Glosář - Už není nad čím spekulovat, ani v nejmenším. V Belfastu bude dnes večer česká fotbalová reprezentace postavená před jasnou rovnici: buď, anebo. Teoretickou šanci prosmýknout se ještě nějak alespoň do baráže kvalifikace o postup na mistrovství světa 2018 dává Jarolímovu týmu už jen jediná varianta výsledku. A to vítězství v Severním Irsku.
Naopak ostrovnímu celku postačí k jistotě druhé příčky ve skupině remíza, případně samozřejmě i vítězství svěřenců trenéra Michaela O'Neilla. Nabízí se tedy úvaha, že se domácí celek nikam nepožene a bude hrát na remízu a vzadu takzvaně "na nulu", což ostatně umí jako málokdo. V sedmi dosavadních kvalifikačních zápasech prolomili severoirskou obranu jen Němci. Jinak jim nikdo jiný (zatím) gól nedal.
I proto se tým Severního Irska pyšní parádním sedmibodovým náskokem na Českou republiku. Buď dnes večer Darida a spol. ze svého manka tři bodíky ušmiknou, anebo už zbytek kvalifikace dohrají jako ryze přátelské duely. (Jen jeho oblíbené střídání jedenácti hráčů v nich FIFA Jarolímovi nepovolí.)
Abychom si nalili čistého vína, výhra v Belfastu = zachování zbytečků naděje. K tomu, aby se Jarolímovi hoši dostali do baráže, musela by pak být splněna ještě celá řada dalších podmínek. Pro varianty jiných dnešních výsledků už je rovnice jednoznačnější. Remíza nebo porážka = definitivní pohřeb všech českých myšlenek na baráž, natož na šampionát.
V pátek už to čtvrt hodiny před koncem zápasu s Němci vypadalo, že by české barvy mohly využít poněkud ležérnějšího přístupu favorizovaného Löwova výběru, který bez ztráty kytičky zcela dominuje kvalifikační skupině C. Jenže po Daridově vyrovnávacím gólu ještě německá mašina stačila zařadit vyšší stupeň svého zájmu o utkání a díky Hummelsovi, skórujícímu patrně z ofsajdu a po neodpískaném faulu na Jankta, vzala pražskému publiku radost byť jen z jediného bodu.
Smířlivější z příznivců potěšil alespoň výkon českého celku, který se zejména oproti trudnému vystoupení ve druhém poločase červnového utkání v Norsku dramaticky zlepšil, a to nejen co do entuziasmu, ale i po herní stránce.
Čeští debutanti versus němečtí supermani
Němci v Praze vstřelili rychlou branku, načež zvolnili. Ale nejen proto měli v dalších minutách problém probít se přes českou obrannou linii tvořenou tentokrát - nemýlím-li se, pak prvně v historii národního týmu - pětičlennou obranou, před kterou ale na dostupování soupeřových hráčů příkladně pracovali i další čeští hráči.
Na to, že mnozí z nich absolvovali svou absolutní premiéru či jednu ze svých prvních kvalifikačních bitev, odvedli výkon, který přinesl naději. Když ne do kvalifikace právě vrcholící, tak rozhodně do té příští, ve které půjde o Euro 2020.
Němci po většinu utkání drželi míč (v procentech 70:30), ovšem i vzhledem k tomuto údaji o to víc potěší statistika aktivity českého celku, který logicky sázel spíše na brejky. I tak byl iniciativnější co do celkového počtu střeleckých pokusů (16:11), bránu oba celky trefily 5x - a na rohy Češi vyhráli 6:2. Ano, jistě, fotbal se hraje na góly, ale proti úřadujícím mistrům světa, v jejichž sestavě se objevili supermani jako Hummels, Kroos, Özil či Müller, snad nepostrádají jistou zajímavost ani právě zmíněné dílčí statistické bilance.
Zápas s Němci jsme detailněji rozebrali zde. Kaňkou na utkání byly nesportovní projevy části německých fanoušků na stadionu (více zde), ještě větší ostudou než obvykle pak skončil zápas i ze strany pořadatelů utkání, kterými byla Fotbalová asociace ČR a její obchodní firma STES.
Z bezpečnostních důvodů byla kapacita stadionu v Edenu snížena na 18 500 diváků, nahlášeno však bylo jen 18 093 fanoušků. A volných sedaček bylo na stadionu zjevně ještě víc, odhadem to opticky vypadalo, že na stadionu není víc než 16 000 lidí.
Stadion pro 50 000 lidí? To aby si lidé vzali na frontu dovolenou
Což je smutné, protože kdy už by mělo být vyprodáno, když ne na Německo (a to ještě právě němečtí fanoušci tvořili značnou část obecenstva). Jenže k tradičnímu vtipkování, k čemu by nám byl padesátitisícový stadion, když se nevyprodá ani současný Eden na duel s Němci, by po pátku bylo třeba přidat i nějakou další pointu.
Třeba takovou, že až tu někdo onen pány Košťály, Pelty či Svobody vysněný padesátitisícový kotel skutečně vystaví, budou si nejspíš muset fanoušci, co vyrazí na zápas, který se na něm bude hrát, vybrat v zaměstnání o den dovolené navíc. To aby jej mohli pročekat před vstupními turnikety, než se do hlediště dostanou.
I do dvacetitisícového Edenu se totiž nemohli v pátek propasírovat, ve frontách tvrdli třeba i hodinu a víc. Ze šesti vchodů byly otevřeny jen dva, zlobil elektronický systém turniketů a navíc Martin Malík, šéf STES, vysvětloval prodlevy důkladnými bezpečnostními prohlídkami.
