Praha – Pravidelně jednou za čtyři roky bývá v českém fotbale obzvlášť veselo, to když se přiblíží volební valná hromada. Zatím se zdá, že Miroslav Pelta v červnu 2017 vyzyvatele v boji o pozici předsedy Fotbalové asociace ČR nenajde. To ale ještě neznamená, že ji získá automaticky a snadno.
Potřebovat k ní bude jak hlasy z Čech, které z velké části ovládá místopředseda Roman Berbr, jehož letos v létě změnami v komisi rozhodčích naštval na maximum, tak i z politicky mnohem roztříštěnější mapy fotbalové Moravy.
Už několik týdnů se v zákulisí vznášelo éterem jméno Vlastimila Košťála, jakési tiché hrozby, možného způsobu, jak Peltu vyvést z klidu a bohorovnosti. Úplná fáma to přitom ani zdaleka nebyla.
"Ptáte se mě, jestli se nevrátím do hry jako předseda fotbalové asociace? Připouštím, že určité skupiny lidí mě v tom smyslu oslovily," odvětil Vlastimil Košťál někdejší boss Sparty a také místopředseda gigantického spolku, vystupujícího tehdy ještě pod názvem Českomoravský fotbalový svaz.
"Nejsem ale příznivcem takových návratů, takže když se mě ptáte na předsedu, tak říkám: Ne," dodal Košťál a navnadil tak doplňující otázku, jestli snad tedy uvažuje o funkci jiné. "S velkou pravděpodobností nikoli," ukončí slovní hru, byť tady už s lehce pootevřenými vrátky.
Od roku 2001 pracoval Košťál jako manažer reprezentace, v roce 2005 kandidoval v asociaci na předsednickou funkci, a když první dva pokusy o volbu, v nichž mu byli protivníky Pavel Mokrý a Ivan Hašek, skončily bezúspěšně, dohodl se tehdy Košťál s Mokrým na rozdělení moci a spokojil se s funkcí prvního místopředsedy, který ovšem v reálu za nejdůležitější nitky tahal osobně.
S tou érou jsou spojeny jak úspěchy brücknerovského národního týmu, tak i četné spory a skandály. Košťálovou prioritou byla stavba Národního stadionu na Letné, k níž získal podporu předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Stačilo málo, aby ve volbách udržel Paroubek pozici premiéra, což se ovšem nestalo. A na konci prosince 2008 Košťál půdu fotbalové asociace opustil.
Fotbal v té době živil otevřenou válku mezi Košťálem a moravským místopředsedou Jiřím Kubíčkem, který tvrdil, že vyúčtování Eura 2004 v Portugalsku zamaskovalo úniky peněz v řádech milionů. Rozjela se také velká korupční aféra s Ivanem Horníkem v čele. A za neúspěšným Eurem 2008 svěsil Košťál roletu větou: "Mně ten balon z ruky nevypadl." Čímž připomněl selhání brankáře Čecha v rozhodujícím duelu s Tureckem.
Po šedesátce má jiné plány než český fotbal
Následně se Košťál odstěhoval do rakouského Kaprunu, kde s rodinou provozuje penzion St. Florian. A mívá na něm často i českou fotbalovou klientelu, zhusta ligové týmy, které se v Rakousku v létě připravují na sezonu, nejednou už do St. Florianu zamířila i reprezentační "21".
"V uplynulých měsících jsem byl ve fotbale o něco aktivnější než dřív, z toho asi ten nápad vrátit mě do hry mohl vzejít, ale jak říkám, nemyslím si, že bych se vracel. V příštím roce už mi bude šedesát let, zkusím si rozmyslet nějaké jiné plány," konstatuje Košťál.
Zvýšená aktivita, o níž hovoří, souvisela s dojednáváním Rámcové smlouvy mezi Fotbalovou asociací ČR na straně jedné a Ligovou fotbalovou asociací na straně druhé, a to o podmínkách vyhlášení a následné realizace mnohem větší formy autonomie ligové soutěže na strahovském sekretariátu FAČR. K podpisu smlouvy nakonec došlo, soutěž už si organizačně řídí LFA tvořená jednotlivými kluby, nicméně tohle pomyslné dítě přišlo na svět až po velkých porodních bolestech.
