Praha - Když v červnu reprezentace zaváhala v Islandu, musel na dálku trpět se zraněným kolenem. Teď už je fotbalový útočník David Lafata zase zdravý a v dobré formě, aby mohl pomoc národnímu týmu v kvalifikaci na Euro 2016 v zápasech proti Kazachstánu a Lotyšsku.

Na setkání s novináři přiznal, že bere následující dva zápasy jako ty, které rozhodnou o tom, zda bude kvalifikace úspěšná, či ne. V cestě za týmovým úspěchem by mu nevadilo ani to, kdyby nastoupil v útoku s Milanem Škodou, jeho loňským největším konkurentem o korunu krále ligových střelců.

Po krátké pauze vinou zranění jste zpátky v reprezentaci, jak si to užíváte?
Já se přiznám, že jsem ani nečekal, že se po tom zranění do toho takhle rychle dostanu. Spíš jsem rád, že jsem zdravý. Fotbal mi chyběl, s klukama jsem byl i na soustředění, ale nemohl jsem dělat nic, jen jsem jezdil na kole. Když na fotbal musíte jen koukat, tak se vám stýská. Jsem rád, že se koleno dalo dohromady a že tu zase můžu být.

Vyčinil jste kolegům reprezentantům za tu prohru na Islandu?
Určitě jsem jim prohru v Islandu nevytýkal. Byla to komplikace, že jsme tam prohráli, ale kvalifikace jde dál, je to dlouhý cyklus a teď máme tyhle dva zápasy na to, abychom to napravili.

Berete duely s Kazachstánem a Lotyšskem jako klíčové?
Je pravda, že tenhle dvojzápas nejspíš rozhodne o tom, jestli kvalifikace bude úspěšná, nebo ne. Doma jsme se přesvědčili, když jsme hráli s Lotyšskem, že dnes už není slabých soupeřů. Nakonec jsme ten bod zachraňovali až na konci. Z toho bychom se měli poučit. Kazachstánu zase může pomoct postup Astany do Ligy mistrů, hráči budou namotivovaní. Ale my se také cítíme dobře a já věřím, že to zvládneme.

I přes to, že v záloze chybí některé zraněné opory v čele s Tomášem Rosickým?
Absencí je hodně, není to nic příjemného, ale jsou tu noví kluci, kteří dostávají šanci a jsou určitě hladoví. Chtějí tu šanci chytit za pačesy a mohlo by to taky pomoct.

Ale dokážou nahradit například právě Rosického?
Sice se říká, že každý je nahraditelný, ale u Tomáše to neplatí. Takový fotbalista tady nebyl a možná zase dlouho nebude. Jeho úloha snad ani není potřeba komentovat, je to rozdílový hráč a všechny myšlenky šly vždycky přes něj. A když to třeba nešlo, tak to vzal na sebe, udělal dva tři hráče a hned jsme měli nějaké přečíslení. Tohle určitě bude chybět. Musíme to teď pojmout nějak kolektivně.

Trenér Vrba naznačil, že jednou z variant může být i to, že by zkusil hru na dva útočníky, troufl byste si na spolupráci s Milanem Škodou?
Nevím, jak to trenér postaví, věřím, že by to fungovalo dobře, ale je to spíš otázka na pana Vrbu. Nevadilo by mi to. Ono vlastně vůbec nezáleží, na kolik budeme hrát útočníků, hlavně když pak budou tři body. Klidně ty góly můžou dát obránci a nikdo se zlobit nebude.

Tak či tak teď věkem i odehranými zápasy patříte k nejzkušenějším hráčům v národním týmu, cítíte větší zodpovědnost?
Zodpovědnost cítím vždycky. Nějaký čas už sem jezdím, ale je to spíš například o tom těm novým klukům na hřišti trochu pomoct, když bude potřeba. Ale zase si nemyslím, že by nám nějak chyběly zkušenosti, nováčci mají nahráno z jednadvacítky i z ligy.

Na koho jste z těch nových hráčů nejvíce zvědavý?
Dlouho se mi líbí Jirka Skalák, takže na něj. Ale zase tak nastudovaného ho nemám. Myslím, že na tom tolik nezáleží. Máme ještě téměř čtyři dny na to, abychom se všichni poznali a sehráli.

A proběhl už nějaký křest nováčků?
Bude asi samozřejmě nějaké zápisné. I když tu asi teď není žádný pokladník, ale to se nějak zvládne (smích). A žádný jiný rituál tu nemáme.