Vstup do soutěže je velice důležitý, řekl bych takových pět kol. Ať pro týmy, které chtějí bojovat o titul či evropské poháry, nebo mají za cíl jen holou záchranu. Tam se ukazuje, jakou dostane liga pro tým tvář.
I když někdo může namítnout, že Sparta loni na podzim dost na Plzeň a Slavii ztrácela, první zápas prohrála dokonce doma Libercem, a pak jásala. To se může stát. Přesto vstup do soutěže považuji za důležitý už jen třeba po psychické stránce.
Obhájce Sparta i herně nejlepší tým uplynulého ročníku Slavia shodně vyhrály doma 2:0. Stejný výsledek, stejná hodnota výhry. Přestože ani Olomouc ani Hradec moc nepředvedly, cenné je pro oba favority ubráněná nula. Pro hráče je to výborná vizitka, vzkazují trenérovi - hele, nedostali jsme gól, postav nás příště znovu. Sparta loni zbytečně kolikrát inkasovala, teď by to mělo být lepší.
Problémem Slavie je terén. Na takové louce, abych nepoužil slovo oraniště, se technický kombinační fotbal hrát nedá. Když budeš držet sedmdesát minut balon ve vzduchu a jen se prosazovat nákopy a silou, tak je to jedno, ale tohle Slavia nechce. Potřebuje kvalitní trávník a bude to muset nějak vyřešit.
Vůbec jsem nečekal, že by Plzeň prohrála v Teplicích. Domácí mohou porazit i favorita na titul, proč ne, ale po minulých sezonách, které nebyly dobré, jsem nevěřil, že by hned zaskočily Plzeň. Pro Teplice tedy dobře, pro Plzeň špatně a uvidíme další kola. V žádném případě ji však neodepisuju, je to jenom jeden zápas. Úvod se však nepovedl.
Velká šiška pro dva ambiciózní týmy Jablonec a Baník Ostrava. Podle přípravy nevykoumáš, jak to bude v ostrých zápasech. Čekal jsem od Jablonce, že domácí Mladou Boleslav potrápí, ale bylo to marné. Baník jsem viděl jako černého koně ročníku, také mě zklamal.
Zastavím se u vlastního gólu, který se vstřelil ghanský stoper Patrick Kpozo a vlastně tím načal ostravskou demolici. Vlastňáka si obránce dá snadno, vím to z vlastní zkušenosti. Tečuje míč, odrazí se to od něj z bezprostřední blízkosti, snaží se skluzem zabránit pohromě. A tohle uklidil s přehledem hlavou, choval se víc jako útočník než obránce. To by se stávat nemělo, bylo to hodně nešikovné. Snad přemíra snahy a určitě špatně nastavená hlava, jiné vysvětlení nemám.
Milan Fukal
- Někdejší důrazný stoper. Narodil se 16. května 1975.
- Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil šest sezon. Nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Hrál i za Bohemians, Jablonec a Hradec Králové.
- Za českou reprezentaci nastoupil k 19 zápasům.
Karviná se vrátila ve velkém stylu. Patrně velkou roli hrála nováčkovská euforie, neznámí hráči chtějí všem dokázat, že na první ligu mají. To platí i o trenérovi Tomáši Hejduškovi, kterého jsem slyšel několikrát mluvit, má myšlenky srovnané, nedělá na mě špatný dojem. Pro klub a region výborný začátek.
Naopak Zlín mě zklamal. Začal, jako loni skončil, přestože nakonec nejvyšší soutěž zachránil. Za dva měsíce se nikam neposunul. Představil se dokonce hůř než na konci jara. Může to tým však probudit a zlepší se.
Ze začátku ligy mám jinak dobrý pocit, padaly góly - a některé skutečně ukázkové, hrálo se útočně, přišla i první překvapení.