Už jen proto, že hlavní osoby, které o věci měly jednat, tedy Roman Berbr za FAČR a sféru výkonnostního fotbalu versus Dušan Svoboda, předseda LFA, se spolu lidsky nesnesou a po řadu měsíců měli ti dva vůbec problém potkat se za jedním jednacím stolem. A tak musel z Rakouska dorazit Košťál, který se ujal role úspěšného diplomata-zprostředkovatele.
"To rozdělení považuji z hlediska českého fotbalu za dobrý krok. Profesionální kluby už se nebudou moci vymlouvat na to, že o jejich věcech rozhoduje nějaká administrativa z asociace, mají teď svoji budoucnost čistě ve svých rukou. Na nějaké hodnocení, jak se té věci daří či nedaří, je ovšem ještě brzy, i proto, že zejména v klíčové otázce obchodu a financí je zatím ještě nastaveno jakési přechodné období," podotýká Košťál.
Kdo se vydá s kůží na trh?
Právě Košťálovo jméno si vedle Peltova vybavil jako jediné František Chvalovský, šéf českého fotbalu na přelomu tisíciletí, v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Dokážu si představit, že pan Košťál má v hlavě řadu zajímavých názorů, které by se fotbalu hodily. Ale počítám, že mu jeho současná role hoteliéra v Kaprunu a občasného fotbalového lobbisty plně vyhovuje víc, než kdyby měl svou kůži zase prodávat na veřejnosti. No a nikoho jiného už tady nevidím," řekl doslova Chvalovský.
Myšlenka stavět Košťála jako protikandidáta právě Miroslavu Peltovi je sama o sobě poněkud bizarní. Právě ti dva totiž vždy působili jako tandem, spojenci na poli fotbalu i privátního byznysu, který rozvíjeli zejména na trhu s nemovitostmi.
Košťál léta šéfoval Peltovi na Spartě, dodnes jej mnozí zmiňují jako Peltova nejbližšího rádce.
Sám Pelta už před několika týdny v deníku Sport naznačil, že s další předsednickou kandidaturou počítá. Neopomněl ovšem zmínit podmínku odpovídajícího zdravotního stavu.
Padly zmínky, že po návratu z dovolené v tomto ohledu jisté potíže měl a musel vyhledat lékařskou péči, ovšem nemělo by patrně jít o nic fatálního. Vždyť Pelta i nadále průběžně sbírá další funkce, nedávno například křeslo místopředsedy Českého olympijského výboru, a brzdit nejspíš zatím rozhodně nemíní.
Listkiewicze Berbr s otevřenou náručí nevítal
Letos v létě výrazně narušil rovnováhu sil s druhým pilířem české fotbalové politiky, tedy českým místopředsedou Romanem Berbrem. Navzdory jeho nijak neskrývané nevoli totiž Pelta do čela komise rozhodčích ustanovil polského experta Michala Listkiewicze. A do složení jeho sboru nejbližších spolupracovníků pak Berbra také nenechal příliš mluvit.
Takhle přitom mocenské karty po minulé volební valné hromadě v roce 2013 rozdány nebyly. A protože právě volby jsou ve fotbale Berbrovou parádní disciplínou, není divu, že už se moc těší na ty, co přijdou napřesrok, už za pár měsíců.
S Peltou se před nimi nejspíš politicky zase trochu podusí navzájem, než si pak nově přerozdělí sféry vlivu podle aktuálního volebního výsledku.
Po rezignaci Ivana Haška v roce 2011 se svedla o uvolněný trůn atraktivní bitva "tří císařů", v níž Pelta porazil Haškova zástupce Jindřicha Rajchla a majitele plzeňského klubu Tomáše Paclíka. První jmenovaný už ve fotbale nepůsobí, druhý prakticky vyloučil, že by snad měl nyní kandidaturu opakovat.
V roce 2013 už pak Pelta získal bez většího boje (a hlavně bez protikandidáta) čtyřletý předsednický mandát. Hlavní souboj byl tehdy sveden o Berbrův vliv na ligovou soutěž a plzeňský Machiavelli v něm zůstal poněkud za svým očekáváním. Jedním z důsledků toho pak bylo i uvolnění procesu osamostatnění ligy.
