Glosář - Takže čtvrtfinále s Portugalskem! To už v mnohých vyvolává hodně silnou vzpomínku na Euro 1996, ze kterého si Uhrinova parta vezla stříbro.
Karel Poborský už to v rozhovoru pro ČT naťuknul a má úplnou pravdu. Los může Čechům ve vyřazovací části Eura 2012 přihrát Portugalce, pak Francouze a do finále Němce. Jako tenkrát, před 16 lety. Zopakují se dějiny se vším všudy?
Mnohé tehdy bylo přeci jen jinak. Týmu se doma nevěřilo, hlavně proto, že se skupina s Německem a Itálií (plus Ruskem) jevila jako naprosto nehratelná.
Jako tehdy: pár mazáků, většinou nováčci
Ale o kvalitách kouče Uhrina nikdo nepochyboval, vždyť v nultém ročníku Ligy mistrů dovedl Spartu ke druhému místu v semifinálové skupině a dlouho útočil i na finálovou účast.
Takový průlom na evropské scéně Michalu Bílkovi scházel. Tedy až do soboty...
Ale jiné podobnosti tu byly: zkušenost s velkým turnajem měli tehdy před lety před cestou do Anglie čtyři hráči - už na MS 1990 v Itálii hráli Kadlec, Němeček a Kubík, na lavici tam seděl Němec.
Bílek si teď na Euro přivezl pět hráčů, co už okusili evropský šampionát před čtyřmi lety: Čecha, Kadlece, Sivoka, Plašila a Baroše. Navíc se do týmu vrátil i Tomáš Rosický, kterého před čtyřmi lety sužovalo zranění.
Pro drtivou většinu členů kádru tedy platilo, že na tak velkou akci si kufry balili poprvé v životě.
Evropský průlom: tehdy Slavia, teď Plzeň
Nyní má největší zastoupení v týmu Viktoria Plzeň, která v sezoně, jež turnaji předcházela, prolomila zlatou bránu Ligy mistrů. Tehdy plnili velmi podobnou úlohu slávisté.
Poborský, Šmicer, Suchopárek či Bejbl si pod Ciprovou taktovkou došli na jaře 1996 až do semifinále Poháru UEFA, když po cestě "sejmuli", byť s obrovským štěstím AS Řím. Mimochodem - na postupový gól tehdy v Římě Vávrovi přihrával jistý Štajner - ano, to je ten, co se teď Michalu Bílkovi nevešel do nominace...
A stejně jako před lety v Anglii prohráli Češi první zápas na turnaji (tehdy s Němci), vstoupili špatnou nohou do letošního Eura i jejich pokračovatelé. A v obou případech pak přišly změny v sestavě, které se následně ukázaly jako klíčové pro další úspěch.
Měli Figa, Costu, Baiu. Teď Ronalda
Zatímco tehdy si ale hvězdy české ligy vydobyly na Euru slavná a lukrativní angažmá, teď už jsou ti hlavní tahouni rozprodaní a pod smlouvami. O krásnou budoucnost tak hraje nejspíš jen Theo Gebre Selassie (budou to ty Brémy?) a vlastně také Tomáš Sivok, který to risknul a po vypršení kontraktu s Besiktasem přijel na Euro jako volný hráč.
Luis Figo (Barcelona), Paulo Sousa (Juventus), Fernando Couto (Parma), Rui Costa (Fiorentina). To byly tehdy největší hvězdy portugalského soupeře. A taky brankář Vítor Baia, kterého po Euru zlanařila Barcelona, možná na úkor Petra Kouby...
Teď se pochopitelně největší pozornost upírá ke Cristianovi Ronaldovi, nejdražšímu fotbalistovi světa všech dob. On by tedy chtěl, aby byl hlavně považován za fotbalistu nejlepšího. Kdo ví, kdyby vyhrál Euro, asi by na chvilku Argentince Messiho i zastínil. V neděli tedy k tomu dvěma góly v nizozemské síti položil slušný základ.
Kvalifikace s Dány nebude hračka
Mimochodem, Dánové... Sice ze skupiny smrti dál neprolezli, ale ukázali obrovskou kvalitu a před kvalifikační skupinou o MS 2014 do Prahy vzkázali, že to s nimi Bílkovi hoši nebudou mít snadné. A pak jsou tam ve skupině ještě Itálie či Bulharsko, kdybyste si nepamatovali...
Zní to skoro neuvěřitelně, ale Nizozemci jedou z Eura bez jediného bodu. Finalisté posledního mistrovství světa! Ze základní jedenáctky "tulipánů", co před dvěma lety v Johannesburgu svedli se Španěly bitvu o světové zlato, chyběl van Marwijkovi jediný hráč: Van Bronckhorst, který už ukončil kariéru.
Oranžové hvězdy padly, české září
Jinak jely všechny megahvězdy i na Euro-šampionát. A vracejí se v rolích spráskaných psů. "Kdybychom vyhráli vstupní zápas (s Dánskem), ve kterém jsme měli spoustu šancí, pak bychom tady vystupovali jako úplně jiný tým," míní Bert van Marwijk. Ale "kdyby" neplatí.
Fotbalová planeta se točí rychle. Jednou se ocitnete na prosluněné straně, jindy ve stínu. Van Persie, Sneijder a Robben, který asi fotbal vnímá jako individuální, nikoli kolektivní sport, jedou domů s ostudou, mnohem dřív než by si pomysleli. A jejích vzájemné napjaté vztahy se asi ještě napruží.
Naopak Jiráček, Pilař nebo Gebre Selassie, které doteď za hranicemi Česka (a Wolfsburgu) znal jen málokdo, září slávou evropských parametrů. Tak ať jim to ještě chvíli vydrží!
