Glosář - Divné zimní období, kdy se v zemi nehraje fotbal, je pryč, tak už je zase po hospodách co rozebírat. Rozjásanější než kdy dřív teď bude kdejaký červenobíle opentlený výčep, ostatně velká spokojenost opanovala po prvním jarním kole Synot ligy vlastně všechny pražské knajpy a plzeňské jakbysmet.

O to horší nálada ovšem opanovala nálevny na Moravě ve Slezsku, kde se tentokrát k tradičním nadávkám na pražské "cajzly" jistě přidaly v nejednom případě i nadávky na "Muže v černém", jejichž serenády na píšťalku obvykle znějí na jaře ještě falešněji než jindy - a tradice se potvrdila.

Střídačka Krejčího vybudila

Zlín-Sparta 1:2. Zkraje to vypadalo, že Sparta, navzdory zimnímu posílení o Šurala a Zahustela, vstoupí do jara stejně nemastně jako do podzimní části, kdy se v Jihlavě prala hlavně sama se sebou a svými tehdejšími experimenty.

Do Zlína nyní přijela s ještě nabitější soupiskou, na střídačce se tísnila spousta fotbalistů s reprezentačními zkušenostmi (Krejčí, Vácha, Mazuch, mladý Juliš, Konaté, nebo skoro-rumunský útočník Fatai), přičemž kupříkladu účastník Euro 2012 Jiráček se nevešel dokonce ani na tu lavičku.

Právě na zvýšenou konkurenci v kádru hodlají ve Spartě hodně sázet, ale základní sestavu, jež vyběhla ve Zlíně, jako by našlapaná lavička příliš nenabudila, Zlín na hřišti působil živějším dojmem. A když si Holek při standardní situaci nepohlídal svého hráče, vypadalo to, že Zlín naváže na své historické série, jež sparťanům z tohoto hřiště mnoho bodů nepřipisovaly.

Po poločasové pauze se změnilo několik věcí. Neviditelný Lafata ze hřiště zmizel úplně, do té doby taktéž nevystopovatelný Šural se po přesunu na hrot evidentně cítil mnohem komfortněji -  a místo něj začal na křídle jezdit jako pila Krejčí, jemuž posezení na lavičce zjevně přispělo k pozitivní motivaci velmi výrazně.

Sparta vletěla do druhé půle mnohem odhodlanější, do soubojů, které předtím její hráči polo-vypouštěli, chodili najednou mnohem rázněji. A začali je vyhrávat.

Z toho rezultoval tlak, standardní situace a po první hrozbě, kdy balon létal od tyče k tyči, brzy i dva v podstatě slepené góly. Právě ze standardních situací, které se Zlínu po vynuceném střídání potlučeného Janíčka nedařilo zvládat. A bylo to.

Zlínu se z několika důvodů nemusel líbit výkon sudího Královce. Zvonkohra na Dostálovy tyče přišla po odpískání faulu, který Šural tak z 80 procent nafilmoval.

O "oranžovou"/červenou kartu místo žluté si říkaly zákroky sparťanů Costy či Marečka.

Euro-rozhodčí a jeho karetní kouzla

Ale nejvíc emocí přinesl závěr, kdy Poznar zatáhl míč středem ke sparťanské šestnáctce, kde ho faulem zastavil sparťan Brabec. A byl za to oceněn žlutou kartou. Asi celkem poprávu, jeho spoluhráči nebyli té situaci daleko.

Jenže vzápětí se Krejčí v průniku po levém křídle ocitl na zemi po zákroku Bartolomeua, který k úžasu všech obdržel od Pavla Královce, který asi pojede pískat turnaj Euro 2016, kartu červenou.

Zlínští oprávněně poukazovali na asymetričnost obou verdiktů. Po vyloučení Bartolomeua každopádně domácím došla pára a jejich odpor se zlomil. Pokud snad právě k tomu někdo cílil, pak uspěl...

Trenér Sparty Zdeněk Ščasný bral zjevně zápas ve Zlíně velmi vážně, protože sestavu nemodeloval podle potřeb čtvrtečního zápasu Evropské ligy s Krasnodarem. V něm nemůže použít Šurala (hrál na podzim za Liberec) a Frýdka (karty), přesto oba jmenované nasadil ve Zlíně. A kvůli svalovému zranění aby teď ještě navíc tápal ohledně stavu a možnosti nasazení Davida Lafaty.

