Glosář - Osud se někdy umí otočit i na pětníku. Nebo na švech rukavic. Slávista Robert Hrubý pálí, gólman Marek Štěch se vymrští - a exkluzivním úspěšným zákrokem udrží na svých rukavicích reálné šance Sparty na její další setrvání v mistrovské hře.
Klíčový okamžik 283. derby mezi Spartou a Slavií tak nepustil červenobílé do vedení 2:0, se kterým už by asi Sparta měla velké problémy, jak prohlásil její trenér Vítězslav Lavička.
Přičemž ty problémy by v případě porážky zdaleka nemusely končit ani závěrečným hvizdem utkání. Ztráta na Plzeň už by pak totiž narostla na osm bodů a otázka možného trenérova odvolání by na Letné nejspíš zase ležela na stole.
Skončilo to nakonec jinak, ovacemi pro vítěze, nicméně po hraně osudu se Sparta prošla. A to vlastně doslova.
Konaté mezi "zombíky"
Sparta-Slavia 2:1. Do derby totiž vstoupila v procházkovém tempu a najednou se divila, že prohrává. Což ji uvrhlo do hluboké deprese, v níž se utápěla až do přestávky.
Nakonec sice silou vůle sparťané zápas proti soupeři, kterému v závěru došly síly, dokázali otočit. Navíc je jasné, že každý úspěch v derby se pochopitelně počítá, stejně jako tři body do tabulky. Nicméně způsob hry, jakým se Sparta v sobotním vyprodaném zápase prezentovala, byl chvílemi až zarážející.
Svou tradiční zdlouhavou rozehrávku totiž tentokrát sparťané zpomalili ještě víc, nápady pak na nekonečné minuty vytěsnila bezradnost a viditelná nejistota.
Spartě naprosto scházel pohyb, jako by se její hráči přemisťovali po trávníku se zataženou ruční brzdou. Slávisté proto měli v řadě soubojů navrch díky rychlejšímu startu na míč a viditelně větší dravosti. Jako by legendární Franzův tataráček před derby tentokrát debužírovali slávisté.
Slávistický goleador Milan Škoda si soupeřovu obranu cvičil, kdy se mu zachtělo, sparťané na něj hleděli jak na zjevení. Škodova gólová akce po levém křídle byla samozřejmě nádherná, nicméně s ním se na ní pochopitelně významně spolupodíleli i Jakub Brabec a Mario Holek, kteří v danou chvíli, kdy je Škoda míjel, připomínali cokoli jiného, jen ne reprezentanty.
Chvíli nato se Škoda silově ve vzduchu prosadil opět proti Brabcovi a následně vypustil parádní ránu, která div nepřelomila břevno.
Ve druhé půli se sice Sparta zlepšila, nicméně výrazně viditelnější impuls do její hry vnesl až střídající Konaté, který do zombie projevu svých spoluhráčů konečně vnesl trochu dynamiky. Právě na ní přitom současný evropský fotbal, jehož by Sparta chtěla být součástí, stojí a padá.
Sparta nepředvedla nic světoborného ani před týdnem v Hradci Králové, k úspěchu jí tam pomohlo, že domácí neproměnili dvě velké šance. A také výborný individuální výkon Václava Kadlece, který se ovšem v derby nezopakoval. Naopak. S výjimkou jedné dobré střely jako by snad Kadlec na trávníku tentokrát ani nebyl.
Na rozdíl od svého soupeře Slavia přistoupila k utkání jako k zápasu jara. Navzdory četným vynuceným absencím se jí i v improvizované sestavě dařila aktivní obrana, byť se její linie v průběhu času stahovala stále blíže před Berkovce.
Rohy stáčeli na Latku
Stopeři Latka s Bílkem naskočili prakticky nedoléčení a Latkovi se v průběhu derby svalové zranění obnovilo. Nicméně derby bylo pro něj i pro klub takovou prioritou, že do toho rizika šel. A sparťané ho také nechávali náležitě vyniknout, své centry jako by totiž z neznámého důvodu odevzdávali většinou právě na jeho hlavu. Což bylo patrné zejména při rohových kopech. Sparta jich v zápase zahrávala 13 a z toho se jí povedly asi tři. Z toho posledního ovšem na konci zápasu Brabcovou zásluhou nakonec skóre otočila. Když ji ještě předtím vrátil do hry Lafatův rychlý start na odražený míč, který přinesl gól na 1:1.
Slávisté šli do zápasu na hranici sebeobětování a jejich smutek z toho, že po sedmi letech výhru na Letné zopakovat nedokázali, byl opravdu hluboký. Vzpomínky na rok 2008 se určitě honily i hlavou Vítězslava Lavičky, jehož tehdy Šmicerovo galapředstavení stálo ve Spartě trenérskou židli. Letos se jí zatím nepustil.
Plzeňský průměr je vyšší
Plzeň-Brno 4:1. Hosté se především v prvním poločase utkání příliš neúčastnili, takže z hlediska Viktorie šlo víceméně o lepší tréninkovou jednotku a dobrou zábavu pro diváky, kterých se tentokrát sešlo přes jedenáct tisíc (plzeňský průměr sezony činí 10 768). Pro srovnání: osmnáctitisícová lidská záplava na sobotním derby S zdvihla průměr domácí návštěvnosti konkurenční Sparty na číslo 8989.
Jablonec - Hradec Králové 4:0. Až do 77. minuty drželi "votroci" stav 0:1, až pak se na ně sesypal debakl. Teď je čekají zápasy záchranářské pravdy, s Příbramí a v Českých Budějovicích.
Bohemians-Ostrava 0:2. Možná trochu paradox, ale sotva Baník přišel o Milana Baroše, tak na jaře konečně vyhrál. Bývalý reprezentant odstoupil už v 6. minutě a zranění by měl léčit zhruba tři týdny. Od vzývané mety 30 bodů, jež obvykle stačí k záchraně, už tak Baník dělí jen dvě remízy. To klokany může těšit leda to, že Hradec ani Jihočeši o víkendu nebodovali, takže se sestupová hrozba pro Vršovice alespoň nezintenzivnila.
Příbram - Č. Budějovice 1:0. Posledně od Litavky odjížděli rozezleni na sudího fotbalisté Jihlavy, tentokrát svoji nakvašenost vyjevil novinářům budějovický trenér Cipro, kterého vytočilo zejména vyloučení Machovce. Setkání Jihočechů s jejich bývalým kolegou Romanem Rogozem tedy nejspíš opět nepostrádalo tradiční vřelost a srdečnost.
Jihlava-Dukla 1:2. Na výhru čekali fotbalisté z Julisky od 27. února. Kdyby jim nahrála situace v Poháru FAČR a do Evropské ligy by postupoval i pátý celek české ligové soutěže, mohla by se o to Dukla s Teplicemi ještě poprat. Ztrácí teď na ně pouhý bod.
Ml. Boleslav - Liberec 1:1. Středočeši jako by svými nevyrovnanými výkony trochu hřešili na to, že ze své čtvrté (pohárové) příčky ligové tabulky mají k sousedům na třetí i páté příčce poměrně daleko. Teplice pod nimi jsou jim aktuálně vzdáleny na pět bodů.
Liberci zachránil důležitý záchranářský bod Šural, který vyhlavičkoval balon na brankové čáře. Jenže pozor, tento klíčový hráč Slovanu dostal také osmou žlutou kartu v sezoně, takže nebude hrát proti Spartě a na Slovácku.
