Praha - Vybral hráče, u kterých předpokládal, že by na nich mohla stát budoucnost českého fotbalu. Vývoj zatím naznačuje, že je Jaroslav Hřebík někdy před šesti lety, kdy s nimi začal pracovat, vybral dobře.
Jádro českého týmu, který nyní startoval na mistrovství Evropy hráčů do 21 let, hraném v České republice, totiž tvoří fotbalisté z ročníku 1992, které Jaroslav Hřebík dovedl v roce 2011 ke stříbru na ME "19" v Rumunsku.
Komu ty počty nevycházejí, toho uklidníme. Název ME "21" je trochu matoucí, vztahuje se totiž ke startu kvalifikační cesty, která vede na šampionát. Zatímco na finálovém turnaji už pak hrají i fotbalisté třiadvacetiletí.
Brankář Tomáš Koubek, obránci Jakub Brabec, Jakub Jugas, Adam Jánoš, Tomáš Kalas (ročník 1993) a Pavel Kadeřábek a ofenzivní hráči Jiří Skalák, Ladislav Krejčí i Tomáš Přikryl byli u toho tenkrát v Rumunsku a stejně tak i letos.
"Vydra už tenkrát nějak přestupoval do ciziny, tak na turnaj do Rumunska jet nemohl, Kadlece nepustila Sparta a Frýdek si krátce před šampionátem zlomil nohu, jinak by tam asi také cestoval," vybavuje si Hřebík, který teď pracuje jako sportovní ředitel Sparty.
Ze stadionu pro jistotu odešel dřív
Klukům, které pro budoucnost českého fotbalu před lety vybral, pochopitelně fandil i teď, z tribuny. I když z ní v Edenu už pět minut před koncem zápasu s Německem pro jistotu odešel. To aby náhodou nepřivolal, co se občas stává, tedy že se dějiny opakují.
"Vzpomněl jsem si totiž na finále v Bukurešti, kdy si kluci dali pět minut před koncem vlastní gól a už skoro vyhraný zápas se Španělskem šel do prodloužení. Nakonec to skončilo 2:3. Kluci byli tenkrát smutní a já jim říkal: Tak to musíte vyhrát šampionát "21". Kdybyste vyhráli už teď, neměli byste pak takovou motivaci."
Medaile na letošním šampionátu nakonec pro Čechy zůstaly viset příliš vysoko, i tak měl ale Hřebík ze svých bývalých svěřenců, které teď z reprezentační lavičky vedl Jakub Dovalil, radost. Uspokojení mu pochopitelně přinesly zejména výkony proti Srbsku a Německu.
Závěrečný duel skupiny s mladými Němci skončil remízou, což nakonec na postup ze skupiny nestačilo. Ale navzdory tomu vyprovázel hráče po heroickém výkonu potlesk...
"Manažer týmu Jarda Šeterle mi říkal, že má před Německem obavy z toho, že se hraje třetí zápas v šesti dnech. Ujistil jsem ho, že my jsme tenkrát v Rumunsku hráli 5 zápasů ve 12 dnech a hráči to vydrželi, včetně nastavení ve finále. Tak jsem ho požádal, ať jim to připomene, že z toho nemusejí mít obavu."
A co jste říkal výhře 4:0 nad Srbskem?
"Hráči po něm byli velmi chváleni za výborný výkon, oprávněně. Důležité je vědět, že kvalitnější individuální výkony umí vygenerovat správný způsob hry. Díky němu se totiž po zisku míče ocitají ve výhodnějších pozicích pro řešení herní situace. A tady jsem po dlouhé době opět ten správný způsob hry viděl. Bránění v málo hlubokém bloku o devíti hráčích spojené s okamžitým agresivním napadáním."
Zafungovala podle vás skutečnost, že jste s mnoha hráči současné reprezentační "21" praktikoval něco podobného v "19"?
"Z těch, co proti Srbsku v základní sestavě hráli, jsme jich šest měli ve Spartě, navíc Přikryl, Krejčí a Jánoš, kteří teď byli na lavičce, ten způsob hry zvládají také, a i další dva kluky z toho sobotního utkání jsem měl tehdy v "19". Všichni ten způsob hry znají, umí ho a jsou pro něj vhodnými typy. I tohle ME "21" potvrdilo, že právě na takových typech stavět musíme. Jsou to hráči fyzicky zdatní, rychlí, ochotní podřídit se systému. Teď pracuju s mládeží ve Spartě a vedu ji ke stejnému způsobu hry."
Ti, co prošli Spartou, zůstali nahoře
Někteří vrstevníci Kadeřábka a spol. už se ale dostali i dál. Takový Álvaro Morata, který tehdy ve finále ME "19" nastoupil ve vítězném španělském týmu, už teď v dresu Juventusu patřil mezi hvězdy finále Ligy mistrů. Proč je dál?
