru pak stálo: "Svoboda pro ultras je nejdůležitějším cílem. Děkujeme, Ygemane, za tuhle skulinu."

Zákon hovoří o trestu odnětí svobody až na půl roku za maskování tváře během fotbalových zápasů. Nic takového ale nyní ve hře není. A fanoušci se ministrovi vysmívají. Ten na celou záležitost reagoval poměrně klidně. "Ve vší upřímnosti si myslím, že ten transparent byl docela vtipný. Ukazuje to, že fanoušci AIK mají smysl pro humor," řekl politik švédskému internetovému deníku Sports Bladet.

Humorný už ovšem není fakt, že vztah mezi tvrdým jádrem fotbalových příznivců a muslimskou částí švédského obyvatelstva pochopitelně není o přátelství a úsměvech.

Poslední incident je poměrně čerstvý, stal se na konci ledna. Spojili se při něm fanoušci AIK a jiného švédského týmu Djurgaardenu, kteří společně zaútočili na vlakové nádraží ve Stockholmu a atakovali každého, kdo vypadal "nešvédsky".

Jeden z útočníků pak promluvil pod slibem anonymity pro britský deník Daily Mail. Uvedl, že útok byl odpovědí na nečinnost policie v otázce vzrůstající kriminality migrantů.

"Cítíme, že policie nedělá svou práci. Naše ženy, přítelkyně a dcery se večer v centru Stockholmu necítí bezpečně. To je ostudné pro zemi, jakou je Švédsko. Chtěli jsme dát najevo, že to není v pořádku," vysvětlil postoj ultras.

Jenže zmíněný útok vypadal úplně jinak. Terčem nebyli kriminálníci, ale nevinní lidé, děti nevyjímaje. "Většina napadených byli obyčejní lidé narození a vychovaní ve Švédsku. Jen jejich barva vlasů prostě nebyla blonďatá," svědčila pro Daily Mail pracovnice vlakové stanice Johanna Brixanderová.

Právě zákaz maskování měl podobným incidentům zabránit, to se ale zatím neděje. Švédská policie přitom na nedokonalost zákona už dříve upozorňovala. Ministr Ygeman ovšem trvá na svém. Podle něj bude policie muset rozlišovat, kdy lidé nosí hidžáb skutečně z náboženských důvodů a kdy se jen snaží klamat a obelstít zákon.

"Tohle byl od fanoušků jen jakýsi výsměch. My máme reálné problémy, které chceme na fotbalových stadionech řešit. Lidé popichující vládní úředníky? To není téma, není to problém," slíbil ministr.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS ve vodním slalomu

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

O finálovou účast nyní bojují kajakáři včetně českého tria Jiří Prskavec, Vít Přindiš, Vavřinec Hradilek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Po střetu s nákladním vozem zemřel na Semilsku v pátek odpoledne zhruba pětadvacetiletý řidič osobního vozu

Tragická nehoda se stala u obce Horka u Staré Paky. ČTK to v sobotu řekl regionální mluvčí policie Vojtěch Robovský. Okolnosti nehody policie dál šetří. V září je to druhá smrtelná nehoda v Libereckém kraji. 

Další zprávy