Plzeň - Vidět Barcelonu a zemřít. To si zřejmě říkali fanoušci, překupníci či jiné osoby, které od pondělního odpoledne stály před pokladnami ve Štruncových sadech v Plzni.
Do Prahy totiž 1. listopadu přijede obhájce prvenství v Lize mistrů FC Barcelona, která sehraje v Synot Tip Areně s Viktorií Plzeň utkání základní skupiny.
A protože se vedení Viktorie rozhodlo dát od úterního rána do prodeje balíčky na všechny tři své domácí zápasy ve skupině (BATE Borisov, FC Barcelona, AC Milán) a k prodeji vstupenek na jednotlivé zápasy ani nedošlo, brali fanoušci v pondělí a v noci na úterý Plzeň útokem.
Čtěte také: Lístky na Liverpool prodával Liberec ve stánku s kuřaty
V úterý v osm hodin ráno, tedy v době, kdy byl oficiální start prodeje, bylo zhruba v půlkilometrové frontě zhruba 2500 fanoušků a jejich počet stále rostl. Zájem byl takový, že frontu oddělovaly dva přechody pro chodce.
A nikdo se tak nemohl divit, že v úterý krátce po poledni už byly vstupenky vyprodány.
Střih.
Je sedm hodin v pondělí večer a před pokladnami u plzeňského stadionu čeká už zhruba dvacet fanoušků, kteří si mezi zábradlím nebo kousek od něj staví stany a plachty, aby mohli před stadionem přenocovat a nikdo je v noci nebo ráno ve frontě nepředběhl.
Mezi nimi byli i dva mladí fanoušci pražské Slavie, Kryštof a Jakub, kteří se přiznali, že s výjimkou zápasů se Slavií nikdy zápas Viktorie neviděli. Do Plzně ale přijeli, aby na domovském stadionu Slavie mohli poprvé v životě vidět Messiho a spol na vlastní oči.
"Tohle jsme si nemohli nechat ujít, Messiho už u nás třeba nikdy neuvidíme a do Španělska se za ním nechystáme. Navíc se hraje u nás na stadionu, takže jsme se rozhodli tady těch dvanáct hodin přetrpět," řekl za oba dvacetiletý Jakub, který přijel z Ledců.
Mezitím se kolem mihla trojčlenná skupina z Českých Budějovic, kterou vedl osmadvacetiletý Ondřej. Když viděli, že je před stadionem minimum zájemců, rozhodli se jít na večeři a přijít zpět až po deváté.
"Čekal jsem to tady horší, tak jsme dorazili už teď. Večer to ale bude mnohem horší, tak tu radši budem už od devíti," prozradil Ondřej.
Na obcházku přišel i stejně starý Petr z Plzně, který se ale rozhodl stoupnout do fronty až ráno, aby mohl spát doma.
"Byl jsem trošku na vážkách, než jsem přijel, ale snad tu po šestý ráno ještě tolik lidí nebude," prozradil s tím, že by po hokejovém tréninku další zápřah v noci ve spacáku nezvládl.
Ne všechny Plzeňáky však "domácí" zápas s Barcelonou láká. Třicátník Zdeněk, který se přiznal, že je odmala velký fanoušek Barcelony, na všechny domácí zápasy nepůjde, i když si vstupenky jako "permanentkář" mohl vyzvednout už v neděli a v pondělí v předprodeji právě pro plzeňské fandy, kteří vlastní klubovou permanentnku.
"Mohl jsem dostat lístky bez boje, ale nelíbí se mi, že si musím koupit celý balíček. Pro fandu jako já, který chodil na většinu domácích zápasů i ve druhé lize, tohle není fér. Počkám si jen na zápas Barcy, na který dostanu lístek od známých. Plánuju ale jet do Barcelony nebo Milána, tam to bude pro zážitek s opravdovými fandy," zlobil se Zdeněk.
Navíc prozradil, že ráno bude ve frontě bude stát i hodně permanentkářů, protože se v neděli a pondělí neprodávaly vstupenky na ta nejlepší dostupná místa. A měl pravdu, až v úterý se prodalo zhruba 200 vstupenek na hlavní tribunu.
Střih.
Je deset hodin večer a ke zhruba padesáti fandům se rychlým tempem začínají přidávat další.
Byl mezi nimi například Tomáš z Opavy, Standa z Otrokovic nebo Martin z Olomouce. Barca prostě táhne celou republiku. Někteří fandové si ani nevzali nic na spaní, protože celou noc nezamhouřili oko. Jiní mezi nimi zkusili dřímat na rozkládacím křeslu.
Lístky chtěli všichni bez rozdílu věku a pohlaví. Někdo jen jeden balíček, nikdo i víc než povolené tři, někdo ty nejlevnější za 3200 korun, někdo ty nejdražší za 4200, a tak se začalo obchodování ve velkém.
