Praha - Němý svědek slavné sportovní minulost zmizí z povrchu zemského. Fotbalová asociace ČR vedená Miroslavem Peltou má v plánu Stadion Evžena Rošického na pražském Strahově prodat. A pak nejspíš stadion ztratí svůj smysl a ustoupí jiným plánům, například na stavbu lukrativních bytových jednotek.
Sny o tom, že na místě "Rošičáku" vyroste moderní Národní stadion pro 30-50 000 diváků již vyvanuly, nenašly v zemi politickou podporu.
Proto právě dnes Miroslav Jansta, předseda České unie sportu, v souladu s přáním svého přítele Pelty, vyzve kolegy z výkonného výboru ČUS, aby fotbalovou asociaci vyvázali ze všech smluvních závazků, jež FAČR učinila, když se stadion a další nemovitosti na Strahově v roce 2013 přesouvaly právě z vlastnictví ČUS do majetku fotbalistů.
Kupříkladu jde o klauzuli, že tu dalších 15 let zůstane sportoviště nebo že si Česká unie sportu pro případ dalšího prodeje nemovitostí vyhrazuje předkupní právo. To vše se má nyní zrušit, aby se stadion volně mohl prodat někomu třetímu.
Právě o aktualizaci a výraznou úpravu příslušných klauzulí Miroslav Pelta dopisem ze 6. dubna letošního roku Českou unii sportu požádal. A navrhl za to desetimilionovou kompenzaci. Po jejím započtení by se dluh, který už nyní fotbalisté u České unie sportu mají, navýšil na 119 285 000 korun.
Pelta tak rozjel mechanismus, který by měl pokračovat prodejem stadionu a po případné změně územního plánu hlavního města Prahy jednoho dne možná i vyvrcholit výstavbou bytového komplexu na místě dnešního strahovského areálu.
Zlámal: Přebytkový majetek? Prodat, nebo pronajmout
To je cíl, ke kterému by hypoteticky měli směřovat zájemci o koupi, kterými by podle zdrojů Aktuálně.cz měly nyní být v první řadě finanční skupiny Penta a J&T. V kuloárech se spekuluje také o zájmu čínské společnosti CEFC, jakož i Karla Pražáka, bývalého manažera PPF. Ten ale, stejně jako zástupci čínské firmy, svůj zájem o koupi Rošického stadionu vyloučil.
Jako první informaci o tom, že fotbalisté chtějí "Rošičák" prodat, přinesla MfD.
Deníku Aktuálně.cz se nyní podařilo získat i přímé vyjádření statutárního zástupce Fotbalové asociace ČR výslovně potvrzující, že prodej Stadionu Evžena Rošického skutečně v představách šéfů této sportovní organizace figuruje.
A nabízíme také vhled do pozoruhodných obchodních vztahů mezi FAČR a Českou unií sportu, v jehož rámci se v uplynulých letech přesouvaly na Strahově majetky za stamiliony korun. A ještě se zjevně dál přesouvat budou.
Miroslav Pelta, předseda FAČR, včera na volání ani SMS zprávy nereagoval. A ani mluvčí asociace Michal Jurman jeho stanovisko v pondělí nesehnal s vyjádřením, že pan předseda "je na Hradě". K Rošického stadionu se odmítl jakkoli konkrétně vyjádřit i Rudolf Řepka, generální sekretář FAČR.
Naštěstí Zdeněk Zlámal, první místopředseda asociace, s tím na rozdíl od svých opatrných kolegů neměl nejmenší problém: "Rošického stadion? Pokud vyhodnotíme, že tu máme majetek, který je pro fotbalovou asociaci přebytkový a zbytný, bude patrně nabídnut k prodeji nebo pronájmu. Podle mě je to rozumné řešení."
Své další pozemky a nemovitosti na Strahově hodlá FAČR nadále rozvíjet a zušlechťovat, už se investovaly značné prostředky do stadionku Přátelství, vybudovat by se měla národní akademie pro mládežnické reprezentační týmy. Počítá se také se stavbou nového sídla České unie sportu.
