Praha - Když před necelými třiceti lety hrála česká, respektive československá fotbalová reprezentace poslední domácí soutěžní zápas proti Itálii, vyhrála v rámci kvalifikace o mistrovství Evropy 1984 v Praze na Strahově 2:0.
Oba góly tehdy vstřelil Petr Rada, tedy bývalý kouč českého národního týmu.
Čtyřiaapadesátiletý trenér, který byl v dubnu odvolán z funkce trenéra pražské Slavie, věří, že současný český národní tým dosáhne v pátečním zápase kvalifikace o MS v Praze na Letné podobného výsledku, i když přiznává, že to tým trenéra Michala Bílka bude mít velmi těžké.
"Určitě bych šel do zápasu s cílem neprohrát, nedá se to otevřít, je to přece tým, který teď hrál ve finále Eura. Porazit je ale můžeme, je to v našich silách, oni jsou také zranitelní a trenér Bílek určitě ví, kde," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Rada.
Pane Rado, jak velké šance dáváte českému týmu na výhru?
Samozřejmě budu klukům přát výhru a držet jim palce. Ale budou to mít těžké. Když jsem trénoval já a chvilku Vám to nešlo, už na vás všichni pískali, což Vám moc nepomůže, spíš potřebujete povzbudit. Klukům ale věřím, doufám, že v tak těžkém období potěší lidi, kteří jsou teď bez domovů a mají jiné starosti.
Kdybyste byl na místě trenéra Bílka, na jakou sestavu byste vsadil?
Nechci nikomu radit, ale teď se daří hráčům z Plzně a Sparty, takže já bych vsadil na ně. Ale sám moc dobře nemůžu radit, když u týmu nejsem. Michal Bílek je teď s hráči dva týdny, on je vidí každý den a je ten nejpovolanější k tomu, aby rozhodl o sestavě, protože to vidí nejlépe. Přeju mu u toho šťastnou ruku.
Někteří hráči vypadli z herního rytmu a hráli naposledy před třemi týdny. Jiní hráli naposledy v sobotu. Co říkáte na tento termín zápasu?
Je pravda, že ten termín je takový divný, protože už všechny soutěže skončily. Na druhou stranu je to pro oba týmy stejné, i když Italové jsou na tom ještě hůře, protože u nich skončila liga ještě o dva týdny dřív. Nikdy by ale na to neměl nadávat, reprezentovat by měla být čest kdykoliv.
Vy sám máte na Italy ty nejlepší vzpomínky. Co si ze zápasu, který jste rozhodl dvěma góly, ještě pamatujete?
Vzpomínky na to mám samozřejmě příjemné, Italové tehdy měli velké jméno, nejenže to byli úřadující mistři světa, ale hráli za ně taková jména jako Ancelotti, Tardelli nebo Rossi, trénoval je Bearzot. Samozřejmě jsem tehdy po gólech řádil, vyběhl jsem na plot a začal se radovat s fanoušky. Pak jsem byl výborem pokárán, v minulém režimu jsem nebyl zrovna oblíbený.
A co si vybavíte z tehdejší atmosféry na Strahově?
I když byl sníh, byla tehdy na Strahově fantastická atmosféra. Přišlo tehdy pětatřicet tisíc lidí a to přitom byla před zápasem podobná situace jako teď. Abychom si uchovali naději na postup, museli jsme vyhrát o dva góly, což jsme sice dokázali, nakonec jsme se ale na mistrovství Evropy nedostali.
Proč vám to tehdy nevyšlo?
Měli jsme tehdy také těžkou skupinu, byli v ní i tehdy silní Rumuni a Švédi. Italy jsme sice nechali za sebou, když jsme u nich hráli 2:2, vyhráli jsme i v Rumunsku. V posledním zápase jsme je ale v Bratislavě potřebovali porazit, jenže jsme hráli 1:1 a postoupili místo nás.
Máte na tehdejší zápas ještě nějakou zvláštní vzpomínku?
Tehdy byla úplně jiná doba, nic se nekritizovalo, všichni nám fandili, včetně novinářů, psalo se tehdy hlavně pozitivně. Teď se vám třeba pět minut nedaří a už se řve Bílek ven. Tehdy jste přitom žádné Havránek (František, tehdejší trenér čs. týmu) ven neslyšeli. Ani když se nepostoupilo, naopak nám pak lidi zatleskali.
Čím to podle Vás je, že se divácká kultura na stadionech tak změnila?
Musíme se na to podívat objektivně, skončila úspěšná generace a my teď musíme najít nové hráče. Je proto logické, že přišel útlum. Proto nechápu, co by lidi u nás chtěli. Abychom pořád všechno vyhrávali? Je to vážně zvláštní doba, jednou prohrajete a už se začnou sbírat podpisy na Vaše odvolání.
Jde vidět, že Vás to hodně vzalo...
Jsem rád, že jsem hrál v jiné době než teď. Režim byl sice špatný, ale když o něco šlo, všichni se semkli a byli pozitivní. Přijde mi, že teď jdou lidi na stadion, aby si tam mohli zanadávat. Ještě že nemám žádné notebooky a internet, to bych musel pořád číst, jak Vám někdo nadává.