Kolem půlnoci byla před stadionem už zhruba pět set lidí a jen málokomu z nich se podařilo usnout na víc než hodinu v kuse.
V jednu hodinu pak fronta vedla až k tunelu pod nedalekou hlavní silnicí, proto musela zahnout podél hlavní silnice a ze stovek fandů se stala tisícovka.
Střih.
Je kolem šesté ráno a místo kamarádského klábosení a popíjení začíná tvrdá hra o pozice. Začínají se sklízet stany a celty a lidé se štosují do řad, protože už se na ně začínají tlačit nově příchozí.
Z tisícovky se stává patnáctistovka a o půl sedmé jsou to už dva tisíce.
A začíná nesmlouvavý boj. Mezi těmi, co si své odseděli či odstáli, a těmi, kteří se do fronty snažili vrátit třeba poté, co si odskočili vykonat potřebu či koupit kávu.
Nejhlasitějším strážcem pořádku byl holohlavý čtyřicátník z Plzně, který si dokázal srovnat pořádek. A to i před novináři, fotografy a televizními štáby, které přišly, aby hromadnou tlačenici zaznamenaly.
"Héj ty v těch montérkách, koukej mazat, běž raděj stavět baráky," hulákal zřejmě na stavbaře, který přišel z boku až k zábradlí před pokladnami.
Dvě zástupkyně městské policie, které stály vedle hulákajícho muže, se jen zlehka usmály a do dění nezasahovaly.
Střih.
Zbývá posledních pár sekund před osmou a začínají se skandovat hromadná hesla na adresu zástupkyní klubu, které lístky vydávaly.
Mnoha z nich je nepublikovatelných, není se ale čemu divit, když někteří vydrželi pít alkohol dvanáct hodin v kuse.
Hodně si toho slízla i moderátorka jedné z televizních stanic, jež se rozhodla udělat rozhovory s fanoušky, kteří se dostali na řadu jako první.
"Vedení, demisi," začal skandovat jeden z ještě slušnějších fanoušků, když se okýnka od pokladen neotevřela ani pět minut po osmé.
"Tak to nás pěkně vypekli, jestli to do pěti minut neotevřou, tak to tady lidi zbouraj," analyzoval situaci další z nich deset minut po osmé.
Střih.
Je 8:12 a všech osm okének se najednou otevírá a nastává velké nadšení u všech zájemců o vstupenky. Poté ale následují pokřiky typu "Dělejte, co vám tam tak dlouho trvá, my chcem taky vidět Barcu."
O minutu později si proklestil cestu skrz zábradlí první úspěšný zájemce. Je jím dvaadvacetiletý student a okamžitě jej obsypávají zástupci médií.
Mezitím si vzal slovo hlasitý muž, který ostatní z řady instruoval: "Teď tam nelezte, budeme dělat hupy po skupinkách, ať se tam dá hýbat," upozornil na situaci v koridorech mezi zábradlím.
Mezi zábradlím zase začaly debaty, do kterého sektoru si lístek koupit. Fanoušci, kteří se tu noc poznali, by se chtěli ještě jednou vidět, a tak si kupovali lístky vedle sebe.
"Hlavně ne do první řady, tam nic neuvidím," řekl nejzkušenější z nich. "Ale zas ne úplně nahoru, to dopadnem stejně," oponoval mu o generaci mladší zájemce.
Aby se všichni ujistili, kam si lístek kupují, půjčili si už od již úspěšného zájemce mapku se sektory v Synot Tip Areně.
"To je dobrý, tam uvidíte, to nemáš jak na Letný," rýpnul si fanoušek ze Slavie do toho ze Sparty.
Střih.
Je tři čtvrtě na devět a dočkal se i pan Hlasitý, který sice odmítl prozradit své jméno, nachystaným novinářům však ochotně s lístky pózoval.
"Ne, že mi ty lístky seberete, dva dny sem kvůli tomu nespal," hulákal na fotografy.
Za chvíli se k němu přidal i jeho kamarád, který začínal vyhazovat lístky do vzduchu a licitovat, za kolik by je byl schopen prodat.
V té chvíli čítala řada už zhruba dva a půl tisíce zájemců a na jejím konci už někteří možnost získat lístek vzdávali.
Asi v polovině řady byl již dříve zmíněný Petr z Plzně, který se do ní zapojil kolem půl sedmé. "Budu mít co dělat, abych to stihnul. Tohle je neskutečný vůbec se to nehejbe," zlobil se.
Když byl kolem půl dvanácté už téměř u okénka, prodavačky nekompromisně zaklaply okénka, a tak on i zhruba tisícovka fanoušků odcházeli ke svým domovům s nepořízenou.
