Glosář - Dvě města, dva týmy, to vše pod jedním kopcem. Ano, pod Ještědem se ve čtvrtek v jediné soutěži odehrály dva zápasy, co měly stejný výsledek. A po dvou závěrečných hvizdech nám tu tak zůstaly trčet dva postupové otazníky.
Štajner a Lafata? Zapomeňte, sever teď oslavuje nové hrdiny. Jednomu se přezdívá Rambo a druhému Vosa. A v závěrech zápasů Evropské ligy strhly jejich góly vítězství směrem k české vlaječce.
Zpravodajštěji řečeno: Liberec i Jablonec nakonec v duelech Evropské ligy s FC Curych, resp. s norským Strömgodsetem urvaly výhru 2:1. Vítězství je vždycky fajn a fanoušci ho jistě oslavili. Nicméně z hlediska postupové pohárové matematiky je samozřejmě nutno na vítězném optimismu pragmaticky poněkud ubrat.
A není třeba zdlouhavě vysvětlovat proč. Pro soupeře má gól vstřelený na hřištích českých klubů vysokou cenu. A to vám pak nezbývá, než odkopat to v odvetě vzadu na nulu, což už české týmy, zdá se, po naroubování ofenzivnějšího herního stylu, přestaly umět. Anebo oplatit stejnou mincí a také aspoň jednou na soupeřově půdě skórovat.
Jen pro zajímavost: Plzeň, Sparta, Liberec a Jablonec si v této sezoně střihly zatím 9 zápasů v předkolech evropských pohárů. S čistým kontem odjížděla zatím jen Viktoria z Tallinnu a Liberec ho s Rigou uhájil jen díky penaltovému oslepnutí sudího v poslední minutě. Jinak se vždy inkasovalo. Na druhou stranu jen Sparta v Göteborgu proti týmu BK Häcken nebyla schopna sama skórovat.
Severočeši vytahovali žolíky z klobouku
Ale zpátky ke čtvrtečnímu večeru, kdy se psala zvláštní kapitola podještědské fotbalové historie: dva zápasy (byť předkola) Evropské ligy v jeden den.
A ty duely měly spoustu společných rysů. V první řadě fakt, že se v nich dramaticky, jako den a noc, měnily fáze s jasnou převahou jednoho či druhého týmu.
Souviselo to do jisté míry i s podobnou strategií trenérů Šilhavého a Skuhravého, kteří teprve do rozehraného zápasu začali v rolích žolíků posílat vyšší ofenzivní kvalitu než do základní jedenáctky.
"Ty vole, to není možný," citoval jablonecký kouč Roman Skuhravý předzápasová slova jeho šéfa Miroslava Pelty, který se podivoval nad tím, že v sestavě nejsou Kopic s Vošahlíkem.
Právě ti dva jmenovaní pak v samém závěru vyčarovali jabloneckou výhru 2:1. A Skuhravý vnímal gól Vošahlíka, přezdívaného Vosa, jako vítězství svého ducha nad (norskou) hmotou. U Strömsgodset totiž při zkoumámí jejich předchozích zápasů správně vytušil, že rozparádit se umí uprostřed zápasu, zato mívají slabší začátky a koncovky.
Za minutu dvanáct tedy Kopic s Vošahlíkem tuhle strategii dokonale naplnili, na domácí výhru Jablonci stačila. Jenže ono se bude hrát ještě nejméně 90 minut v Norsku. A leckdo může namítnout, že kdyby stála plná síla a kvalita Jablonce na hřišti už v první půlhodině utkání, kdy se Strömgodset dostal pod velký tlak, mohlo se z toho v té fázi při přesnější střelbě vykutat i víc než "jen" jedna penalta a z ní vstřelený gól.
Způsob, jakým pak hosté vyrovnali, to když Kamara protáhl balon levou stranou, jako by na nadupané motorce míjel keříky u dálnice, byl však ohledně toho, co soupeř opravdu dovede, když chce, poměrně varující... A v hrozbách pak i pokračoval, naštěstí pro domácí měl však gólman Špit ve střední fázi zápasu, kdy zatápěli pod kotlem Skandinávci, svůj velký den.
Huškovi navlhla rychlostní skříň
To v Liberci si to všechno poskládali kapku jinak. Po první půli bych, přiznám se, nevsadil na Slovan ani pětník. Curych se prezentoval jako nejlepší tým, jaký jsme v Česku zatím v téhle pohárové "před-sezóně" viděli, kombinoval ve velké rychlosti, sbíral Libereckým ve středu hřiště balony, kdy si zamanul - a vytvářel z toho nebezpečné situace.
Zejména rychlostní skříňka defenzivního záložníka Luboše Huška zjevně není na takové fofry uzpůsobená. (Mimochodem ta v jeho autě, jímž zkraje týdne proplula na stadionu povodeň, už nejspíš také ne - viz video.)
Tudy ne, přátelé, tudy cesta nevede, museli si U Nisy říct v poločase utkání se Slavií - i s Curychem. A v obou případech pak na hřiště vletělo na hřiště úplně jiné mužstvo, byť oblečené do stejných dresů jako před přestávkou.
Dva góly a červená karta (= stopka do odvety) pro curyšského šéfa obrany Nefa, to byla tentokrát odměna za dramaticky zlepšený výkon.
Plukovník Trautman se mohl spolehnout na to, že tam, kde všichni ostatní skapou, bude se jeho voják John Rambo cítit jako ve své zamilované pohádce o krvavé řece, kulometu M 60 a nekonečném nábojovém pásu.
I trenér Šilhavý má ale svého "Ramba": všichni tak říkají Michaelu Rabušicovi, co teď, pane Bílku, chytil fazonu vpravdě reprezentační a všechny beznadějně vyhlížející liberecké mise teď umí řešit gólovou kulometnou palbou. Trefil se v Olomouci, dvakrát proti Slavii - a jedenapůlkrát s Curychem. K vyrovnávacímu vlastňáku totiž Nefa svým tlakem prakticky přinutil.
Hledá se parťák pro Plzeň
Český koeficient si v tomto týdnu po třech výhrách zalebedil, ale aby mu bylo opravdu líp, potřebuje ve finále dva české týmy ve skupinách.
Plzeň už v ní prakticky je, když nebude hrát Champions League, tak Evropskou ligu určitě.
To Jablonec i Liberec by musely přejít přes Strömgodset, resp. Curych, a pak přeskočit ještě jednu překážku. A to bude ještě strastiplná stezka, nejen pro Vosu a Ramba.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
