Glosář - Což o to, kdyby se fotbal hodnotil jako krasobruslení, nějaké ty bodíky za umělecký dojem by Slavia při trenérské premiéře nizozemského experta Alexe Pastoora v Teplicích posbírala.

Jenže ono se hraje na góly a v tabulce se sčítají body. A Slavia po prohře 0:1 nepřičetla nic.

Takže je v lize průběžně třináctá a na příčku, z níž se běžně sestupuje, si drží náskok pouhých tří bodů.

Zápas v Teplicích přitahoval velkou pozornost. Způsob, jakým Slavia před týdnem vyměnila trenéra, byl totiž natolik nestandardní, že připoutal i pozornost těch, co jim je jinak Gambrinus liga šumafuk.

I mnohé ženy a dívky jistě nalezly zalíbení v elegantním vzezření Alexe Pastoora, který to teď podle sportovního ředitele klubu Karla Kisela bude ve Slavii dělat moderně, zatímco jeho předchůdce Miroslav Koubek to tedy asi dělal nemoderně.

Ve Slavii bylo kolem tohoto puče, který Kisel vykonal spolu se svým ruským parťákem Igorem Kornějevem, jehož řídí bůhvíkdo, hodně zlé krve.

Důkazem budiž fakt, že ihned poté, co se generální ředitel Jaromír Šeterle vrátil z  ciziny, kde trávil jarní prázdniny se svými ratolestmi, rovnou bratřím Řebíčkovým předal svou abdikaci.

Jak kouzlil Koubek, jak Pastoor

Na hráčích se kupodivu na teplickém trávníku tahle hustá atmosféra negativně neprojevila. Naopak, model "nové koště dobře mete" na motivaci slávistických hráčů zjevně fungoval velmi dobře.

Ostatně podobně jako když na podzim nastupoval k týmu Koubek, který dostal za úkol vytáhnout Slavii z nejhlubší jámy fotbalového zoufalství, kam se pod trenérem Petroušem spadlo po porážce 0:7 od Teplic.

Jak bylo v pondělí vidno, Slavia se od té doby zlepšila o plných šest gólů na 90 minut...

Ale zpět ke Koubkovi. Připomeňme si jeho kouzla: Škoda na stoperu, Juhar na hrotu, jasná sázka na rychlostní typy. A skvělé, ambiciózní výkony třeba proti Spartě či Plzni. Jen bodů v těch podzimních zápasech Slavia posbírala méně, než by si možná i zasloužila. A pak přišlo jisté rozmělnění.

Koubek ještě vedl zimní přípravu, ale po ostudném poločase v Olomouci dosud skryté alternativní vedení klubu ve složení Kisel + Kornějev + kdovíkdo v pozadí připravilo Koubkovi na oslavu jeho následného vítězství nad Duklou pěkně ostrou kudlu, kterou mu s gustem vrazilo do zad. A povolalo Pastoora.

Co tenhle Nizozemec s týmem za šest dní zvládl? Celkem dost. Nalinkoval mu tradiční herní schéma své země se třemi útočníky, vedle Necida tvořili trojzubec Boudjemaa a Juhar.

Ortodoxního leváka Juhara postavil Pastoor na pravou stranu, aby mohl pálit při seběhu na střed hřiště. Tak jak to před lety vymyslel v Chelsea Mourinho a teď to v modelu "hvězdné křídlo přes nohu" uplatňuje s Robbenem a Ribérym i Guardiola v Bayernu.

Protože Juhar zase až taková hvězda není, pálil sice ostošest, ale gól nevstřelil.

Na slávistické poměry a na to, že se hrálo prvně pod novým koučem, fungovala poměrně pevně a spolehlivě slávistická obrana, stoperská dvojice Smejkal - Neves by mohla být možná to pravé, co Slavii scházelo po celou sezonu.

V deseti se zápasy nevyhrávají

Jenže jedna velmi problematická věc se ani pod nizozemským koučem ve Slavii nezměnila. Tým už totiž zase dohrával zápas o deseti.

