Barcelona - Až zítra vyběhne k utkání kvalifikace na fotbalové MS 2018 proti Albánii, bude ho nejspíš čekat pořádné peklo. A to přesto, že jeho tým hraje v Alicante, tedy na domácí půdě. Nebo vlastně právě proto. Obránce Gerard Piqué proti sobě popudil fanoušky Španělska, kteří mu vyčítají, že svými výroky na téma referenda o nezávislosti Katalánska přispěl k současné vyhrocené situaci v zemi.
Stoper Barcelony totiž na svém twitterovém účtu dával jasně najevo, co si myslí o způsobu, jakým se španělská vláda k referendu o nezávislosti Katalánska postavila.
Piqué sdílel mnoho videí zachycujících policejní brutalitu a násilné potlačování demonstrací po celém Katalánsku. Nikdy sice nevyjádřil oficiální podporu nezávislosti, přesto byl jeho názor jasně patrný. A do médií sdělil, že kvůli dění v Barceloně a okolí zvažuje konec v reprezentaci.
Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Fanoušci na tréninku reprezentace Piquého vypískali, na transparentu si mohl přečíst vzkaz "Táhni!". Vedení týmu raději přípravu předčasně ukončilo.
Jenže barcelonský stoper zareagoval přesně opačně. "Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl, že nyní nebudu odcházet, abych lidi, co mě uráželi, nenechal vyhrát," prohlásil Piqué. "Je nemožné pochybovat o mém odhodlání reprezentovat. Jezdím sem od 15 let, považuji to za svou rodinu. Jsem hrdý na to, že reprezentuji Španělsko, a bolí mě, že o tom lidé pochybují," dodal muž, jenž si v národním mužstvu připsal 91 startů.
Jedno z videí, které Piqué sdílel na Twitteru:
¿Alguien puede defender esto? pic.twitter.com/WOVIYCnmAS
— Julia Otero (@julia_otero) October 1, 2017
Paradoxní je, že ve stoperské dvojici národního mužstva nastupuje se Sergiem Ramosem z rivalského Realu Madrid. A zatímco při zápasech španělské La Ligy se oba hráči viditelně nemusí, v reprezentačním týmu jim to parádně klape a tvoří pevnou defenzivní hráz.
Právě skutečnost, že nesmiřitelní sokové z Barcelony a Realu dokázali dát klubové nepřátelství stranou, byla podle odborníků klíčovým faktorem, díky němuž Španělsko, na mezinárodní půdě dlouhá desetiletí neúspěšné, vyhrálo mistrovství Evropy v letech 2008 a 2012 i světový šampionát 2010.
Nyní to ovšem v reprezentaci zase bublá. Stejně jako v celé zemi. Fotbalová asociace dokonce zakázala právě kapitánovi týmu Ramosovi předstoupit před novináře s tím, že nechce, aby čelil otázkám ohledně Piquého.
Katalánsko je navíc silným zdrojem fotbalového materiálu pro španělskou reprezentaci. I v současném kádru se to Katalánci hemží. Kromě Piquého pochází z bohatého regionu také obránci Marc Bartra s Jordim Albou či záložníci Sergio Busquets s Andrésem Iniestou. A například právě Busquets se nikdy netajil tím, že se cítí být kromě Španěla také Kataláncem.
Bude španělský fotbal jako za Franka?
Spojení politiky s fotbalem ovšem není ve Španělsku ničím novým. Madridský Real je už podle názvu královský a sama královská rodina se spojení s klubem příliš nebrání. A v očích většiny obyvatel Katalánska (a především příznivců Barcelony) symbolizuje konzervativní centralizované Španělsko. Naopak partu kolem Lionela Messiho vidí jako symbol demokracie a nezávislosti - tedy způsobu odporu vůči vládě v Madridu.
Podobná situace na Pyrenejském poloostrově nastala již za vlády diktátora Franciska Franka, který byl příznivcem Realu. A příběhy o tom, jak se politickou mocí snažil blokovat Barceloně přestupy (měl dopomoci i tomu, že legendární útočník Alfredo Di Stéfano nepřestoupil do Barcelony, ale do Realu), jsou veřejným tajemstvím.
Současné Španělsko je pochopitelně vzdáleno Frankově diktatuře, přesto by tamní fotbalové reprezentaci opětovný návrat bojů mezi hráči Realu a Barcelony příliš nepomohl.
Tým kouče Julena Lopeteguiho čekají ve dvou nejbližších zápasech kvalifikace poměrně lehcí soupeři - po Albánii pocestuje do Izraele. K přímému postupu na mistrovství světa v Rusku mají Španělé navíc velmi blízko, stačí jim z těchto dvou zápasů vyhrát jediný. Přesto současné napětí ve společnosti i mezi fotbalisty může jejich naděje zhatit.
