Země, která nemá ani čtyři miliony obyvatel, to opět dokázala. Zase se vklínila mezi nejlepší fotbalovou čtyřku světa. Není divu, že po úspěšném penaltovém rozstřelu ve čtvrtfinále proti Brazílii vypuklo v Chorvatsku davové šílenství.
"Oslavovalo se hodně, ve městech a na ulicích. Všichni to prožívají a mají obrovskou radost. A teď už se každý připravuje na zápas s Argentinou," popisuje Matej Mršič, záložník Českých Budějovic, který si nyní užívá dovolenou doma v Rijece.
Blázinec v ulicích
V pátek si u televize užil senzační vyřazení Brazilců 2:1 po penaltách.
"V Rijece v tu chvíli lidé vyrazili ven. Jezdili auty, troubili, mávali vlajkami. Byl to hotový blázinec. Všude bouchaly ohňostroje, vypukl tady klasický bengál," usmívá se osmadvacetiletý Mršič.
Atmosféra je podle něj sice jiná než před čtyřmi lety, kdy chorvatští fanoušci sledovali cestu národního týmu do finále MS, ale oslavy po výhrách vypadají podobně.
"Tehdy to bylo v létě, takže lidé sledovali zápasy na náměstí a různě venku společně. Teď je čas adventu, i u nás je docela zima a většina kouká na fotbal spíše doma nebo v barech," líčí.
Chorvatsko se v Kataru dostalo do semifinále MS potřetí v historii. "Už v roce 1998, kdy jsme byli třetí, každý říkal, že se to nebude opakovat. To samé si lidé mysleli i před čtyřmi lety," řekl bývalý reprezentant i kouč chorvatské reprezentace Slaven Bilič webu The Athletic.
Ani Mršič neočekával od současné reprezentace s osmi třicátníky a pěti hráči z chorvatské soutěže tak úspěšnou cestu. "Věřil jsem v postup ze skupiny. A když na nás v osmifinále vyšlo Japonsko, věřil jsem taky. Ale proti Brazílii jsem naší reprezentaci velké šance nedával," přiznává.
Jenže družina trenéra Zlatka Daliče proti favorizovaným Jihoameričanům srdnatě bránila, v prodloužení zvládla po trefě Neymara vyrovnat a zase ovládla penalty. Na velkém turnaji už počtvrté v řadě.
Hráči žijí jako jeden muž, to je recept
V součtu s duelem proti Japoncům dostal brankář Dominik Livakovič z osmi penalt jen tři góly. Navázal tak na výkony Danijela Subašiče, jenž kraloval v rozstřelech před čtyřmi lety.
"Asi je to tím, že jsou oba ze stejného města, ze Zadaru," rozesměje se Mršič. "Nevím, je to neskutečné. Klobouk dolů před ním," dodává jedním dechem záložník Dynama, který zná osobně náhradního brankáře Ivicu Ivušiče, s nímž v Rijece vyrůstal.
V čem podle něj tkví kouzlo chorvatských úspěchů?
"Těžká otázka. Máme čtyři miliony obyvatel, Brazílie má sedm milionů profesionálních fotbalistů," připomíná Mršič. "Nejsem si jistý, jak to vysvětlit, kluci by se pro nároďák zkrátka rozkrájeli," doplňuje.
Bilič zase zmínil, že se Chorvatům tradičně daří také v jiných týmových sportech, například v házené nebo vodním pólu. "V těchto disciplínách, kde je třeba pomoct jeden druhému, máme úžasnou jednotu," podotkl.
"Je to tak, jsme sportovní národ. A vím, že kluci v reprezentaci žijí jako jeden muž. Máme týmový charakter. V Chorvatsku nenajdete Cristiana Ronalda ani Lionela Messiho, všichni bojují společně. To je asi ten náš hlavní recept," potvrzuje Mršič.
Stejně jako Bilič doufá, že by týmové pojetí mohlo hrát ve prospěch Chorvatska i v semifinále s Argentinou, podle obou mužů až příliš závislou na výkonech Messiho.
Semifinále? Klidně 0:0 a penalty
"Mám Messiho rád, proto Argentinu sleduju. Ale myslím si, že na své poměry nehraje nic moc. Brazílie byla kvalitnější soupeř, s Argentinci rozhodně můžeme hrát. Máme nejlepší záložní řadu na turnaji, takže věřím, že vyhrajeme," hlásí Mršič.
"Klidně zase na penalty," směje se. "Pokud by to mělo být 0:0 a potom na penalty, hned bych to podepsal. To samé jsem říkal před Brazílií," uzavírá fotbalista, který působí v Česku již pět let.
Ostatně bezbrankovou remízu po 90 minutách uhráli Chorvaté ve třech z pěti zápasů na turnaji. A stačilo to k třetímu postupu do semifinále.
Večerní utkání s Argentinou určí, zda po čtyřech letech znovu zabojují o zlato, nebo si podruhé v historii zahrají o třetí místo. Zápas začíná ve 20 hodin a sledovat ho můžete prostřednictvím on-line přenosu.
