Skutečně jste ani na okamžik nezadoufal, že se Sparta vrátí k jednání s vámi a nabídne vám tuto funkci?
Vůbec, věřte mi. A myslím, že teď zvolili to nejlepší řešení, které se nabízelo. Pana Kotala znám a jeho práce už je na zápasech Sparty vidět.
Vás převzít Spartu, nejúspěšnější a nejvlivnější český klub, neláká?
Možná to každý nepochopí, ale nedělám fotbal pro to, abych trénoval Spartu anebo Plzeň, ale chci si vyzkoušet, jestli moje koncepce a metody fungují. Proto letní jednání se Spartou bylo z mého pohledu skvělé, motor pro moji práci. Ani nevím, jak dalece bylo z její strany uvažováno, že bych mohl mužstvo převzít.
Mluvil s vámi správní ředitel Tomáš Rosický. Máte stejný pohled na fotbal?
Rád komunikuju s lidmi, kteří mají ve fotbale větší zkušenosti. Přijímám jejich poznatky, nemusím všechny, ale jsou pro mě obohacující. Byly to dva skvělé rozhovory. Proto nedovedu pochopit názory některých lidí, že Tomáš není mužem na svém místě. Pro mě je přesně ten člověk, který něco dokázal a klub pozvedne. Byl na mne připravený výborně, věděl, co se chce zeptat, co ho zajímá. Moc takových rozhovorů jsem ve své kariéře nezažil.
Ptal jste se, jaké byste měl případně ve Spartě finanční podmínky?
K nim jsme se nedostali, ani nebyly pro mě nejdůležitější, ať to zní jakkoli možná nepochopitelně. Já jsem se chtěl dozvědět, proč Sparta oslovuje trenéra, jako jsem já. To byla pro mě odměna, že někdo vidí, že chci hrát se svým týmem fotbal, který není v českých podmínkách obvyklý.
Nepřekvapilo vás trochu, že vás Sparta kontaktovala poté, co vaše Dukla z první ligy sestoupila?
Když se Tomáš Rosický ozval, nevěřil jsem, že volá mně. Říkám mu - já sestoupil z ligy, nespletli jste si číslo? Jednoznačně jsem si absolutně nedokázal představit, a myslím ani Sparta, že trenér, který sestoupil s jiným týmem z ligy, by v této pro Spartu těžké době ji měl převzít. Kdyby se tak stalo, rozhodně by situace nebyla pro všechny jednoduchá. Ale to nesnižuje hodnotu rozhovoru s Tomášem Rosickým. Bavili jsme se o tom, jak kádr pročistit, co s ním hrát, na co se zaměřit.
Převzít Spartu byste se nebál?
Nebojím se ničeho. Že je to Sparta, jací jsou tam hráči a kolik berou, jak se chovají fanoušci. Už jsem si něco prožil a myslím si, že na to hlavu mám. Ale vím, že se zázraky nedají dělat na počkání. Aby mělo mužstvo nějakou tvář, potřebuje čas a k tomu určité kroky. Musíte mít kádr a podporu majitele. Za půl roku se moc udělat nedá. Aby hra měla smysl, vybudoval se kádr, aby se dalo reagovat na poklesy v sezoně, zranění, to není jednoduché. V Německu a Anglii trenéři prostor dostávají, proto jsou dál.
Jak jste jednání ukončili?
Po druhé schůzce jsme se rozloučili s tím, že mi řekl, že v mé hře s Duklou viděl věci, které chtěl vidět.
