Praha – Na středeční časné odpoledne připravila pražská Sparta netradiční menu. Trénink pod vedením realizačního týmu vicemistra fotbalové ligy pro vybrané fanoušky a také novináře.

My vám po reportáži člena sportovní redakce Aktuálně.cz (ČTĚTE ZDE!) nabízíme ohlasy dalších pěti přímých aktérů této zajímavé události – vybraného fanouška, novinářského kolegy a tří členů trenérského štábu Sparty.

Vítězslav Lavička, hlavní trenér Sparty

Jak jste si tedy trénink s novináři a fanoušky užil?

Pro mě i celý trenérský tým to bylo příjemné zpestření. Chceme být jako klub otevření vám novinářům i fanouškům a toto bereme jako další krok správným směrem.

Říkal jste, že podobná skladba tréninku čeká vpodvečer i A-tým Sparty. Jak jsme tedy obstáli?

Mě se líbilo, že jste do toho dali srdce, že jste chtěli předvést maximum svých schopností. Bylo vidět, že v intenzitě a přesnosti tam rozdíl pochopitelně byl, ale v nasazení a snaze rozhodně ne, což kvituji a oceňuji.

Při hře na fotbálku na závěr si zachytali kondiční trenér Rada a váš skaut Stracený, jak byste zhodnotil jejich výkony?

My jsme záměrně oba chtěli do této tréninkové jednotky zapracovat, jelikož jsou součástí našeho realizačního týmu. Myslím, že i když tam Pavel Rada udělal jednu chybu, která vedla k první brance, tak to zvládli oba se ctí.

Luděk Stracený vychytal i přes několik šancí soupeře nulu, neřekl si o smlouvu?

(Úsměv) Luděk se pořád cítí nejlépe na hřišti, ale jeho role je pevně daná: mapuje naše soupeře a hráče a jde mu to skvěle. Takže změnu v tomto ohledu nechystáme.

Máte v plánu s podobnými akcemi pokračovat?

Určitě, snažíme se co nejvíce pracovat s našimi fanoušky i s médii.

Hodně klubů v Česku na toto stáje ještě hřeší. Jak je podle vás práce klubů na mediálním poli důležitá?

Jsem rád, že mohu porovnávat, protože jsem měl možnost něco podobného zažít při svém angažmá v Austrálii. Myslím, že fotbal je lidová zábava a podle toho je třeba k němu přistupovat. V minulosti se říkalo, že je Sparta klubem namyšlenců, ale myslím, že dnešek je dalším důkazem, že už to dávno není pravda.

Luďkovi Stracenému smlouvu měnit nehodláte, vykopal si ji u vás třeba někdo jiný?

(Úsměv) Se svým kádrem, který mám aktuálně k dispozici, jsem spokojený. Každopádně bylo vidět, že někteří z vás fotbal na různých úrovních hrají.

Pavel Rada, kondiční trenér Sparty

Jak byste zhodnotil naši kondici?

Na jedné tréninkové jednotce nejde poznat, jak na tom, kdo je, navíc v tomto extrémním teplu odchází kondice rychleji, ale myslím, že jste ze sebe všichni vydali maximum a to je třeba ocenit.

Protažení a strečink řada sportovců podceňuje. Kdybyste jim měl v několika větách říct, co a proč tím riskují, jak by zněly?

Protažení a strečink jsou jednoduše příprava organizmu na další část tréninkové jednotky. Pokud si jde člověk zahrát jednou za týden a podcení to, tak hazarduje. Stejně jako profesionální sportovec, protože po každodenní zátěži se únava kumuluje a organismus je potřeba na trénink dobře připravit, aby se snížilo riziko zranění na minimum.

Jak rozcvičku berou hráči ve Spartě?

(Úsměv) Jako nutné zlo, je jasné, že by se nejraději nerozcvičovali, ale my ve Spartě na to klademe velký důraz, i když vím, že v některých klubech se třeba hráči zahřívají sami, my i za tuto část tréninku přebíráme plnou zodpovědnost.

Luděk Stracený, bývalý prvoligový hráč, nyní sparťanský skaut

Kouč Lavička na začátku říkal, že si to jdeme užít. Takže jak jste si to užil vy?

Náramně, bylo to super. Myslím, že je skvělé, že něco podobného klub vymyslel. Věřím, že jsme si to užili navzájem, každopádně jsem rád za to, že náš tým vyhrál ten závěrečný fotbálek.

Vy jste se o to zasloužil vychytanou nulou. Celkem změna, býval jste skvělý záložník. Trénujete snad nyní gólmanské řemeslo?

To určitě ne, byla to výjimka. Sice už mám trošku jinou postavu než za aktivní kariéry, ale přesto se udržuji v pohybu, hraju za starou gardu Sparty nebo za Nymburk, když mi to povinnosti teda dovolí.

Každopádně po dnešku jste se třeba o místo ve sparťanské brance přihlásil...

(Smích) Tak já Víťovi Lavičkovi říkám furt, že jsem kdykoliv připraven naskočit, i když ne do branky. To byla pro mě premiéra i derniéra zároveň, i když s nulou, což si budu určitě ještě dlouho pamatovat.

Petr Plintovič, reportér televize Nova

Jak jste si trénink na Spartě užil?

Musím říct, že jsem si to obrovsky užil, byl to neskutečný zážitek. Je to paráda trénovat pod takovým koučem. Myslel jsem, že to nevydržím do konce a odpadnu, ale nakonec jsem to zvládl.

Co jste říkal na počasí, že zrovna dnes se udělalo takto krásně?

Říkal jsem si, že by mohlo třeba trochu sprchnout, ale trenéři na nás byli hodní, dělali pravidelné pitné pauzy. I na tomto bylo vidět, jací jsou to profíci. Hraji „pralesní ligu“, kde máme pět minut rozcvičku a pak jdeme hrát na dvě, na pitní režim také příliš nehledíme. Tohle bylo něco úplně jiného.

Která část tréninku vás bavila nejvíce?

Těšil jsem se především na fotbálek, ale jinak mě bavilo všechno, vždyť i rozcvička probíhala s míčem.

Jakub Jonáš, sedmnáctiletý vylosovaný fanoušek, hráč juniorky pražského Motorletu

Jaké zážitky sis odnesl z tréninku pod vedením kouče pražské Sparty?

Bylo to naprosto skvělé, parádně jsem si to užil.

Jak ses k této příležitosti dostal?

Na sociální síti uveřejnila Sparta soutěž o napsání nejlepší zážitku spojeného s klubem a že poté kouč Lavička vybere výherce. Tak jsem to zkusil a měl štěstí, že mě trenér vybral.

Jak na tebe působil realizační tým vedený koučem Lavičkou?
Jsou to velmi příjemní lidé, určitě se s nimi musí skvěle pracovat.

Co se ti na tréninku líbilo nejvíce?

To, že s námi jednali prakticky jako s normálními hráči, že neřešili, že jsme fanoušci nebo novináři. Prostě jsme jeli trénink jako bychom byli hráči sparťanského áčka.

Budeš nyní mluvit svým trenérům v Motorletu do práce?

(Směje se) Já jim do toho kecám dost často už teď. Takže nyní budu mít připomínky asi ještě častěji.