Bratislava - I když po zápase cítil z remízy 1:1 v úvodním zápase play off Ligy mistrů mezi Slovanem Bratislava a BATE Borisov zklamání, s odstupem půl dne už mluvil jinak.
František Straka byl rád, že jeho svěřenci dokázali ve druhém poločase vyrovnat a že soupeře zatlačili tak, že byli blízko ke vstřelení vítězného gólu. To mu dává velké naděje před odvetou, která se hraje v Borisově příští úterý.
"Trošku jsem na tiskovce ještě zklamání cítil, protože jsme měli na konci zápasu blízko k výhře. Musíme si ale uvědomit, jak silný, hlavně po fyzické stránce, náš soupeř je. Remíza mi po tom průběhu hry přijde zasloužená. V závěru jsme je ale zmáčkli a byli blízko vítěznému gólu. Máme proto hodně sebevědomí a cítím, že postoupíme," řekl 56letý trenér Slovanu v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pane Strako, co Vás po prvním poločase víc mrzelo, inkasovaný vlastní gól, nebo neproměněné gólové šance?
My jsme na ně vlétli, měli jsme tři gólové šance, a tam to proměnit, určitě to vyhrajeme. Nestalo se, naopak přišla nešťastná vlastní branka do půle, což tým hodilo obrovsky zpátky. Kluci i přes ten smolný gól ale ukázali obrovskej morál, řekli si, že přece doma neprohrajou, soupeře jsme nátlakovou hrou zmáčkli a zaslouženě jsme vyrovnali.
Navíc jste z velkého tlaku v závěru vstřelili další gól, který vám ale nebyl kvůli ofsajdu uznán...
Přehráli jsme tým, který každým rokem hraje o Ligu mistrů a má obrovské zkušenosti z takových zápasů. Řekl pak v kabině hráčům "Klobouk dolů, pánové." Věděli jsme, že Bělorusové moc neumějí bránit standardky, hodně jsme to proto hráli na centry a nebýt toho ofsajdu, bylo by naprosto optimální otočit zápas na konci zápasu. To by nás před odvetou hodně poslalo nahoru. Ale jak jsem řekl, ani teď zbraně neskládáme, o postup se pobijem.
U obou situací byl střídající Robert Vittek. Jak důležité pro Vás je mít takového kanonýra v týmu?
Robo je unikátní hráč do šestnáctky, kde se výborně orientuje. Bohužel ho limituje koleno, takže ho nemůžu posílat do zápasů od začátku. Myslím si ale, že jsem načasoval jeho vstup na hřiště ideálně, dal gól a pak málem přidal další. Dal nám potřebný impuls, hráči byli nervózní, zakřiknutí, měli k soupeři respekt. Po tom gólu ho ale odhodili a dovolili si věci, co před tím nedokázali.
V sobotu hrajete ligový zápas v Myjavě, jak těžké pro Vás bude udržet u hráčů koncentraci, když vědí, že je v úterý v Borisově čeká životní zápas?
Odvetu v hlavě nemám, budu na ní myslet až v neděli. Teď je pro nás klíčový zápas v Myjavě. Máme domácí úkol, který musíme splnit a pak teprve můžeme vrhnout své síly na Borisov. Dáme šanci klukům, co čekají na svou šanci, a já věřím, že to zvládnou.
Do Běloruska pojedete s tím, že jste z deseti soutěžních duelů v sezoně ani jeden neprohráli, navíc jste jen dvakrát remizovali. To musí dodávat hráčům hodně sebevědomí, že?
Ta série mě těší a já budu rád, když ji udržíme, co nejdéle. Nechceme si to pokazit ani v Borisově, ale když to bude 0:0, tak šťastní nebudeme. Pojedeme tam s cílem vstřelit gól, a na co to bude stačit, se uvidí až na místě.
