Fanoušci Sparty jsou kvůli dalšímu neúspěchu, kdy jejich tým ztratil v Teplicích dvougólové vedení, naštvaní. A nadávají vedení klubu, proč kupovalo dalšího brankáře, když mužstvo trápí jiné posty. Já to také nechápu. Jestli měla Sparta někde nějakou kvalitu, tak určitě mezi tyčemi.
Slovenský gólman Holec do klubu jako Sparta patří, navíc v kádru je rumunský reprezentant Nita. Ale to, že nechytá, má nějaký skrytý důvod, který já neznám. Není to o jeho výkonnosti, něco tam je, což nejspíš dokládá celkovou atmosféru.
Mužstvo, které chce bojovat o titul, i když se o tom už pomalu přestává na Letné mluvit, si nemůže dovolit ztratit dva góly náskoku. Tedy může, ve fotbale se přihodí ledacos, ale u Sparty je pořád to samé - individuální chyby, které ji srážejí. Přitom to není věcí jednotlivců, ale celého mužstva, něco je v něm špatně nastaveno.
Jako při vyrovnávacím gólu Teplic. Opět špatná rozehrávka mezi brankářem a obráncem, skoro jako při fatálním zaváhání ve Stavangeru, třebaže v podání jiných hráčů. Podobná chyba přišla také v Jablonci. Pokaždé to je někdo jiný, ale chyby stejné. Vždycky nastane výpadek jednotlivce a soupeř už může skoro předpokládat, že taková nabídka někdy přijde.
Slavia za osm kol nastřílela 31 gólů, to tu ještě nikdy nebylo, nový rekord. Ale nemyslím, že České Budějovice byly slabé, stejně jako před nimi Pardubice, Teplice nebo Zlín. Za kanonádami stojí především slávisti. Na domácí zápasy chodí hodně lidí, chtějí vidět góly, hráči jim je dopřávají. Pro fanouška jsou to nádherné zážitky, žádné utrápené vítězství 1:0. Tyhle kanonády jsou atraktivní, je to nejlepší pozvánka na fotbal.
Fantasticky se rozjel Standa Tecl, hru Slavie doslova nabíjí. Ale hlavně - góly dávají i jiní, ne jeden či dva vyvolení. Červenobílí mají v zápise třináct střelců (dvě branky byly označeny za vlastní). To je přece úžasné!
Plzeň jako tradičně vyhrála o gól, v Olomouci to měla hodně těžké. Utkání doprovázely povzdechy nad verdikty rozhodčích ze strany domácích: proč byly všechny zásadní, které řešil i VAR, ve prospěch Plzně? Já o tom spekulovat nechci. Můžeme se podívat na video, proboha, co chceme víc, než když se dá složitá situace znovu zhlédnout a rozpitvat. Sporné situace vždycky budou, nevím, co se pro nalezení objektivního posouzení dá udělat víc.
Je mi dost líto Slovácka. Mělo za sebou hodně na psychiku zatěžující zápas v Konferenční lize proti Partizanu Bělehrad, kdy vedlo o dva góly, hrálo proti deseti, pak horko těžko honilo aspoň bod. Proti Mladé Boleslavi nasadil trenér Martin Svědík dost jinou sestavu, vyzkoušel sedm nových tváří.
Mužstvo si šlo pro vítězství, což by náladu hodně pozvedlo, v nastaveném čase ale přišlo vyrovnání. Dostihla ho smůla okamžiku. Přestože na hřiště přišli kluci, kteří jinak tvoří kvalitu týmu, aby náskok udrželi. To se nepodařilo. Pro hlavu je to rána. Na začátku sezony nebodují naplno, teď přišla další ztráta, čelo ligy uniká. Jedete tři sta kilometrů domů a před vámi další kolo evropské soutěže. Jak říkám - pro hlavu velká rána.
Jako poslední z účastníků nejvyšší soutěže si připsal výhru Jablonec. Na utkání jsem byl, Hradec mohl jít do vedení, což by bylo pro Jablonec těžké. Druhý poločas už měli domácí pod kontrolou, dali i hezké góly, nakonec si zapsali i vysoké vítězství.
Milan Fukal
Věk: 47 let
Někdejší důrazný stoper. Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil celkem šest sezon - nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Za národní tým nastoupil k 19 reprezentačním zápasům.
Otázka je, jak na tuhle výhru naváže. Viděl jsem nadále mnoho chyb, ale i hodně dobrých věcí. Když se k hráčům, kteří podali nadstandardní výkony, například k Polidarovi a Martincovi, přidají další, mohlo by to fungovat. Pokud ne, bude Jablonec hrát dál na náhodu. Práce je ještě spousta.
Pohled na tabulku je mě pro trochu šokující - osm týmů má lepší bilanci venku, další čtyři vyrovnanou. Od Plzně, Slavie i Sparty to očekávám, ale venku hrají lépe i týmy, které se pohybují ve středu tabulky. Je jich skutečně hodně. Přitom máme pořád zafixováno, že se boduje hlavně doma, známé heslo můj dům = můj hrad. Tohle není obvyklé.
Jednoduché vysvětlení nemám. Určitě je pro mužstvo výhodnější bránit, stát v bloku, čekat na chybu protivníka, pak vyjet do otevřené obrany nebo si pomoci standardkou. Jestliže mají domácí potíže s konstrukcí, s překonáním pevné obrany, dá se poměrně snadno uspět.
A pak doma je jiný tlak. Od fanoušků. Chtějí vidět výhru, ženou mužstvo dopředu. S tím se hráči často nedokážou srovnat. Návod je jediný - jezděte i na venkovní zápasy.
