Edenem to nebylo. Vrba ví, že ke gólům je zpoza vápna daleko

Luděk Mádl Luděk Mádl
1. 4. 2015 10:00
V přátelském utkání na Slovensku hráli čeští fotbalisté v jiném složení. Ale totéž, co v kvalifikaci proti Lotyšsku. Gólům byli dost vzdáleni
Theo Gebre Selassie v Žilině ekvilibristickým zákrokem na brankové čáře jednomu jasnému nebezpečí inkasované branky zamezil
Theo Gebre Selassie v Žilině ekvilibristickým zákrokem na brankové čáře jednomu jasnému nebezpečí inkasované branky zamezil | Foto: Dalibor Sosna

Glosář - Škoda že se fotbal nehodnotí také na umělecký dojem. I v hustém ledovém dešti a na notně podmáčeném terénu kombinovali totiž čeští reprezentanti v Žilině velmi elegantně. Bohužel ale excelovali jen do vzdálenosti zhruba dvaceti metrů od slovenské branky. A dál už si příliš nevěděli rady.

Plus minus přes kopírák tak sestava náhradníků zopakovala v úterním "přáteláčku" na Slovensku výkon, který české hvězdy předvedly v sobotu v kvalifikačním duelu o Euro 2016 proti Lotyšsku (1:1).

Ze Slovenska se jede s porážkou 0:1, protože brankář Tomáš Vaclík pustil přes rukavice mokrý míč, který před ním ještě skočil. Inu, stane se... Nicméně dodejme, že Theo Gebre Selassie ještě vybroušeným technickým kouskem v jiné situaci zastavoval míč až na brankové čáře.

Vzadu ani jednou na nulu

Pavel Vrba "slavil" malinkaté jubileum, desátý zápas na reprezentační lavičce. Ale ani tentokrát, tedy ani na desátý pokus, se jeho týmu nepodařilo absolvovat zápas bez inkasované branky.

Což samozřejmě tolik nevadí tehdy, kdy se jeho týmu podaří nastřílet víc gólů než soupeři. Jenže teď nevstřelil žádnou, což se předtím Vrbovým chlapcům stalo zatím jen jednou, v přípravě proti USA.

V souvislosti s utkáním proti Lotyšsku připomínaly některé komentáře i v jisté nadsázce prokletí stadionu v Edenu, kde se reprezentaci bohužel příliš nedaří (více zde). Pavel Vrba samozřejmě chlapsky přiznal, že stadion za nepřesvědčivým výkonem svého týmu nehledá, a na hřiště se nevymlouval.

Měl pravdu, v Žilině se totiž, byť v úplně jiném složení české sestavy, dělo prakticky totéž. Kombinace zhruba po šestnáctku - a pak bezradnost. V první půli nevyprodukovali Češi ani jednu střelu na branku, ve druhé snad jednu, až někdy po hodině hry. A za celý zápas si nevynutili ani jediný rohový kop...

Což je opravdu zarážející bilance v utkání, ve kterém na hřišti kvalitního soupeře dokázali držet balon po 54 procent hrací doby.

Právě konfrontace se Slováky krásně ukázala, v čem je problém českého fotbalu. V Žilině neměl protizbraň na fotbalisty, jako jsou Hamšík, Weiss a - pozor! - také mladý Duda. Hráče vybavené takovou individuální technikou a zároveň rychlostí, která jim umožňuje vysokou úspěšnost v soubojích jeden na jednoho.

Jsou totiž dvě možnosti, jak přehrát soupeře. Buď ho obejít a tím přečíslit, anebo ho vykombinovat. Jenže proti Lotyšsku i Slovensku se  Čechům příliš nedařilo ani jedno z toho.

Abychom byli spravedliví, v sobotní kvalifikaci občas prosvitla Pilařova hvězda, v Žilině se zase jednou akcí vytáhl (po Lotyšsku silně kritizovaný) Krejčí. Ale i tak je toho prostě od celého týmu potřeba mnohem víc.

Požehnaný březen otevřel oči včas

Hrotový útočník Tomáš Necid byl na Slovensku odříznutý od zbytku sestavy podobně jako David Lafata v Edenu. A právě Necid je jednoznačně typem útočného hráče, který se bez podpory týmu, to znamená bez kvalitních míčů, do koncovky neobejde. Nedostával je.

Češi nastoupili na Slovensku takhle: Vaclík - Gebre Selassie, Suchý, Holek, Hloušek - Vácha, Pospíšil - V. Kadlec, Kolář, Pilař - Necid. Oproti základní sestavě s Lotyšskem udělal Vrba hned 10 změn a dal tím tak najevo, že tenhle zápas je opravdu test. Vždyť Čech, Rosický, Limberský a Lafata do Žiliny vůbec neodcestovali.

Obrana si v průběhu hry vyzkoušela alternativní složení Holek, Suchý, M. Kadlec, Novák, do hry se dostali také Darida s Plašilem.

Jak trefně podotkl trenér Pavel Vrba, nikdo nevyčníval. Tak věřme, že v červnu budou mít čeští fotbalisté na Islandu lepší formu. Ne zrovna přesvědčivé březnové výkony jim ukázaly, že mezi nejlepší týmy v Evropě, jak si možná někteří mysleli, (ještě) opravdu nepatří. Navzdory čtyřem výhrám v podzimní části kvalifikace.

Na druhou stranu, napěchované bodové konto je samozřejmě pořád to nejcennější, co český tým pod svou kontrolou má. A postup mezi 24 týmů, které se na Euro 2016 do Francie probojují, je pochopitelně pořád na dosah.

Nicméně i tenhle slabší březen snad pomůže zvýšit ostražitost a zahnat zhoubné sebeuspokojení všech zainteresovaných.

Pozor, i podceňovaný Kazachstán totiž včera dokázal uhrát remízu 0:0 v Rusku a Lotyši hráli 1:1 na Ukrajině. Turci, pravda, strhli v Lucembursku vítězství na svou stranu až na poslední chvíli, ale Nizozemci už konečně alespoň trochu uspokojili své fanoušky, to když v přípravě porazili 2:0 tým Španělska.

Jen Češi v úterý prohráli. V červnu na Islandu ani v podzimních závěrečných bojích kvalifikace je tedy rozhodně nečeká snadná práce. Blahoslaven budiž proto měsíc březen, ve kterém jsme se z mámivých růžových snů, v nichž jsme prospali zimu, snad už všichni probudili. Doufejme, že právě včas.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy