Komentář - Třeba už za dva roky rozkryje pravé příčiny překvapivých výsledků nový investigativní formát Malá domů Jaromíra Soukupa. Jenže do té doby máme smůlu, u některých jarních výsledků HET ligy nezbývá než opět zavřít otevřená ústa.
Vlajkovou lodí barrandovské produkce by mohl být sitcom z Letné, panují ale obavy, že jeho italští scénáristé u kšeftu už moc dlouho nevydrží. Sparta proti Brnu předvedla další blamáž a nebyla to náhodná remíza, Zbrojovka mohla při troše štěstí vyhrát: Sedlák ovšem svoje sólo v nastaveném čase neproměnil.
Pokud se na Letné chtějí pohnout z místa, remíza s Brnem musí být posledním zápasem trenéra Andrey Stramaccioniho.
Italský elegán sice umí velmi zdatně omlouvat neúspěchy, slovně obracet listy a budovat dlouhodobé cesty, ale realita je bohužel taková, že Sparta pod jeho rukama absolutně ztratila svou tvář. Za necelý rok jeho angažmá není na letenském týmu vidět žádný styl, taktika, prostě nic. Skladba sestavy pak připomíná spíš roztáčení kola štěstí než nějakou koncepci.
Už to není Sparta, která má svou hrdost, Sparta, ze které jde strach. Už to není parta hráčů, kteří urvou zápasy, ve kterých se nedaří. Tahle Sparta je bezradná. Rezignovaná, bez emocí.
Svědíkova satisfakce
Kromě Sparty se na jaře mluví ještě o jednom týmu, a to dost nečekaném: Jihlavě. Tým, který byl všemi odborníky i fanoušky pasován do role jasného účastníka příští druholigové sezony, všechna tři soutěžní utkání v roce 2018 vyhrál.
Po úvodním vítězství nad Slavií si kouč Martin Svědík posteskl, že jeho celek každý odepisuje, na druhou stranu ale tahle role Vysočině báječně sedí.
Týden na to totiž vyhrála Jihlava v Plzni. A konspirační teorie, že šlo pouze o to, že Limberského a spol. zlákal líbezný kurz 26:1 na soupeře, Vysočina rázně smázla o týden později - suverénním vítězstvím nad Teplicemi.
Jihlava se díky devíti bodům v řadě vyšvihla na 13. místo, shodou okolností o dva body před Mladou Boleslav, která má kádr na vše jiné než na boje o záchranu.
Pro kouče Martina Svědíka je to příběh jako hrom. Na začátku sezony se musel za prapodivných okolností pakovat právě z Boleslavi; oficiálním důvodem bylo prozrazení sestavy, kterou měl nadiktovat svému kamarádovi, olomouckému kouči Václavu Jílkovi před vzájemným zápasem. Neoficiální příčina je poněkud prostší: měl uvolnit místo Dušanu Uhrinovi mladšímu.
Mladá Boleslav pod čerstvým vedením Jozefa Webra sice statečně vzdorovala Slavii, první půlhodinu červenobílé mlela, Škoda a spol. se chytli až díky proměněné standardní situaci. Červenobílí sice vyhráli 3:0, ale žádný válec to v Boleslavi tedy nebyl.
Totální fotbal v podání sešívaných zatím trochu drhne, a byť je Slavia druhá, spíš se řadí po bok majetných ligových klubů, které v sezoně rozhazovaly za posily, překopávaly kádry - a výsledek je chabý, mizerný. O Spartě už řeč šla, ale třeba takový Baník, se sedmi zimními nákupy, uhrál v prvních dvou jarních kolech jediný bod. Duel s Plzní pak odložila zima.
A Zlín? Vlastimil Petržela, který v minulém týdnu usedl na jeho lavičku, zažil hororovou premiéru. Účastník základní skupiny Evropské ligy doma dostal od Jablonce další jarní čtyřku. Kouč, který se s ničím moc nemaže, vystřílel všechna svá střídání hned na konci prvního poločasu.
Petržela ještě do minulého týdne komentoval ligu pro Aktuálně.cz, spolupráci ale musel vzhledem k novému angažmá přerušit. Nicméně i tak dostane v závěru jeho hodnocení prostor, protože prostě stojí za to:
"Nesnáším, když se jenom nakopávají míče dopředu. Tomu já říkám nohejbal, což je jiný sport. Přitom ve Zlíně jsou šikovní hráči do kombinace. Jenže někteří mají takové jižanské manýry. Něco na hřišti zkusí a prostě to buď vyjde, nebo nevyjde. Jenže v tom druhém případě z toho může být hned malér. Tak se prostě hrát nedá."