"Když se naši a zahraniční talenti potkají v 17 letech, velký rozdíl nevysledujete. Ale s přibývajícím věkem hráčů pak začíná ten výkonnostní rozdíl narůstat a řada zemí už nám v souvislosti s tím úplně utekla."
Co s hráči dělají líp?
"Záleží na způsobu výchovy a na prostředí, ve kterém se ti hráči pohybují. Záleží na tom, jak na ně působí trenér, učitel, rodiče, agent. A jak k tomu přistupují oni sami. Jestli se uspokojí, nebo jestli jsou třeba schopni přijmout pozitivní kritiku a rozvíjet se dál. V každém týmu máte tak 4-5 talentovaných hráčů. Ale záleží na nich a na jejich okolí, jestli k tomu přistoupí pasivně, řeknou si, jsem nejlepší, tak přece na tréninku nebudu dělat, co mě nebaví. Anebo jestli se budou chtít dál rozvíjet, soutěžit mezi sebou, strhnout ostatní."
Mnozí vám vyčítali, že jste to v zimě v sezoně 2011/12 přehnal. To když se sestava Sparty přebudovala tak, že její páteř vytvořili tehdy ještě velmi mladí kluci z ročníku 1992. Sparta tehdy v lize ztratila náskok, který si na podzim vybudovala ještě pod Jozefem Chovancem, a vaše vize postavit Spartu na ročníku 1992 se začala drolit. Co si o tom myslíte dnes?
"Sparta posléze vykročila trochu jinou cestou, já to nebudu hodnotit, pracuju s mládeží. Ale když se podíváte na ty kluky, na kterých jsme stavěli, tak všichni teď hráli na ME "21". Všichni, co prošli Spartou, se udrželi nahoře. A kde jsou jejich spoluhráči z toho stříbrného týmu v Bukurešti, třeba Jeleček nebo Lácha? Ti se z fotbalu úplně vytratili."
V kvalifikaci o ME "19" jste tehdy vyřadili i Nizozemce s De Vrijem nebo Martinsem Indim v sestavě. Ti už mají doma bronz z MS dospělých v Brazílii. Čím se tak nastartovali?
"Když budou hrát proti sobě aktuální česká a nizozemská "19", tak rozdíl mezi nimi bude v tom, že všichni naši kluci do ní přijdou z dorostenecké ligy, zatímco Nizozemci už budou hrát dospělé soutěže. Stejně jako Srbové, kteří právě vyhráli MS "20" a ve finále porazili Brazílii. Podívejte se na Honzu Klimenta, jak mu pomohly starty v Synot lize."
Hokejový kouč Alois Hadamczik, tehdy majitel Baníku, svého času doslova nařizoval trenérskému štábu ostravského klubu, že do ligové sestavy musí stavět talentovaného Milana Baroše. A pak ho jak 21letého prodal do Liverpoolu. Jak správně odhadnout, kdy má talentovaný hráč na ligu a kdy na přestup do zahraničí?
"Případ každého jednotlivého hráče je velmi individuální, každý se rozvíjí jiným tempem, každému může vyhovovat něco jiného. A je potřeba, aby to u těch talentovaných hráčů uměl někdo kvalifikovaně vyhodnotit a tu cestu správně nastavit a načasovat. Takový Ivan Hlinka v hokeji měl pro tyhle věci cit od boha, jiní by ty vědomosti měli získat díky studiu. A nejen to, vzdělávat by se pak měli i dál, průběžně. Nejsem si úplně jistý, jestli se to u nás v dostatečné míře děje."
"Poslechni, to je strašně pomalý!"
Někomu pomůžou starty v Synot lize, pro jiného už může být i česká soutěž pomalá, jak o tom mluví třeba reprezentační kouč Pavel Vrba. Zmiňuje to v souvislosti se svou tezí, že je pro další rozvoj hráčů národního týmu, které dodávají Sparta a Plzeň, bezpodmínečně nutné, aby tyto naše nejsilnější kluby startovaly ve skupinové fázi evropských pohárů. Co vy na to?
"S tím se nedá než souhlasit, konfrontace s evropským fotbalem je pochopitelně pro rozvoj hráčů mimořádně důležitá. Ale na to, jak rychle se hrají naše domácí soutěže, přece můžeme mít vliv i my sami."
Jak je chcete zrychlit?
"To je jednoduché. Vést k tomu hráče. I trenéry. Já tady na Strahově (v tréninkovém centru Sparty) každou chvíli vystartuju na nějakého mládežnického trenéra: Poslechni, to je strašně pomalý, takhle to nejde, to těm klukům nemůžeš trpět! Kde jsou náběhy, kde máš prudký přihrávky? Tohle je hra starejch pánů... A on řekne: Máte pravdu, trenére. A donutí ty kluky, aby všechno zrychlili. Když jim to neřeknete, tak budou hrát pomalu. Tak to prostě je."
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