Opakovaně faulující Gecov si v 19. kole připsal už šestou červenou kartu Slavie v sezoně, klub z Edenu je v tomto ohledu nejtrestanějším týmem ligy (Slovácko má červených pět).

Teplice nehrály nic extra, jejich podzimní lehkost v přechodové i finální fázi se nekonala. Ale rvavost a agresivita tolerovaná rozhodčím  už si cestu k vítěznému gólu našly.

Zrovna když Slavia hrála bez vyloučeného Gecova i zmasakrovaného Boudjemy, totiž Hošek, hráč, kterého Slavia odkopla jako nepotřebného, skóroval.

Velmi šikovný technik Boudjemaa si vyzkoušel, jak v Gambrinus lize chutná průšlap kotníkem, jedna z variant neskrývané brutality teplického obránce Matuly. Jak se ukázalo, ten ostatně ani nemá důvod, proč by soupeřům kosti nelámal, když za to od sudího nedostane ani červenou kartu, ba ani žluté napomenutí.

Nicméně na to už si teď Slavia může stěžovat stejně leda na lampárně a nijak si tím nepomůže.

Musí teď řešit problém spojený s umístěním v tabulce a reálnou hrozbou sestupu, kterou si někteří v klubu možná stále plně neuvědomují.

Nejspíš spoléhají na to, že z nejbližší dvojice zápasů, které Slavia hraje doma proti Jihlavě a Znojmu, vytěží šest bodů a bude klid. Možná mají pravdu, ale pokud se to nepovede, vstoupí do hry faktor extrémní nervozity a s ním už se nedokázali popasovat jinačí frajeři, než je Alex Pastoor.

Překladiště zahraničního fotbalového zboží?

Nicméně dejme tomu, že Slavia se sestupem starosti mít nebude. Přesto tu ještě pár otazníků zbývá. Zejména tenhle: co se staroslavnou Slavií bratři Řebíčkové, údajný tajemný ruský investor a pánové Kornějev s Kiselem zamýšlejí do budoucna udělat.

Směřuje jejich úsilí k tomu, aby se Slavia vrátila do české špičky a evropských pohárů?

Anebo k tomu, že poslouží jako překladiště zahraničního fotbalového zboží cestou na lepší trhy?

Nebo si pánové myslí, že lze oba tyto principy prolnout?

Když srovnáme Koubkovu sestavu proti Dukle a sestavu Pastoorovu nasazenou v Teplicích, zase až tak dramatické personální rozdíly neobjevíme.

Místo distancovaného Vošahlíka zaskočil mladík Hrubý. K zásadní změně došlo v obraně, kde Škodovo místo ve stoperské dvojici zastal Neves a levého beka hrál Jihoafričan Keegan Ritchie, jemuž se Koubek vzpíral, protože v předchozím průběhu sezony měl za Kaiser Chiefs odehráno jen 271 minut.

Jenže jeho agenti zřejmě s Kornějevem uzavřeli dohodu, že Slavia mu dá prostor k rozletu. Proč ne, ale důležité je, aby taková operace byla prospěšná všem, i Slavii.

Nic proti cizincům, ale budou i nadále dostávat dostatečný prostor také talenti z mládeže Slavie, jednou třeba použitelní pro českou reprezentaci? A jak dlouho se zdrží oni cizinci, kteří do Edenu přijdou? Pět let, nebo půl roku? Zakoření a pomůžou klubu ke stabilizaci, nebo si přijdou jen zvednout cenu a uletí?

A kdo na tom bude případně profitovat? Slavia, nebo kdosi tajemný, co do jejího skutečného rozvoje nic investovat nemíní?

Vrátí se Slavia ještě ke své tradiční roli pilíře českého fotbalu? Nebo už z ní zbude jen skořápka a jeden z opěrných bodů jakéhosi syndikátního řetězce obchodu s "fotbalovým masem"?