Glosář - Sparta se ocitla v roli boxera, co už se válel v provazech, div ho neodpočítávali. Ale jak zazněl gong, narychlo si v rohu ringu zkontroloval všechna žebra, nechal si od trenérů poradit lepší taktiku - a šlápnul do toho znovu. Tentokrát na maximum, na krev. A ono to vyšlo.

Tedy... V mezisoučtu to zatím průběžně vychází, ale hotovo ještě není, na to, prosím, pozor.

Řečí fotbalovou: Sparta půjde do odvety 3. předkola fotbalové Ligy mistrů v Malmö s náskokem 4:2. Přičemž v zápase se švédským mistrem dvakrát prohrávala!

A vidíte, nakonec mohla při troše štěstí zvítězit i výraznějším rozdílem, který by ji vysněnému postupu do play off Ligy mistrů přiblížil ještě víc.

Takhle se Švédi mohou ještě upínat k možným výhrám 2:0 nebo 3:1, které by jim v odvetě k postupu stačily.

Nicméně když už Sparta takhle heroicky otočila domácí utkání, byla by to velká škoda, pro ni i pro celý český fotbal, kdyby to celé měla ještě pokazit.

Sparta v prvním duelu s Malmö nakonec ukázala, že má jak charakter, tak i fotbalovou sílu. A že když tyhle dvě charakteristiky propojí, dokáže jejich efekt znásobit.

Hustý les, přes který neprošli

Aby bylo jasno, první půli odehrála Sparta mizerně. I proto, že se jí po drtivé výhře 7:0 nad Tallinnem v minulém předkole scházely posléze samé nepříjemnosti.

Ze Superpoháru proti Plzni odstoupili pro zranění Krejčí s Matějovským, přičemž toho prvního se dosud zprovozuschopnit nepodařilo a toho druhého jen s obtížemi, za pomoci injekcí utišujících bolest.

Hodinu před zápasem padl verdikt, že nemůže nastoupit ani Švejdík protože mu z nosu intenzivně tekla krev. Přitom platí, že každý zásah do stoperské dvojice, to je prostě pro každý tým rána (zeptejte se v Brazílii...).

Švejdíkův náhradník Kováč následně na hřišti v první půli notně plápolal... Nestíhal ve sprintech, prohrával osobní souboje... A všechno nešťastně podtrhl tečí střely, jež dostala soupeře do nečekaného vedení.

Jenže Kováč v tom zdaleka nebyl sám. Zejména úvodní dvacetiminutovka zápasu totiž Spartě hrubě nevyšla, místo aby doma soupeře zatlačila, skoro se nedostala k balonu.

Soupeř měl totiž Pražany dokonale přečtené, věděl, jak přes střed rozehrávají kombinace při zakládání útoku - a to jim dokonale znemožnil.

Malmö totiž v úvodu hrálo s vysoko vysunutou zadní defenzivní řadou, takže když měla Sparta míč na kopačkách, zmenšil švédský mistr hřiště na opravdu uzoučký proužek trávníku, na kterém se pohybovalo neskutečné množství lidí. Jinými slovy: Švédové totálně přehustili prostor, přes který Sparta nebyla schopná kombinovat.

A když to řešila překopáváním celé té zóny, Švédové takové míče snadno posbírali.

Jeden špatný výkop - a co to udělá

Spartě v nouzi pomohla malá chyba soupeře. To když gólman Olsen špatně vykopl balon do autu. Domácí využili toho, že se Malmö, zaskočené ztrátou míče ve svém ofenzivním rozestavení, nestačilo včas přeskupit. Sparta rychle rozehrála aut a Dočkal vybídl Lafatu k jeho prvnímu zásahu - 1:1.

Vzápětí přišla obrovitánská, leč nevyužitá šance Costy. Sparta mohla jít do vedení a měla by relativní klid. Místo toho však začala zahazovat jednu šanci za druhou.

Soupeř měl v této fázi hry jedinou, ale proměnil ji. Trenér Lavička přiznal, že tuhle rychlou kombinaci dobře znal a své svěřence na ni upozorňoval. Nadarmo.

Soupeř tedy vedl v půli 2:1 a v myslích příznivců Sparty se zase začaly zhmotňovat mnohé trudné příběhy. Třeba ten o devíti letech bez Ligy mistrů na Letné. Nebo ten o Žilině, spojený s domácí prohrou 0:2, a to v samotném play off Champions League...

Kabinou Sparty ale naštěstí proudily úplně jiné myšlenky. Burcovalo se, povzbuzovalo a hledaly se taktické cesty, kudy lépe vést proud hry, aby ho soupeř tak snadno nezblokoval. A povedlo se, trenéři objevili i způsob, jak lépe dostat do rotace přihrávek Matějovského.

To, s čím přišla Sparta do druhé půle, připomínalo pak vlnu tsunami.

Domácí věděli už z první půle, že jsou schopni vytvořit si proti obraně Malmö brankové příležitosti. Ale teď to celé podtrhli i náležitým nasazením, vědomím, že když se neujme první střela, musí za každou cenu získat i odražený míč a donést balon do sítě třeba v zubech.

Protože tohle nebyl obyčejný ligový zápas, který půjde příště napravit. Tady se zase mohla zmastit celá sezona, podobně jako loni s Häckenem.

A Sparta tomu nebezpečí tentokrát dokázala čelit.

Jednoznačně největší zásluhu na tom nese David Lafata. Pokud jeho pět gólů proti Tallinnu bral posledně někdo jako kuriozitu, tak tenhle hattrick proti Malmö byl pro Spartu neoddiskutovatelně zlatý.

Lafata chytil zkraje sezony mimořádnou formu, a to zdaleka ne jen střeleckou.

I když na celém týmu ležela v první půli těžká deka, byl to on, kdo pořád a neúnavně zdvihal prapor, bral zodpovědnost ve hře na sebe a snažil se zaskočené spoluhráče vyburcovat k boji.

Ve druhé půli pak už řídil celou lavinu, která Malmö smetla. Tedy z Letné, z kvalifikace o Ligu mistrů ještě ne.

Tenhle úkol bude ještě zapotřebí dokončit.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz