Praha - Před začátkem úvodního zápasu 1. kola play off Evropské ligy se mluvilo o tom, že si vedení Chelsea u Sparty vyžádalo, aby si hráči nemuseli po čtvrtečním duelu měnit dresy a učinili tak až příští týden při odvetě v Londýně.

Podle brankáře Chelsea Petra Čecha to však nebyla pravda. Kdo ze sparťanů chtěl, mohl si po zápase (0:1) dres s hráči soupeře vyměnit. On si ho vyměnil se spoluhráčem z reprezentace a brankářem Sparty Tomášem Vaclíkem.

"Chelsea se od fanoušků neizoluje. Tady u nás se vůbec napsalo hodně zvláštních věcí. Vůbec nevím, kde se vymyslelo, že nesmíme měnit dresy. Všichni si je mohli vyměnit. Akorát sparťani si to přečetli v novinách a ani na ně se moc neptali," řekl Čech po utkání novinářům.

Petře, jak to tedy bylo s těmi dresy? Vedení Sparty uvedlo, že si Chelsea přeje, aby se dresy měnily až v odvetě v Londýně.
Říkal jsem Vácovi: 'Vyměň si dres!' a on mi odpověděl: 'Vždyť vy ani nesmíte.' Vůbec nevím, kde se to vzalo. Kdo si pro něj přišel, tak ho prostě měl, pár dresů si kluci od nás taky odnesli. Žádný požadavek to od našeho vedení určitě nebyl.

Pojďme k zápasu. Po vývoji zápasu asi musíte být s výhrou 1:0 spokojeni...
Dali jsme gól venku a sami ho nedostali, takže v tomhle směru je to pro nás ideální. Na začátku toho zápasu jsme ale měli nějakou z těch našich šancí využít a mohli jsme mít větší klid. Takhle jsme se museli obávat, co předvede soupeř. Z naší strany to nebyl až na ten úvod příliš povedený zápas, hodně jsme kazili, proto výsledek jedna nula bereme.

Sparta vás ale v prvním poločase přehrávala a dostávala se do šancí. Čím to?
Když prvních dvacet minut přežili bez úhony, tak zjistili, že se s námi hrát dá, povedlo se jim několik útočných akcí, my jsme zkazili zbytečně několik míčů a dávali jsme jim šance na protiútok. Ty brejky měli nebezpečné, ale jak jsem řekl, zbytečně jsme si to komplikovali vlastními chybami.

Jak jste viděl šanci Davida Lafaty, který ve skluzu těsně překopl Vaši bránu?
David to měl na dlouhou nohu, měl to strašně těžké. Byl jsem vůbec překvapený, že na to dosáhl, sice se mu podařilo tam dostat, ale bylo pro něj těžké to někam usměrnit.

Byla to podle Vás největší šance Sparty v zápase?
Nejvíc mi zatrnulo při té střele, která byla tečovaná, já jsem po ní šel na zem, ale ona najednou vylítla do vzduchu, takže jsem to tam honil na poslední chvíli. Měl jsem štěstí, že jsem to ustál, kdybych spadl, tak už bych se tam k tomu míči nedostal.

A jak jste viděl situaci, kdy jste mimo pokutové území ztratil míč v souboji s Ladislavem Krejčím?
Chtěl jsem chytit míč do ruky, ale bohužel to už bylo na hranici vápna, nebyl jsem si jistý, jestli bych s ním v ruce nevyběhl ven, tak jsem ho hodil mimo, abych ho odkopl.

Ve druhém poločase už jste ale Spartu k ohrožení branky téměř nepustili. Co jste si řekli v kabině o poločase?
Ve druhém poločase se projevily naše zkušenosti, hráli jsme líp než Sparta, vypracovali jsme si nějaké šance, ale až do toho gólu nám chyběl krok nebo dva k zakončení. V kabině jsme si řekli, že musíme přestat kazit a snažit se dostat hráče Sparty pod mnohem větší tlak, chtěli jsme být celkově aktivnější, což se nám povedlo a ta druhá půle byla lepší.

Trenéru Benítezovi se povedl mistrný tah s nasazením brazilského záložníka Oscara, který skóroval po 20 sekundách na hřišti...
Možná to bude znít divně, ale když tam před střídáním stál, tak jsem si říkal: "Ten tam zas vleze a dá gól." Je to typ hráče, který na nic nečeká, vzal to na sebe, což všechny zaskočilo, a byl z toho gól.

Dá se říci, že tato výhra znamená vzhledem k odvetě na vašem domácím hřišti postup?
Máme sice výhodu jednoho gólu, ale to není to rozhodující, budeme muset odehrát doma zápas zodpovědně, Spartě totiž stačí jeden využitý brejk. Stačí jim gól, aby se prodlužovalo, takže musíme přidat aspoň jeden gól, aby bylo hotovo.

Kvůli výhře budete na tento zápas asi hodně rád vzpomínat, že?
Bylo pro mě hodně zvláštní jít před zápasem do druhé šatny a rozcvičovat se na druhé straně hřiště, to se mi vlastně od roku 2000 nestalo. Mělo to pro mě speciální příchuť, navíc jsme vyhráli, takže si ten zápas budu po konci kariéry určitě připomínat.

Překvapila Vás nějak ta atmosféra, která tu dnes byla?
Těch zápasů za národní tým jsem tady zažil hodně, ale musím uznat, že atmosféra na zápase byla asi jedna z nejlepších. Pomohlo tomu i to, že Sparta skoro do konce hrála o výhru. Zvláštní bylo i to, že jsem rozuměl soupeři, to se mi taky mockrát nestalo.

A nemrzelo Vás, že na vás někteří diváci při výkopech pískali?
Lidi moc při zápase nevnímám, soustředím se na hru, spíš dokážu vnímat celkovou atmosféru. Nedokážu posoudit, jestli konkrétně mně osobně někdo fandil nebo na mě pískal.

Po zápase jste šel do kabiny domácích, co jste si s hráči říkal?
Domlouval jsem se s Jirkou Jarošíkem před zápasem, že za ním pak zajdu do kabiny a pokecáme spolu.

Jak teď vůbec vypadá stav Vašeho malíčku?
Věřím, že budu moct o víkendu nastoupit, dá se s tím hrát. Vůbec nemusíte čekat, že na vás někdo vystřelí, při každém pohybu to bolí. Lepší to moc není, když člověk furt chytá, tak tomu moc nepomáhá. Spíš si na tu bolest zvykám.

Překvapilo Vás, jaký zájem jste u fanoušků vzbudili, když jste se dnes před zápasem procházeli s týmem po Karlově mostě?
Chodíme takhle pořád, když jsme byli v Moskvě, šli jsme na Rudé náměstí. Řekli jsme si, že půjdeme přes Karlův most, někteří si i pro štěstí sáhli na sochu a asi nám to i štěstí přineslo. Přišli jsme na jiné myšlenky, navíc se všichni mohli vyfotit s fanoušky, protože u hotelu k vám fanoušky moc nepustí.

Zaznamenal jste senzační výhru "Vaší" Plzně 3:0 v Neapoli?
Vím, že vyhrála tři nula, je to samozřejmě vynikající, nakročili do druhého kola, nemyslím si, že by dostali doma tři góly.