Pražák prodá Eden, ale do Strahova investovat nemíní
Jen Rošického stadion už není k potřebě. Rekonstruovat ho by podle studií stálo tolik, co stavět nový. A v souvislosti s tím se obvykle hovořilo o třech miliardách korun.
Vláda Bohuslava Sobotky o tom ale nikdy nechtěla ani slyšet, k realizaci proto nedospěl ani nápad spojit přestavbu Rošického stadionu s netradičním fotbalovým Eurem 2020, které se nebude hrát v jedné či dvou zemích, ale "rozprsknuté" po celém kontinentu do 13 států. V Praze to ale nebude, stadion s náležitě velkou kapacitou Češi generálům UEFA nabídnout nemohli.
Na poslední chvíli před uzávěrkou přihlášek v roce 2013 probíhaly ještě snahy navýšit kapacitu stadionu v Edenu, magistrát vedený primátorem Tomášem Hudečkem ale tehdy projekt nezaštítil svou garancí. Za vlastníka stadionu Eden je mimochodem obecně považován Karel Pražák, bývalý manažer PPF.
Ten se sice k vlastnictví Edenu nikdy nepřihlásil, nicméně v byznysově-sportovních kruzích panuje obecná shoda, že rozhodující balík akcií kontroluje právě on. A v nejbližších dnech by ho měl prodat společnosti CEFC, jež vlastní Slavii. Právě její fotbalisté v Edenu působí a v probíhající sezoně tu útočí na zisk mistrovského titulu.
Pražák by tak získal volné prostředky - a nabízí se úvaha, že by je mohl užít například na koupi Rošického stadionu. V krátkém telefonátu s reportérem Aktuálně.cz to ale byznysmen rázně popřel: "Já a Strahov? To je nesmysl. Nevím, kdo to šíří, ale jsem rád, že mi alespoň voláte, abych mohl říct, že se to opravdu ani v nejmenším nezakládá na pravdě."
Před časem se svým pohledem upřeným směrem na Strahov netajili ani slávisté, konkrétně předseda jejich představenstva Jaroslav Tvrdík, který zároveň řídí aktivity čínské firmy CEFC v České republice. "Jenže my v souvislosti se Strahovem uvažovali spíš o prostorách, které by třeba mohla užívat naše mládež," vysvětluje Tvrdíkův spolupracovník Tomáš Syrovátka. O bourání "Rošičáku" nebo výhledové investici do stavby bytovek nebyla prý v plánech CEFC nikdy ani zmínka.
Ať už tedy případně strahovský stadion Evžena Rošického koupí kdokoli - a podle zasvěcených osob znalých situace to vypadá buď na Pentu, nebo J&T -, bude muset počítat s tím, že peníze touto případnou koupí do strahovského areálu investované si tam nějaký čas poleží.
V územním plánu města je totiž parcela zapsaná jako sportoviště. A muselo by dojít k jeho změně, aby se tu dalo stavět něco, na čem by nový vlastník vydělal a investice se mu vyplatila. Přesto se jmenovaní zájemci podle všeho takového byznysu nebojí. Strahovská realita ležící blízko centra je pro ně lákavá a atraktivní.
Rošického stadion viděl góly i světové rekordy
Stadion, který po válce dostal jméno po atletu Evženu Rošickém, umučeném nacisty, vystavěli na Strahově pro potřeby sportovních organizací typu Sokol či Orel v roce 1926. Největší návštěvy se dočkal v roce 1962, kdy tu takřka 60 000 diváků sledovalo fotbalové derby mezi Spartou a Slavií (2:2).
Velká rekonstrukce přišla v 70. letech kvůli pořádání atletického ME v roce 1978. Posléze stadion užívali nadále zejména atleti a fotbalisté. Světový rekord ve skoku o tyči tu zaznamenal Sergej Bubka, světové desetibojařské maximum vylepšil Tomáš Dvořák. Fotbalová reprezentace tu například v roce 1983 zásluhou dvou gólů Petra Rady porazila úřadující mistry světa z Itálie.