Nevydařená organizace zápasu, kterou měly na starosti FAČR a STES, každopádně naštvala několik stovek až tisícovek lidí, co si určitě zase hodně brzy koupí lístek za necelé 3000 korun, aby se jim dostalo tak parádního zážitku jako v pátek před branami moderního vršovického stadionu.
Jestliže o sobě pánové Roman Berbr, nyní fakticky první muž FAČR, a Martin Malík, Berbrův červnový kandidát na předsedu FAČR a ředitel STES v jedné osobě, hovoří jako o zdatných profesionálech, tak volit je v prosinci obyvatelstvo, asi by od něj tihle dva po pátečním zážitku moc hlasů nedostali. Jak ale víme, na volební valnou hromadu FAČR jako obvykle nepojedou normální lidé, ale Berbrovi poslušní cínoví vojáčci. Plus vzpurná Morava, jejíž odpor chce ovšem Berbr co nejdřív definitivně rozbít za pomoci byrokratů z UEFA.
I když Češi vyhrají, přijdou další úkoly. Baráž je bez záruky
Ale zpátky k fotbalu. Pojďme si hrát s variantou, že Češi dnes večer v Belfastu zvítězí. V tom případě stáhnou náskok Severního Irska na rozdíl čtyř bodů. Což by bylo dvě kola před koncem bojů ve skupinách pořád poměrně dost.
| 1. | Německo | 7 | 7 | 0 | 0 | 29:2 | 21 |
| 2. | Severní Irsko | 7 | 5 | 1 | 1 | 14:2 | 16 |
| 3. | Česko | 7 | 2 | 3 | 2 | 10:7 | 9 |
| 4. | Norsko | 7 | 2 | 1 | 4 | 8:10 | 7 |
| 5. | Ázerbájdžán | 7 | 2 | 1 | 4 | 3:11 | 7 |
| 6. | San Marino | 7 | 0 | 0 | 7 | 1:33 | 0 |
Aby skončili druzí, museli by Češi po Belfastu vyhrát i v Ázerbájdžánu a samozřejmě doma se San Marinem. Mohli by se tak ve skupině dostat na 18 bodů.
Z toho je zjevné, že pokud by Severní Irsko (nyní 16 bodů) prohrálo s Čechy, stejně by mu druhou příčku ve skupině zaručila jediná výhra v dalším programu. V říjnu hraje Severní Irsko doma s Německem a končí v Norsku.
A celá ta matematická show má ještě jednu důležitou konsekvenci. A sice, že ani druhé místo ve skupině nemusí stačit, protože do baráže jde ze druhých míst osm celků, přičemž skupin je devět, takže nejslabší bude mít smůlu. Toto porovnávání druhých navíc probíhá tak, že se jim před ním odečtou body dosažené s posledním celkem v příslušné skupině.
A už teď je celkem jasné, že ať už bude ve skupině C druhé Severní Irsko, nebo Česko, nebude mít asi do téhle před-barážové hry bodů mnoho. Teoreticky to stačit může, ale záruku vám na to nikdo nedá, záleží na vývoji v dalších skupinách. Podrobněji je celá tato problematika rozebrána zde.
Právě popsaná konsekvence také dává týmu Severního Irska potenciální motivaci hrát i proti Česku na víc než na remízu. "Vždy hlavně tady doma před našimi fanoušky hrajeme s nasazením, intenzitou a snažíme se útočit. Diváci nám dodávají energii, ženou nás vpřed. Takže na remízu určitě hrát nebudeme," tvrdí v této souvislosti trenér domácích Michael O'Neill.
Naproti tomu Karel Jarolím zdůrazňuje, že nechce, aby se jeho výběr, byť potřebuje vyhrát, pustil hned od začátku do nějakého panického útočení.
Jarolím nejspíš přidá do hry jednoho kreativního záložníka
Podle svých slov stále přemítá, zda se vrátí k systému na 4 obránce, nebo použije formaci, která proti Německu fungovala, tedy na 3 stopery a dva krajní halvbeky. Což je zároveň odpověď pro ty, kteří by nechápali, proč hrát v zápase, kde je vítězství otázkou života a smrti, na pětičlennou obranu. Ta se v ofenzivní fázi, hraje-li se správně, může měnit právě na tříčlennou, s tím, že "krajníci" aktivně pracují podél celé postranní čáry, a protahují tak svoji aktivitu třeba až k rohovému praporku soupeře.
Pravděpodobnější je ovšem asi návrat ke "klasice", který trenérovi umožní poslat do hry dalšího středového záložníka, který by týmu přidal na kreativitě. Tím vyvoleným může být buď Dočkal, který ale v Norsku totálně vyhořel a nyní hraje toliko "pochodovou" čínskou ligu - anebo Hušbauer. Proti Němcům úplně nezazářil Kopic, lze tedy očekávat, že na plac by se tentokrát mohl dostat už v základní sestavě Krejčí, přičemž raději by určitě šel na své levé křídlo. A bylo by s podivem, kdyby tentokrát nebylo využito sil, které v pátek našetřil Kadeřábek.
Čili sestava by snad mohla vypadat nějak takto: Vaclík - Kadeřábek, Suchý, Kalas, Bořil - Darida, Souček - Jankto, Dočkal (Hušbauer), Krejčí- Krmenčík.
Hraje se od 20.45 SELČ, zápas vysílá ČT Sport a deník Aktuálně.cz z něj přinese on-line reportáž.
