Uherské Hradiště - Po bitvě je každý generál, říká se. Fotbalová jedenadvacítka však nedotáhla dobře rozjetou kvalifikační skupinu do postupového konce a je třeba ukázat na možné příčiny a viníky krachu.
Prvním na ráně je logicky trenér Jiří Kotrba.
Dostal nelehký úkol. Mužstvo přebíral na prvním místě tabulky před závěrečnými souboji s nejsilnějšími soupeři Tureckem a Ukrajinou.
K postupu do baráže by s největší pravděpodobností stačila jedna výhra. Místo toho přišly dvě porážky s celkovým skóre 0:3.
Může za krach trenérská výměna?
Pro tým postavený na vicemistrech světa do dvaceti let to znamená obrovské zklamání. "Samozřejmě, beru to jako neúspěch," uznal po zápase kouč Kotrba.
Čtěte také: Čeští mladíci prohráli s Ukrajinou. Na Euro nepostoupí
Po dvou zápasech těžko polemizovat o kvalitách zkušeného kouče, jenž je mimo jiné zatím posledním českým trenérem, který dokázal postoupit ze základní skupiny Ligy mistrů.
Problém je spíš ve způsobu, jakým se na pozici kouče druhé nejvýznamnější fotbalové reprezentace České republiky ocitl.
Svazový místopředseda Vlastimil Košťál, jenž za reprezentaci zodpovídá, bez větších problémů pustil úspěšného Vítězslava Lavičku dva zápasy před koncem výborně rozjeté kvalifikace do Sparty. Tedy klubu, v němž býval prezidentem a předsedou představenstva.
A to přesto, že sám v případě volby kouče seniorské reprezentace zdůrazňoval, že vést národní tým by mělo být pro každého trenéra tou největší motivací.
Fotbalové mužstvo, a to mládežnické obzvlášť, je velmi citlivý organismus, který může byť sebemenší zásah fatálně narušit. Změna trenéra přitom patří k těm nejzásadnějším zásahům.
Volba nového kouče jedenadvacítky sice nenabídla tragikomickou show a mezinárodní ostudu, jaká se odehrála v případě seniorského "áčka" , kdy si svazový předseda Mokrý pletl Torrese s Parreirou a chlubil se s falešnými emaily od Gerarda Houlliera. Ale i Kotrbova volba zaváněla diletantstvím a amatérismem.
V Česku je řada odborníků specializující se na trenérskou práci s mládeží, mezi nimiž vyčnívá například Jakub Dovalil, jenž stojí za medailovými úspěchy juniorských reprezentací.
Svazové vedení si však rychle opatřilo podporu pro člověka, který se už trenéřině aktivně nevěnoval a soustředil se na funkcionářskou práci v klubu. A u reprezentačního fotbalu na mládežnické úrovni naposledy pracoval v devadesátých letech coby asistent Ivana Kopeckého.
"Zda byl příchod trenéra Kotrby chybou? To je teď příliš spekulativní otázka," nechtěl Vlastimil Košťál v rozhovoru pro Aktuálně.cz rozebírat trenérskou výměnu.
Kotrbova volba hned zpočátku nejevila známky příliš promyšleného koncepčního kroku. Místopředseda Košťál navíc nabídl Kotrbovi, na němž nyní sedí stigma neúspěchu, kontrakt i na další kvalifikaci.
"Pan Košťál mi potvrdil, že moje smlouva u "jedenadvacítky" bude platit i na další kvalifikační cyklus," přiznal po červencovém jmenování kouč.
Jistě, hranice mezi úspěchem a krachem je poměrně tenká. Stačilo, aby skončila gólem obrovská šance Necida či Filla proti Ukrajině a podobné věci by se vůbec nerozebíraly.
Jenže nejednoho fanouška asi napadne přísloví o božích mlýnech…
"Postoupit se mělo, ale sama média neustále upozorňují, že podobné věci by měli rozebírat odborníci, takže to přenecháme trenérským radám a jiným erudovaným lidem," vysvětlil Košťál.
Konec mládežnických úspěchů?
Mládežnické úspěchy se v poslední době staly výkladní skříní českého fotbalu potažmo svazu a mladí hráči pak velmi lukrativním prodejním artiklem klubů.
Čtěte také: Smutný a začarovaný kruh: Český fotbal ztrácí hvězdy
Nejednou se však ozývaly hlasy, zda obrovský tlak agentů a manažerů na zviditelnění toho či onoho hráče neznemožňuje trenérům nominovat do reprezentací čistě na základě aktuální formy a kvality.
"Proč mají zájem zahraniční kluby o Kaloudu, Mazucha a spol.? Kvůli výkonům v lize? Ani náhodou. Právě kvůli tomu, že zazáří v reprezentaci. Bojím se, aby byli do výběru těchto reprezentací nominováni hráči jen na základě kvality," řekl nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Csaplár.
Na jedné straně tu jsou totiž zvučná jména ze stříbrného MS v Kanadě, jenže třeba takový Ondřej Mazuch si ve Fiorentině ještě nekopl, přesto nastoupil v klíčové bitvě s Ukrajinou na pozici stopera v základní sestavě.