Široký kádr, který v zimě prošel zkvalitněním, se mu tak bude velmi hodit. A nejen proti Krasnodaru, ale i v průběhu jarní části ligové sezony.

Ani ve Zlíně totiž Sparta nepřibrzdila ve zběsilém sbírání žlutých karet. Hraje v tomto ročníku velmi ostře a posbírala už 49 ligových napomínání, což je nejvíc v lize - a troufnu si tvrdit, že na konci ročníku půjde o sparťanský historický rekord. Pro srovnání, Plzeň dosud nastřádala jen 27 žlutých karet, což je společně s Jabloncem (24) v lize zatím nejmíň.

Tahle čísla se někde odrazí, a to ve chvíli, až sparťanům začnou naskakovat tresty za 4 nebo 8 obdržených karet, které se dost možná budou i kumulovat. Jen tak namátkou: Costa má nyní 7 karet, Frýdek a Mareček 6, Brabec a Dočkal po 5, Holek či Šural jsou na 3 kartách. To vše podle synotliga.cz. Tak schválně, kdo z nich kvůli tomu bude chybět v derby se Slavií nebo v utkání o titul proti Plzni?

Nová Slavia mocnější na hřišti i jinde?

Slavia-Brno 2:0. Noví majitelé, velké zimní nákupy a ještě větší pohárové cíle! Na to červenobílí fanoušci slyšeli a do Edenu jich přišlo víc než dvanáct tisícovek.

Trenér Uhrin sestavu Slavie nepřekopal, ale inovoval, proti Brnu do základu zařadil 4 nová jména, a to ještě trochu vynuceně, protože kvůli zranění pauzíroval vrchní dělostřelec Škoda.

I Mešanovič se Železníkem se ovšem snažili, seč mohli, byť jim přílišná snaha občas trochu motala nohy. Slavii se úplně nedařilo nasazovat presink tak účinně jako v přípravě. Zato se jí hodně dařily standardní situace.

Díky nim a také díky špatné práci a souhře brněnských zadáků s brankářem Melichárkem v čele se Slavia snadno, ale zaslouženě dostala do dvoubrankového vedení a získala klid.

Ten jí, pravda, mohlo vzít brněnské snížení na 2:1, opět po standardce, jenže sudí Kocourek gól neuznal, prý pro faul útočícího hráče. Červenobílí fanoušci se pak  rychle rozpomínali na nějaké ty sporné ofsajdy, aby mohli argumentačně otupit hroty rýpavých poznámek, na které věru nebyli celá léta zvyklí. A sice že jim v zápase píchnul rozhodčí.

Asi málokdo si vzpomene, že by se někdy nějaký rozhodčí ve prospěch Slavie takhle upískl v éře páně Řebíčkově. Ale otázku, jestli šlo o prostou chybu, nebo náznak nějakého nového trendu souvisejícího s případnou změnou v postavení Slavie na mocenských žebříčcích českého fotbalu, zodpoví až další zápasy.

Horníkova jablonecká premiéra

Jablonec-Jihlava 2:0. Kraj Vysočina najdeme na pomezí mezi Čechami a Moravou, v 16. kole se ale Jihlava zařadila mezi porobené moravskoslezské kluby. 

Mnohým z těch, co se v sobotu podívali na statistiky a viděli na jablonecké straně penaltu a na jihlavské dvě vyloučení, asi na tváři vykvetl lehký úšklebek s poznámkou: Á, mistr je zpět.

Zrovna zmíněné verdikty rozhodčího Ondřeje Lercha bych ale žádným temným silám, ani Ivanu Horníkovi, ani nikomu jinému nepřičítal. Fauly na pronikajícího Tecla, mimochodem jihlavského odchovance, mi přišly celkem jasné a správně potrestané.

Diskutabilnější už byl možná neuznaný jihlavský gól po akci Kučery s Voltrem, ze záběrů televize se opravdu nedalo vyčíst, jestli se před ním balon vskutku CELÝM objemem ocitl za brankovou čarou čili v autu. Možná ano, fakt nevím. Nicméně bez diskusí se měla ve prospěch Jihlavy pískat penalta, když domácí Beneš srazil v šestnáctce Voltra.

Slavné rčení o silnějším psu jako by prostě o víkendu rezonovalo všude možně... (Mimochodem, autorem onoho slavného kynologického výroku není Ivan Horník, jak se řada lidí mylně domnívá, ale delegát Vlček, který se v aféře z roku 2004 proslavil mimo jiné i tím, že si úplatek nechal domů poslat složenkou.)

