Přestupem do Benfiky Lisabon jste přetrhal se Slavií veškeré smluvní závazky. Jak budete na tento klub vzpomínat?
Hrál jsem doma za NK Záhřeb, když jsem v roce 2017 dostal najednou nabídku ze Slavie. Se svým manažerem Milanem Martinovičem jsem se domluvil, že to zkusím, že půjdu na týden na zkoušku, jestli se mi bude v Praze líbit. Udělali jsme tak a na konci to dopadlo super. Šel jsem do Slavie. Navždy zůstane v mém srdci, budou to krásné vzpomínky. Vyhrál jsem s ní titul, stal jsem se nejlepším střelcem české ligy, na to se nedá nikdy zapomenout.
Není vám trošku líto, že už Slavii nepatříte?
Trošku ano, jak jsem říkal, prožil jsem v ní krásné chvíle. Ale takový je fotbalový život, jdete v kariéře za lepším. Jsem hrozně rád za krok, který jsem teď udělal, Benfica je velký skok dopředu.
Splnil se tím váš fotbalový sen, nebo máte ještě vyšší cíle?
Mám nějaké, ale teď se hodně naplnily. Opakuji, je to velký krok v mé kariéře, jsem z toho nadšený. Nyní je na mně, abych pracoval a snažil se jít ještě výš.
Proslýchalo se, že Boavista Porto, ve které jste byl v této sezoně na hostování, neplnila finanční závazky, které ke Slavii měla. Údajně neplatila za vaše hostování. Nebál jste se, že tím zhatí vaše případné angažmá v Benfice?
Vůbec jsem o těchto věcech nepřemýšlel, soustředil jsem se jen na sebe, abych podával co nejlepší výkony a střílel góly. Na věci, které mohu ovlivnit a změnit. Co se dělo v pozadí, to nebyla moje záležitost. Jedenáct zásahů snad nebyla tak špatná bilance.
Věděl jste, že vaše desátá trefa znamená navýšení odstupného?
Ano, o této klauzuli, která byla ve smlouvě, jsem věděl. Ale soustředil jsem se opravdu jen sám na sebe, dávat góly, aby tým byl úspěšný. Nic okolo jsem neřešil.
Slavii však na jaře chyběl klasický střelec vašeho typu, fanoušci přímo volali, abyste se vrátil. Vnímal jste to?
Nevím, co mám na to říct. Odešel jsem na hostování, abych pravidelně hrál, nic dalšího v tom nebylo. Vybral jsem si Portugalsko a to bylo dobře. Slávističtí fanoušci jsou v Česku nejlepší, měl jsem s nimi krásný vztah, vždycky vytvořili perfektní atmosféru, doma nebo venku. I na ně rád vzpomínám. Ale myslím si, že se můj odchod do Portugalska Slavii také vyplatil, protože za mě dostala velké peníze.
Máte pořád ve Slavii kamarády, s nimiž si voláte?
Pořád jich tam pár mám, voláme si, píšeme. Výborně si rozumím s Oscarem, ale i českými hráči, nechci říkat, kdo z nich je největší. To bych se mohl někoho dotknout.
Co vám dal trenér Jindřich Trpišovský?
V mém rozvoji představuje velice mnoho. Předal mi mnoho důležitých poznatků, jak se připravovat, jak si na hřišti počínat. Jsem rád, že jsem mohl s takovým odborníkem spolupracovat, určitě mi hodně pomohl, abych se lepšil.
Střeleckou mánii jste však chytil na hostování v roce 2019 v Liberci. I tento český klub zůstane ve vašem srdci?
I tam jsem potkal výborného trenéra, pan Hoftych je vynikající člověk. Jeho tréninky mi hodně daly, i on mi v kariéře významně pomohl. Chytil jsem pod ním střeleckou formu, kterou jsem si přenesl do Slavie.
V ročníku 2019/2020 jste se stal společně se sparťanským Liborem Kozákem králem střelců české ligy se 14 góly. Co to pro vás znamená?
Hrozně moc. Byl jsem mladý kluk (ve věku 22 let se stal nejmladším hráčem, který na toto prestižní ocenění dosáhl), ani jsem nehrával pokaždé v základu. Na podzim jsem hostoval v Liberci, pak jsem se na jaře teprve vrátil do Slavie. Nikdo nevěřil, že bych mohl něčeho takového dosáhnout, jenom já sám. A moji nejbližší okolo. Znamenalo to pro mě hrozně moc.
Myslíte, že to byl hlavní důvod, proč si vás všimla portugalská Boavista Porto?
Vědělo se o tom. Když jsem přiletěl podepsat smlouvu, všichni připomínali, co mám za sebou, jaký jsem hráč. Proto mě chtěli.
Je snadnější dávat góly v portugalské, nebo české lize?
Všude je to těžké, nemůžu si vybírat. V Portugalsku se hraje víc technický fotbal, působí v něm víc kvalitních hráčů, to je jeden postřeh. Není divu, že místní liga patří mezi šest nejlepších v Evropě. Proto jsem tady chtěl zůstat, tento fotbal mi vyhovuje. Měl jsem i nabídky odjinud, z jiných států většinou do nižších soutěží, ale to mě nelákalo. Česká liga je také moc náročná, útočník nemá moc času ani prostoru, aby mohl v klidu zakončit. A moc mi to pomohlo, abych se prosadil i v Portugalsku.
Úspěchy v klubu jsou základem pro proniknutí do reprezentace. Jaké jsou vaše cíle v dresu rodného Chorvatska?
Teď jsem dostal na zápasy Ligy národů první pozvánku od trenéra Zlatka Daliče. Moc si toho vážím, těžko se to dá vyjádřit slovy. Je to jako… dárek za všechno, co jsem na hřišti odvedl. Těším se na zápasy doma proti Rakousku a
zejména proti Francii, snad dostanu aspoň na chvilku příležitost. Budu připravený, abych týmu co nejvíce pomohl.
A v listopadu se koná mistrovství světa v Kataru, kam se Chorvatsko probojovalo…
Zatím jsem dostal pozvánku, první v kariéře, na nejbližší zápasy. Jestli zůstanu v kádru, nevím. Udělám všechno, abych vydržel. Všechno se teprve ukáže, jakou budu mít formu.
Víte, že Slavia stála v pozadí rozvoje chorvatského fotbalu, konkrétně se zasloužila o založení klubu Hajduk Split?
Vím, že Slavia a Hajduk měly v historii hodně společného. Fanoušci mají k sobě výborné vztahy, pořád to přetrvává.
Byl jste někdy v pražské restauraci U Fleků, kde byl Hajduk chorvatskými studenty studujícími v Praze založen?
Slyšel jsem o tom, ale bohužel jsem se tam dosud nedostal. Ale není všem dnům konec. Když budu mít dovolenou a vyjde mi to, rád přijedu do Prahy. Mám tam kamarády i mimo fotbal, tak se můžeme konečně ke Flekům podívat.
