Na vítězství jste se ale dost nadřeli, že?
Musím říct, že se nás drží štěstí. Dneska byl zápas hlavně ubojovaný, protože jsme předvedli asi nejhorší výkon na jaře. Naopak Teplice hrály opravdu dobře, byly velmi dobře připravené. Důležité jsou tři body, které znamenají další splněný krok k našemu snu.
Ze začátku vás Teplice dost větraly, první půlhodinu byly lepším týmem. Co se stalo?
Dělali jsme hodně individuálních chyb, byli jsme hodně roztažení. Stačilo, aby někdo dvakrát ztratil balon na půlce a Teplice to hned trestaly nebezpečným brejkem. Třeba Syky nešťastně nahrál Červenkovi do vyložené šance, už tam jsme měli štěstí.
Na začátku druhé půle, za stavu 1:1, měl pak obrovskou šanci Jan Krob, ale prázdnou bránu netrefil. Co vám prolétlo hlavou?
Napadlo mě, že to pro nás nemusí dopadnout dobře. Pak jsme ale zapnuli na plný obrátky, dostali jsme je pod tlak a nakonec to tam spadlo.
V Teplicích jste strávil dvanáct let, z toho pět v áčku. Jak probíhala vaše komunikace s bývalými spoluhráči?
Před zápasem jsme si vyměnili pár esemesek, že prý nás vyklepnou. Na trávníku na mě taky pokřikovali, ale já se soustředil hlavně na to, abychom vyhráli. Ale ani mě nenapadlo, že bych se jim po zápase smál. Naopak, uznal jsem, že hráli fakt dobře. Vždyť tam mám spoustu kamarádů.
Kolik vás bude dnešní zápas stát?
(smích) určitě něco ano. Kluci už avizovali, že s něčím přijdou. Asi něco přinesu do kabiny, občerstvení, nebo zaplatím večeři. Uvidíme.
Od zápasu v Příbrami jste na prvním místě. Je to těžší pozice, než stahovat ztrátu před sebou?
Věděli jsme, že Plzeň včera vyhrála, a jakým způsobem vyhrála. Teď jsme se dozvěděli, že Sparta prohrála, máme na ní devět bodů, což je super. Pro nás skvělý den.
Stejně jako s Plzní jste dali vítězný gól pár minut před koncem. Je to záměr, aby euforie zaplněného Edenu byla co největší?
(smích) Samozřejmě to neděláme schválně, nejradši bychom dali dva hned v první minutě. Ale je fakt, že když se trefíte takhle v posledních minutách, tak je to něco úžasného. Ta v dobrém smyslu zvířecí radost na tribuně, to je skvělý zážitek.
Proti Teplicím jste podal velmi dobrý výkon. Bylo to dílem spíše motivace, nebo díky tomu, že bývalé spoluhráče velmi dobře znáte?
No jo, byl jsem tam dlouho. Dokonce se mě před zápasem ptal i trenér Šilhavý, poradil jsem mu, jak asi budou Teplice hrát. Ale nemyslím, že bych kvůli tomu nějak vynikal. Hlavně mi pomohlo to, že mě kluci nahecovali ještě před zápasem. Prostě jsem se tak emočně připravil, že jsem ani nekoukal na čas, nevěděl jsem, jaká je minuta. Jel jsem celý zápas.
Na lavičku jste posadil dosavadního kapitána Jiřího Bílka. Všechny čtyři jarní zápasy jste odehrál vy. Cítíte už větší jistotu?
To se nedá říct. Jsem ve Slavii, a kdybych zahrál špatně, tak si jdu příští týden sednout.
Ale už si dokážete spoluhráče hezky seřvat. Asi byste měl být ve stoperské dvojici komunikativnější, což se asi od Simona Deliho očekávat nedá, že?
Já už od přípravy mám náznaky, že po mně trenér chce, abych organizoval hru. Postupně se do toho dostávám a dokonce na sobě cítím, že mi to pomáhá. Nemám tolik starostí, když si posunu hráče před sebou, že je to pro mě jednodušší.
Což je velmi dobrá role vzhledem k blížícímu se šampionát jednadvacítek, že?
Určitě, na tohle téma se neustále bavíme s Víťou Lavičkou. S trenérem máme velmi dobrý vztah, jsme spolu ve spojení každý zápas. Popřeje mi, ale taky mi i vyčítá chyby, rozebíráme to. Je super, že se mnou komunikuje tak často.