Hostovaly tu obvykle ligové týmy, které třeba přestavovaly vlastní stadion. Dlouhá léta zde například strávila Slavia. Po jejím odchodu do zmodernizovaného Edenu ale začal stadion definitivně chátrat.
Po krachu původní Sazky v roce 2011 nastal čas reforem i v Českém svazu tělesné výchovy (ČSTV). Nové vedení v čele s právníkem a politickým lobbistou Miroslavem Janstou zdědilo po svých předchůdcích organizaci s dluhy ve výši 252 milionů korun.
Na provozu řady svých areálů, včetně toho strahovského, Český svaz tělesné výchovy, který se posléze přejmenoval na Českou unii sportu (ČUS), prodělával.
Majetky, hýbejte se. Na Strahově se měnili vlastníci
Proto s magistrátem a fotbalovou asociací zahájil jednání o novém majetkovém uspořádání právě na Strahově. A velký soubor nemovitého majetku pak Janstou vedená Česká unie sportu v roce 2013 na FAČR převedla. Šlo o pozemky, hotel Coubertin i Stadion Evžena Rošického.
Převod byl proveden za úhrnnou cenu 128 456 992 korun a 50 haléřů. Samotný Stadion Evžena Rošického byl však převeden bezúplatně, darem, a to proto, že na jeho provoz byla předtím čerpána dotace z veřejných zdrojů, která by se jinak musela vracet. Pro zajímavost: znalecký posudek zmiňoval v souvislosti s Rošického stadionem hodnotu ve výši 31 960 342 korun a 80 haléřů. Vyčisloval ovšem jen hodnotu tribun, nikoli pozemku.
Smlouvy mezi ČUS a FAČR předpokládaly, že veškeré převedené majetky budou ke sportovní činnosti využívány nejméně dalších 15 let. Zároveň si ČUS vyjednala věcné předkupní právo pro případ, že by FAČR nabytý majetek chtěla dále převádět.
Z peněz, které Česká unie sportu v souvislosti s transakcí z roku 2013 od FAČR získala, zaplatila dluhy, zejména 75 milionů korun, které na ní u soudu úspěšně nárokovalo Sdružení sportovních svazů. Šlo ještě o reminiscenci na časy před pádem Sazky, kdy vedení starého ČSTV, ovládané "loutkářem" Alešem Hušákem, generálním ředitelem Sazky, slíbilo právě Sdružení sportovních svazů (ex-Svazarm), že se zaručí za případné výpadky příjmů, které by mohly nastat v souvislosti se stavbou vysočanské hokejové haly. Ty pak opravdu nastaly a dluhy začaly naskakovat.
Další vlastnické a majetkové přesuny mezi ČUS, FAČR a hlavním městem Praha probíhaly i v roce 2014. Pro zjednodušení konstatujme, že na jejich konci zůstala částka 109 285 000 korun, kterou Česká unie sportu registruje jako svou pohledávku za FAČR. Jinými slovy: tuhle sumu fotbalisté Janstově ČUS dluží.
A počítalo se s tím, že až se na Strahově v režii fotbalistů vystaví Dům sportu, který se stane novým sídlem ČUS, tak si v něm unie místo placení nájmu svoji pohledávku v průběhu let "odbydlí".
Píše Pelta. Co chce? Všechno změnit!
Minulý týden ale Miroslav Pelta adresoval České unii sportu dopis, ve kterém vyzývá k úpravám dosavadních smluv a ujednání. Pelta v dopise požádal, aby byly zrušeny všechny blokace a předkupní práva ze strany ČUS. Nabídl za to finanční kompenzaci 10 milionů korun, která se přičte k dosavadní pohledávce ČUS za FAČR.
S tím, že částka 119 285 000 korun bude splácena v ročních splátkách po dobu deseti let, přičemž ta první bude uhrazena v roce 2019.
Pokud s tím vším bude dnes výkonný výbor České unie sportu souhlasit, otevře se cesta k tomu, aby mohla Fotbalová asociace ČR svůj Stadion Evžena Rošického komukoli prodat.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz