Aféra-neaféra: I Italové budou ve hře o zlato. Klobouk dolů

Luděk Mádl Luděk Mádl
11. 6. 2012 8:47
Hráči italského týmu v podezření z nelegálních sázek a korupce. Přesto hráli jako bozi
Antonio Di Natale slaví gól ve španělské síti
Antonio Di Natale slaví gól ve španělské síti | Foto: Reuters

Glosář - My jsme tady taky! A máme na zlato, navzdory všemu!

Zhruba do těchto slov by se dalo přepsat poselství, které Itálie svým výkonem proti Španělsku poslala fotbalovému světu.

Do kolonky "superfavoriti turnaje Eura 2012" si po tom, co předvedla, můžeme squadru azzuru bez rozpaků zapsat.

Není ani tak důležitý výsledek 1:1, jako fakt, že se (zdánlivě?) nepřemožitelnými Španěly hrála partii, v níž se jí její hráči vyrovnali technicky, takticky i fyzicky.

Oboustranně se hrál fotbal té nejvyšší úrovně a kvality. Po mém soudu šlo o zatím nejlepší duel na šampionátu. Úžasné elastické přechody z útočné do obranné fáze a zase zpátky. Šance a góly i navzdory skvělé obranné činnosti - potlesk, pánové!

Představte si Čecha a spol. u výslechů

Mezi hlavní favority dosud Italové nebyli počítáni z několika důvodů. Serie A už přeci jen není tak nablýskaná jako dřív, její zástupci ani příliš neexcelují v pohárové Evropě.

Na vrcholných turnajích toho Italové po titulu na MS 2006 už také moc nepředvedli.

A hlavně se do Italů těsně před turnajem zakousla aféra se zmanipulovanými zápasy a nelegálními sázkami.

Představte si, že by na kemp české reprezentace v Bad Waltersdorfu vletěla policie a provedla tam hráčům prohlídku jejich osobních věcí.

Že by pak z nelegálních praktik obvinila, dejme tomu, Romana Hubníka, a ten by byl vyřazen z kádru. A třeba Tomáš Sivok by v něm byl sice ponechán, ale s tím, že až se z turnaje vrátí, bude ho policie vyšetřovat. Stejně jako Petra Čecha!

Co by asi Češi na turnaji předvedli? No, lepší než proti Rusku by to asi nebylo...

Španělský trik: bez útočníka. Proč asi?

Italská realita byla taková, že z kádru kvůli policejnímu podezření vypadl Domenico Criscito. A další dva, o nichž se mluví v těchto negativních konotacích spojených s vyšetřováním včera nastoupili. V bráně Gianluigi Buffon a v obraně Leonardo Bonucci.

Mnozí namítnou, že to Španělé Italům usnadnili, protože nastoupili bez klasického typickéh útočníka.

Ano, Španělům schází nedoléčený Villa, ale v kádru mají Torrese, Llorenteho, Negreda... Kouč Del Bosque přesto zvolil variantu s šesticí záložníků rozdělenou do dvou tříčlenných vln. A nejvýš, mezi Iniestou a Silvou, hrál Fábregas.

"On může hrát i v útoku," odtušil po zápase Del Bosque. "Chtěli jsme hodně kombinovat," dodal. Fábregas dal gól, takže ani tahle varianta rozhodně neúspěšná nebyla. Zabijácký instinkt v koncovce ale přeci jen Španělům až do Torresova příchodu scházel.

Španělské myšlenky míří daleko. Zkoušejí

Proč se Del Bosque takto rozhodl? Vysvětlení se nabízí několik. 1) Chtěl Fábregase po několikatýdenní pauze způsobené léčením svalového zranění naplno vyzkoušet - a jinam v sestavě mu nepasoval. 2) Chtěl naopak pošetřit Torresovy síly. 3) Chtěl si prostě vyzkoušet tuhle variantu bez typického hrota. 4) Počítal s tím, že se italská obrana v průběhu utkání uběhá a unaví a čerstvý Torres jí pak jako žolík zasadí smrtící úder.

Připomeňme, že se Torres ocitnul ve dvou čistých gólových šancích, takže pokud směřovala taktika sem, byla spíš smůla, že se nenaplnila.

Všechny ty varianty souvisí s tím, že Španělé přijeli na turnaj odehrát šest zápasů a v tomto horizontu také uvažují. Na rozdíl od jiných týmů, typu Česka, pro něž je každý mač bojem o život, si Španělé ještě v základní skupině mohou zkoušet různé varianty hry.

I večerní duel Chorvatsko-Irsko (3:1) totiž prokázal, že z téhle skupiny by Španěly mohla vyřadit jedině nehorázná smůla.

Dvourychlostní Evropa v praxi

Při vší úctě k Chorvatům a Irům nutno říct, že jejich představení, jakkoli pro diváka celkem atraktivní, bylo úrovní hry o jeden až dva vývojové stupně níž než odpolední mač Španělsko-Itálie.

Individuální schopnosti hráčů a z toho plynoucí kvalita týmové hry tady prostě byly na nižším levelu a v rozmezí necelé hodinky mezi oběma zápasy bylo jasně patrné, jak vypadá dvourychlostní fotbalová Evropa.

Italové a Španělé samozřejmě musí proti Chorvatům a Irům prokázat svoji vyšší fotbalovou klasu v přímém souboji, ale za normálních okolností by s tím neměli mít problém.

Speciálně Irové ukázali, že jejich fotbalová síla je asi vůbec nejnižší na turnaji. A mentální silou všechno nedoženete. Tím spíš, když vás navíc "zradí" opora z největších.

Srníčkův konkurent se musel rdít

Brankář Shay Given zažil zápas blbec. Pozdě reagoval na balon už ve 3. minutě, i třetí branku v jeho síti lze jednoznačně připsat na jeho vrub.

Gólman, který před lety v Newcastlu konkuroval Pavlu Srníčkovi, nemohl mít v noci na dnešek lehké spaní.

Když se k tomu připočetlo, že druhý gól dali Chorvati z ofsajdu, pak opravdu nemohli mít nárok. Ano, ke střelci Jelavičovi posunul balon irský zadák. Ale už předtím letěla chorvatská přihrávka do prostoru, kde byli útočící hráči v ofsajdovém postavení. Mně osobně ten gól moc regulérní nepřišel.

Ať tak či tak, herně byli Irové slabší než Chorvati a italský mág Trappatoni bude nejspíš muset vytáhnout z rukávu nějaké velké kouzlo, aby to v zápasech se Španěly a Italy neskončilo nějakou mimořádnou ostudou.

 Vidíte to podobně? Nebo jinak? Diskutovat o tom můžeme i na facebookovém profilu Luděk Mádl - Aktuálně.cz, stačí, když si ho "lajknete".

 

Právě se děje

Další zprávy