Čekal jste, že příchodem trenéra Jaroslava Šilhavého k reprezentaci nastane tak rychle obrat k lepším časům?
Upřímně řečeno - moc jsem tomu nevěřil.
Proč?
Především proto, že v posledních letech zaznamenal český fotbal velký pokles, horší to už snad ani být nemohlo. Výměna trenéra se ale povedla. Šilhavý má dost zkušeností, které nasbíral především ve spolupráci s Karlem Brücknerem, s nímž je určitě stále v kontaktu. Výchozí situace je dobrá, rozjezd příjemný, ale důvod k nějakému překotnému jásotu ještě není. Náročnější zkoušky mužstvo teprve čekají.
V čem vidíte základ tohoto zatím příjemného účtu?
Jarolím dva roky hledal hráče pro základní sestavu a bez očekávaného efektu. Naopak Šilhavému se velice brzy podařilo vybrat dobrou kostru mužstva, zlepšila se celková atmosféra a k potřebné náladě pomohly úspěšné výsledky.
Nejčastěji se skloňuje jméno útočníka Patrika Schicka, který sice v AS Řím moc nehraje, ovšem v národním mužstvu se stává klíčovým hráčem. Jak se líbí vám?
Schick se do základní sestavy protlačil po zraněních Krmenčíka i Škody a velké ovace sklidil až po hezkém gólu v pondělním utkání se Slovenskem. Má talent, je chytrý a představuje jiný typ útočníků, než na jaké jsme zvyklí. Zároveň je však na něm vidět nemalé herní manko. Ve velké konkurenci v AS Řím spíš vysedává na lavičce náhradníků. Tuto nepříjemnou situaci by pro svůj výkonnostní růst potřeboval řešit třeba hostováním. Pomohl by tím sobě i národnímu mužstvu.
Kteří další hráči vás svým vystoupením nejvíc překvapili?
Především Čelůstka ve středu obrany a potom Pavelka, oba z málo známých tureckých klubů. Celá defenziva byla na dobré úrovni, ale zase musím dodat, že po čtyřech zápasech nelze dělat předčasné závěry. Zda jsou současní zadáci tou správnou volbou, ukáží až příští střetnutí.
V čem vidíte největší rezervy či slabiny?
Především po Rosickém chybí špílmachr. Dočkal mužstvu pomohl, ale nevím, jestli je to ten optimální vůdce týmu. A dále pak mužstvo nemá osobnosti, jakými byli kromě Rosického třeba Nedvěd, Poborský, Němec, Koller a mnozí další. Byli to vesměs klíčoví hráči v renomovaných evropských klubech. Takové individuality nám dnes chybějí. I to vidím jako jeden z důvodů, proč cesta do vyšších pater evropského žebříčku bude dlouhá.
Jak se vám jako bývalému vynikajícímu brankáři zamlouvají výkony tria gólmanů?
Na mimořádnou kvalitu Petra Čecha zatím nemají, ale Tomáš Vaclík v Seville, Jiří Pavlenka v Brémách a Tomáš Koubek v Rennes podávají solidní, vyrovnané výkony. První dva to potvrdili i teď v národním mužstvu.
Po zápasech v Lize národů je Česká republika v Evropě na 20. příčce. Má na to, aby se posunula na lepší pozici?
To nám už na jaře prozradí výkony a výsledky v kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy. Po téměř beznadějné situaci začíná v českém fotbale svítat na lepší časy, ale chce to dál pokračovat po nastoupené cestě s jednoznačným cílem, kterým je účast na šampionátu.