Co si vy osobně od výstavy Zlaté časy fotbalu vlastně slibujete?
Je to určitě dobrý počin. Ve světě jsou takové výstavy běžné, uvidíme, jestli to třeba i trochu pomůže dostat mladé od počítačů, aby jen pasivně neužívali života.
Někteří fotbalisté a trenéři přispívají do výstavy nějakými vlastními relikviemi, čím byste přispěl vy?
Co mám a o co bude zájem, vstupenky z některých zápasů, medaile, dres z finále, to všechno mám doma schovaný. Ničeho jsem se za těch dvacet let nezbavil.
Výstava je o zlatých érách, současná reprezentace startuje novou éru, může být také zlatá?
Tak, jak za to teď kluci vzali, si myslím, že ano, protože jejich výkony byly velice pozitivní. Cítil jsem z nich obrovskou chuť. Samozřejmě ten tým se teprve dává dohromady. Nadstavboví hráči se teprve budou rodit. Je to stejný princip jako v Anglii, kdy Nedvěd ještě nebyl Nedvědem, ani Šmicer, ani Berger. Jejich čas teprve přijde. Musíme mít obrovskou trpělivost. I kdybychom proto měli tyhle dva roky obětovat. Hlavně nastavit tu správnou cestu a filozofii, což je právě tahle s mladými perspektivními hráči, kteří chtějí pracovat.
Překvapilo vás, jak pod Karlem Jarolímem národní tým začal?
Upřímně mě to překvapilo. Bylo vidět, že ten fotbal je jiný. Nechci to přehánět, ale bylo tam něco, co mě přesvědčilo, že to je na dobré cestě. Detailně to nechci rozebírat, to nechám reprezentačnímu realizačnímu týmu, ale z pozice fanouška se mi to líbilo.
A vidíte tam ty nové Šmicery a Nedvědy?
Co jsem viděl zápas jednadvacítky s Belgií, tak mě někteří hráči natolik oslnili, že si myslím, že před sebou máme roky krásné práce s takovými fotbalisty. Klidně to může přinést zase takový tým, který byl v roce 2004 na úplném vrcholu.
Takže vás neznepokojila ani remíza 0:0 v prvním kvalifikačním zápase proti Severnímu Irsku?
I když se nepodařila vstřelit branka, tak tam byla vidět vůle. Pro mě ty dva zápasy byly hodně pozitivní a bylo na hráčích vidět, že mají i svou kvalitu. Aby se ještě víc projevila, je potřeba odehrát spoustu těžkých zápasů. Já jen doufám, že ten nastavený standard bude pokračovat dál, že nároky na hráče budou kladený vyšší a vyšší. Což Karel Jarolím umí, to jsem zažil na vlastní kůži, takže v tomhle jsem naprosto klidný.
Takže jedinou potřebou je teď trpělivost?
Nemůžeme po měsíci chtít zázraky. Samozřejmě je škoda, že třeba Novák netrefil tu velkou šanci, a kdyby se vyhrálo, určitě by se všechno hodnotilo lépe. Ten zdravý základ tam je a na tom se musí pracovat. Teď nemá smysl to moc hodnotit, je to klasická generační obměna, kterou řeší všechny ostatní země, a chce to jen trpělivost.
Hned v říjnu ale čeká český tým zápas v Německu, můžou bodovat?
Pro naše kluky to teď bude hratelnější než třeba později v kvalifikaci. Nemají v Německu co ztratit, můžou jen překvapit. A těch překvapení zažívá fotbal hodně, nemyslím si, že bychom se tam měli něčeho obávat. Respekt mít musíme, ale určitě ne strach.
