Prémiové místo na pravém beku. Coufal má pozici jistou, Holeš a spol. museli hledat

Stanislav Hrabě Stanislav Hrabě
2. 7. 2021 14:09
Říká se, že zvládnout post pravého obránce je nejjednodušší role ve fotbale. Praváků je většina, na okraji obrany má hráč všechno přehledně před sebou, nemusí nic vymýšlet, jen to odkope. Přesto praví obránci vstupovali do historie českého a československého fotbalu, psali jeho úspěšné kapitoly. Mnozí původní místo postupně opouštěli a stali se z nich vůdčí osobnosti mužstva.
Vladimír Coufal (vlevo)
Vladimír Coufal (vlevo) | Foto: Reuters

Rovněž soubor trenéra Jaroslava Šilhavého nabízí na letošním mistrovství Evropy několik výrazných individualit, které mají nebo měly funkční zařazení pravý obránce: Vladimír Coufal, Jan Bořil, Pavel Kadeřábek, Tomáš Holeš. A není náhodou, že Bořil a nově Kadeřábek zvládali "přes nohu"zadání pro levého krajníka, Holeš se dokonce povýšil na místo defenzivního štítu.

"Pravý bek to má skutečně jednoduché," potvrzuje evropský šampion z roku 1976 Karol Dobiaš, legenda československého fotbalu. "Na stoperu či dokonce v záloze, to už musíš umět s míčem, je to složitější," dodává.

I on prošel vývojem, hledal místo v sestavě. "Ještě jako mladík jsem v Handlové hrával křídlo, po letech na pravém beku v Trnavě i nároďáku jsem si postupně vyzkoušel stopera, pravého záložníka i defenzivního," prozrazuje. Všude vynikal.

Jako řízný pravý obránce se představil světu na šampionátu v Mexiku 1970, chtěl ho slavný Feyenoord Rotterdam. Pro evropský zlatý turnaj 1976 však přepustil místo další veličině, Jánovi Pivarníkovi.

"Trenér Václav Ježek nechtěl trhat sehranou obrannou linii ze Slovanu Bratislava Pivarník, Ondruš, Čapkovič, Gögh, mně našel místo v záloze," vysvětluje Dobiaš.

Vyplatilo se, ke zlatu přispěl i finálovou trefou do sítě německého brankáře Seppa Maiera. A do Bohemians přešel o rok později už jako klasický stoper.

"Není neobvyklé, že se v mužstvu sejde víc původně pravých beků," rozebírá slavný Patino. Ostatně v roce 1976 byl připravený na lavičce i slávista Pavol Biroš, který také uměl zaskočit jako stoper.

Na pravé straně obrany začínala i sparťanská legenda Ivan Hašek. "Já byl šťastný, že vůbec hraju, bylo mi jedno, kde nastoupím," vzpomíná na ligové začátky v rudém dresu. "V nabité sparťanské sestavě jsem si vybírat nemohl," nepopírá.

Léty však dozrával, stal se z něj postupně tvůrce hry i obávaný střelec. Nebyl sám, kdo prošel podobným vývojem. Na MS 1990 v Itálii se sešli tři sparťanští praví obránci, kromě něj i Michal Bílek a Július Bielik. A také slovenský Vladimír Kinier se do této společnosti hrdě hlásil.

"Jestli někdo hraje nalevo takzvaně přes nohu, to je jedno," nemá bývalý trenér české reprezentace problém s tím, že na letošním Euru zaskakují na levé straně ortodoxní praváci Bořil nebo Kadeřábek, když pravou má pronajatou Coufal. "Kolikrát je to i výhoda," upozorňuje na situaci, kdy se hráč dostane ke střele a nabere lepší úhel.

Mnohem zajímavější přesun podle Haška prožil ovšem Holeš. "Je úžasný tím, že neztratí míč, má výbornou orientaci a umí se natlačit i dopředu a podpořit útok," charakterizuje slávistického borce. "Holeš má skvělou formu a je dobře, že si našel nové zařazení," souhlasí Dobiaš.

Podle obou pravých obránců nemusí být nikdy dost. "Když něco umíš, tak se prosadíš kdekoli," dokládá Dobiaš.

Deset pravých beků zapsaných do historie fotbalové reprezentace

Ladislav Ženíšek
1926-1935: 22 zápasů, 0 gólů (stříbro z MS 1934 v Itálii)

Jaroslav Burgr
1929-1939: 57 zápasů, 0 gólů (stříbro z MS 1934 v Itálii, účastník MS 1938 ve Francii)

Jan Lála
1962-1967: 37 zápasů, 0 gólů (stříbro z MS 1962 v Chile)

Karol Dobiaš
1967-1980: 67 zápasů, 5 gólů (zlato z ME 1976 v Jugoslávii, bronz z ME 1980 v Itálii, účastník MS 1970 v Mexiku)

Ján Pivarník
1968-1977 : 39 zápasů, 1 gól (zlato z ME 1976 v Jugoslávii)

Jozef Barmoš
1977-1982: 52 zápasů, 0 gólů (bronz z ME 1980 v Itálii, účastník MS 1982 ve Španělsku)

Ivan Hašek
1984-1994 : 56 zápasů, 5 gólů (účastník MS 1990 v Itálii)

Michal Bílek
1987-1995 : 35 zápasů, 11 gólů (účastník MS 1990 v Itálii)

Radoslav Látal
1991-2001 : 58 zápasů, 3 góly (stříbro z ME 1996 v Anglii, účastník ME 2000 v Belgii a Nizozemsku)

Zdeněk Grygera
2001-2009: 65 zápasů, 3 góly (bronz z ME 2004 v Portugalsku, účastník MS 2006 v Německu, účastník ME 2008 ve Švýcarsku a Rakousku)

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy