Jako trenér už nemusíte na životosprávu tolik hledět, změnil se váš vztah k pivu po té roční pauze od fotbalu?
Vztah k pivu mám podobný. Jako hráč jsem pivo používal k tomu, abych dobře usnul. A teď ho používám ke stejnému účelu, protože i jako trenér, byť bych si to dřív nemyslel, jsem taky kolikrát vyčerpaný, ale stejně nemůžu usnou z toho, jak jsem rozjetý. Jedno dvě velká piva tomu pomůžou, aby se dobře usnulo.
Je trenéřina časově náročnější?
Je a věděl jsem od začátku, že časově to náročnější bude, ale je pravda, že teď na stadionu nebo i mimo stadion trávím fotbalem tak osmdesát procent svého dne. Navíc mám syna, který hraje fotbal a to jsou další procenta. Nicméně jako hráč jsem si ani neuvědomoval, kolik toho volného času mám. Teď zjišťuju, že jsem ho měl spoustu a jako trenér musím hledat každou volnou chvilku na jakoukoliv zálibu.
Bylo složité pro vás přepnout do módu "trenér", zvlášť když jste se musel loučit s letitými kamarády jako Danielem Kolářem nebo Františkem Rajtoralem?
Je to těžké rozdělovat na kamarád a trenér. To nejde. I já jsem ten konec zažil, i když pro mě byl hodně povedený, protože Plzni se dařilo a já se na té vlně svezl. Zažil jsem rozlučkový zápas pár dní po titulu, takže to byl závěr až neskutečný. Když vidím, jak ti kluci z Plzně odchází, tak chápu, že pro ně ty konce nejsou úplně příjemný. Na druhou stranu si myslím, že Dan Kolář s Frantou Rajtoralem před sebou ještě mají pár let kariéry. Pokud chceme udržet Plzeň tam, kde je, tak jsou takové odchody nevyhnutelné. To asi vidíte sami, že přišli noví kluci a týmu to prospělo. Dostalo impuls, který byl potřeba a zatím je to opravdu znát.
Musíte v sobě toho kamaráda hodně potlačovat?
Naštěstí nejsem v té pozici, kdy bych to vyloženě musel ubíjet. Samozřejmě, když je potřeba nějaké objektivní analýzy, tak přispěju svým názorem. Ale je pro mě složitý rozlišovat ty role u kluků, se kterými jsem trávil šest nebo sedm let v šatně. Mám výhodu, že úplně nejsem v pozici toho, kdo by rozhodoval o tom, kdo odejde.
Co vás na trenérské práci nejvíc baví?
Asi nejlepší je, když přijde nějaký trénink, který si naplánujete a ten se potom daří a jeho výsledky jsou vidět i v zápase. Ale kolem je spousta věcí, o kterých jsem neměl ani ponětí, že jsou potřeba, teď do nich pronikám a učím se.
Někdy jste u postranní lajny skoro stejně aktivní jako Roman Pivarník, jak máte rozdělené role?
Tam je to jasný, Roman je hlavní trenér. Já vidím spoustu věcí, které mám v sobě a vzhledem k tomu, že to není tak dávno, co jsem hrál, tak mám potřebu je sdělit. Časem se to asi zklidní, každopádně, když je čas a příležitost ten svůj pocit předat někomu, kdo se přiblíží k lajně, tak neváhám.
Dřív ale byly vaší doménou standardní situace, ze kterých to na začátku sezony Plzni tolik nejde...
My jsme museli standardky zjednodušit, protože nám vůbec nevycházely. Teď ale máme hráče, kteří to dobře kopou, takže věřím, že se to trochu zlepší a budeme z nich zase dávat góly.
