Praha - Stadiony znovuobsazené policejními těžkooděnci, to je sen šéfa fotbalové asociace Miroslava Pelty a také ministra Marcela Chládka. Ten však může jako ministr školství  na kolegy z vnitra leda apelovat.

Diskusi o zpochybnění léta platné doktríny exministra vnitra Ivana Langera, že na stadionu si má primárně udělat pořádek ten, kdo zápas pořádá, a teprve když je zjevné, že na to nestačí, mají do akce nastoupit policisté, rozproudil incident ze sobotního utkání Baníku Ostrava s pražskou Spartou (více zde).

„Již nikdy nechci vidět, jak utržená sedačka letí kolem dětské hlavy. Mně osobně už došla trpělivost,“ hřímá ministr Chládek. Ten ví, co jeho voliči, znepokojeni dramatickými záběry ze stadionu, chtějí nyní slyšet: „Doživotí! Ať má každý, kdo hodil sedačkou nebo kdo vstoupí na hrací plochu, do konce života zakázaný vstup na sportovní utkání.“

Ministr vnitra Milan Chovanec nevyloučil, že by se policie mohla na tribuny vrátit, ale upozornil na ekonomickou stránku věci. "Pokud by se měla policie vracet na 40 zápasů, tak to bude stát poměrně významné finanční prostředky. Podle informací od zastupujícího policejního prezidenta pana Tuhého bude operace v Ostravě stát zhruba tři miliony korun," řekl Chovanec v České televizi.

Tendence k násilí na stadionech se podle Chovance v posledních letech snižuje. "Musíme dneska posuzovat, jestli opravdu návrat policie na stadiony fanoušky ještě více nebude aktivizovat k tomu, aby se tam poprali," uvedl.

Chládek s Peltou se tradičně zaklínají Anglií, kde se chuligány podařilo ze stadionů vytěsnit. Ale bez policie.  

Pendrek? Lepší je čipová karta

Podstata anglického úspěchu tkví jinde než v síle policejního pendreku. Nejenže v Británii vyhlášeným firmám zakázali vstup na stadion, ale zároveň uměli i zajistit, aby se tam opravdu nedostaly. 

„Nám teď sice na klub třeba přijde dopis, že ten a ten kluk má od soudu zákaz chodit na fotbal. Ale my vlastně neumíme zařídit, aby se tam nedostal,“ přiznává Pelta.

A cestu vidí v registraci fanoušků. „Nedá se nic dělat, přinese to s sebou náklady na čipové karty, ale je to nutné,“ říká Pelta.  

Ale nejde jen o peníze. Kluby si například vůbec nejsou jisté, zda smějí sestavovat či používat seznamy nežádoucích osob, nebo jak mohou nakládat s osobními daty registrovaných příznivců.

„Bude sestaven expertní tým, ve kterém by vedle zástupců příslušných vládních resortů či sportovních organizací neměli scházet zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ uklidňuje Chládek.

Přesně po takovém týmu, ve kterém by podle něj měli sedět i soudci, státní zástupci, ale i zástupci fanouškovských organizací, volá Martin Synecký, bezpečnostní manažer FAČR, už dlouhé měsíce. Na Strahově se dosud zjevně ničeho nedovolal.  Až teď.

Celá ta složitá a nákladná mašinérie se přitom bude spouštět kvůli několika desítkám osob. Za rok 2012 bylo v Česku vydáno zhruba 150 zákazů vstupu na fotbal, řadu z nich ovšem zrušila Klausova amnestie.

První pokusy Baníku a Slavie

„U Baníku je to vlastně případ několika jedinců. Kvůli nim jsme projekt karty fanouška zkoušeli rozjíždět už v roce 2010,“ vzpomíná Igor Bruzl, tehdy šéf komunikace klubu. „Ale udělali jsme chybu, měli jsme tu kartu nechat zdarma. Jenže my to spojili s tím, že si ji fanoušci mohou pořídit za 200 korun na pobočce Fortuny a za ty peníze si tam i vsadit. Mělo platit, že na stadion se dostanete i bez karty fanouška, ale za dvojnásobné vstupné.“ 

Ti, co tušili, že by na kartu kvůli svému chování nedosáhli, ale rozpoutali takové vášně, že první český pokus o takový projekt nevyšel.

Už o rok dříve vsadila pražská Slavia na adresný ticketing. „Dělali jsme to na zápasy se Spartou a Baníkem. A teprve když to děláte, zjistíte spoustu problémů. Musíte na to vyčlenit spoustu lidí, je to náročné technicky i legislativně. A taky na vysvětlování fanouškům,“ říká Jiří Trepeš, provozní ředitel Slavie.

„My jsme neměli žádné seznamy lidí, které na stadion nechceme vpustit. Jen jsme chtěli přesně vědět, kdo je na stadionu v průběhu zápasu. Pak si od nás ta data vyžádala policie – a hned jsme tu kvůli tomu, že jsme data někomu předali, měli návštěvu z Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ dodává Trepeš.

„Tu databázi musíte někdy uzavřít, takže už nemůžete prodávat lístky v den utkání. Pak nastávají obrovské problémy s tím, že někdo onemocní a chce si lístek vyměnit,“ připomíná další nesnáze. „Ze strany asociace jsme tehdy bohužel necítili ani nejmenší podporu,“ stýská si.

Výjezdy jsou menší, ale Pelta se bojí

V lize byl ohledně fanoušků dlouho klid. „Je to dané tím, že Slavia či Baník hrají už několik let v tabulce dole, na výjezdy ven s nimi proto nejezdí tolik příznivců co dřív. Tři čtyři stovky zvládnete, jak to jde přes tisíc, už je problém,“ podotýká znalec ostravských poměrů Bruzl.

I to je důvod, proč se Miroslav Pelta přiznal, že hledá způsob, jak ostravským rowdies zamezit v tom, aby se v pátek dostali na pražský stadion Bohemians. "Nechceme, aby se nám tu rozjela nějaká vlna násilí, zjišťujeme, jestli je v naší moci to nějak zařídit," přemítá Pelta.

„S panem Peltou jsem mluvil, Baník je připraven jakkoli pomoci tomu, aby zápasy probíhaly v klidu. Ale tohle je velmi nešťastná myšlenka,“ reaguje Petr Šafarčík, šéf Baníku.

Před několika lety ostravské chuligány odmítli vpustit do sektoru hostí v Příbrami. Tak popošli jen o pár metrů dál a v klidu si koupili lístky na hlavní tribunu. A tam si pak s chutí zařádili tuplovaně...