Baníkovskou budoucnost sestřelil Baroš

Mladá Boleslav - Ostrava 3:0. Věkový průměr hráčů v poli 21 let. Mezi nimi Ondřej Šašinka a Denis Granečný, oba ročník 1998, Dan Ožvolda a Martin Honiš, ročník 1996...Takhle bude na jaře vypadat Baník. A v Ostravě věří tomu, že až se bude za rok a půl do ligy vracet, budou ta jména znamenat mnohem víc než dnes.

Je svým způsobem fascinující uvědomit si, že některým těm chlapcům bylo 6 let (!!!), když se stal Milan Baroš na Euru 2004 v Portugalsku nejlepším střelcem turnaje. V neděli se s ním potkali na hřišti, dal jim dva góly. A v očích měl přitom slzy.

Svět někdy píše divné příběhy, ten o prvních dvou gólech Barošovy kariéry v síti Baníku patří bezesporu mezi ně.

Vzájemné zápasy? Dvě plichty, nic víc

Olomouc-Bohemians 2:2. Jediný moravský či slezský klub, který s Čechy o víkendu neprohrál, je z Hané. Ale velkou radost tam z pouhého bodu neměli, soudě podle televizního sestřihu měla víc ze hry rozhodně Sigma. Jenže "klokani" víceméně dvakrát udeřili a dvakrát skórovali. Sázka na fungl novou stoperskou dvojici Štěrba-Rode tedy asi domácímu kouči Václavu Jílkovi úplně nevyšla...

Zato trenér "klokanů" Roman Pivarník se po utkání radoval, že teď má ve srovnání s Hanáky lepší bilanci vzájemných zápasů. Obávám se, že nikoli. V Ďolíčku se na podzim hrálo 1:1:, teď 2:2 a na žádné branky vstřelené na hřišti soupeře si český soutěžní řád nehraje. Pro ty, kdo by mi snad nevěřili, tady je příslušná citace:

V případě shodného počtu bodů více družstev po odehrání všech soutěžních utkání příslušné soutěže rozhoduje o pořadí postupně:
- vyšší počet bodů ze vzájemných utkání;
- brankový rozdíl ze vzájemných utkání;
- vyšší počet vstřelených branek ve vzájemných utkáních;
- vyšší brankový rozdíl ze všech odehraných utkáních v soutěži;
- vyšší počet vstřelených branek v soutěži;
- kvalifikační utkání (pokud tak stanoví příslušný rozpis soutěže);
- los.

Došek je postrašil, nové Teplice fungují, Liberec ne

Slovácko-Plzeň 1:2. Úřadující mistr dokonal moravskou porobu. Zejména v první půli působil na hřišti výrazně svěžím, dynamickým dojmem, předvedl i několik pohledných kombinací. Radost bylo například pohledět na to, jak konstruktivně zakládá útoky mladý stoper Baránek.

Dvoubrankové vedení si pak vedoucí tým tabulky trochu zkomplikoval po Doškově příchodu na hřiště. Veterán rozhodil obranu hostí natolik, že se Limberský musel snížit k penaltovému faulu, ale žádné další velké zvraty už se pak nekonaly.

Teplice-Příbram 2:0.  Severočeský tým přes zimu přestavěl kádr poměrně zgruntu, na plac šel s pěti novými tvářemi - a než se hosté rozdýchali, bylo v 17. minutě hotovo. Před cestou do Plzně a zápasem proti Liberci potřebovali Tepličtí vyhrát na rozjezd poměrně nutně - a zvládli to, všechna čest.

Dukla-Liberec 2:0. Slovan přes zimu změnil tvář z jiných než teplických důvodů. Tradičně se pod Ještědem přistoupilo k metodě: Když se daří, tak to rozprodáme a uvidíme, jak to půjde tomu zbytku. Jaroslav Šilhavý to asi dvakrát pozáplatovat dokázal, pak už nikoli. Teď se nejspíš totéž čeká od trenérské komety podzimu jménem Jindřich Trpišovský. Jenže ouvej...

Zápas na Julisce ukázal, že jeho aktuální mužstvo po inkasovaném gólu postrádalo to nejdůležitější, a sice Pavelkovu či Šuralovu vnitřní sílu. Takhle by to asi nešlo.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz