Pokljuka - V cíli neměla slov, z očí tekly biatlonistce Evě Puskarčíkové slzy štěstí. Právě se poprvé ve Světovém poháru dostala na stupně vítězů, v dnešním stíhacím závodu v Pokljuce obsadila třetí místo a korunovala svůj skvělý úvod sezony.
"Jak to chodí? Kam mám jít? Jak se mám připravit?" Takové otázky si pětadvacetiletá rodačka z Harrachova kladla před slavnostním vyhlášením. "Strašně moc jsem se těšila. Hrozně hezké to bylo, pocit dosud nepoznaný. Je to nová a dobrá zkušenost, snad se to bude někdy opakovat," rozplývala se.
Prožila nejlepší den své biatlonové kariéry. Na pódiu byla vedle velikánek Laury Dahlmeierové z Německa a Kaisy Mäkäräinenové z Finska. "Je mi ctí být v takové skvělé společnosti a doteď valím oči," prohlásila. "Vůbec mi to nedochází. Nevím, co říct, je to sen," hledala slova.
V úvodu závodu začala opatrně. "Já razím svojí taktiku stíhačky," řekla v rozhovoru pro server idnes.cz. "Zbytečně se ze začátku nechci hnát, když se stejně nejvíc práce dělá na střelnici. Jsem typem, kterému chvíli trvá, než se rozjede. I ve sprintu mám problém v prvním kole a většinou mívám nejrychlejší až to třetí," uvedla.
V závěru musela odrážet atak Francouzky Marie Dorinové Habertové. "Ona rozhodně není pomalá. Vůbec jsem nevěděla, že za mnou jede. Jen vím, že tam byla nějaká francouzská kombinéza, ale nedokázala jsem poznat, kdo to je, tak jsem na ni nekoukala," popsala finiš.
Že po poslední střelbě jela o pódium, to netušila. Když to na ni trenéři zakřičeli, nevěřila vlastním uším. "Zjistila jsem to až 300 metrů za střelnicí. Ohlédla jsem se a za sebou viděla vlak ostatních. Lekla jsem se, tak jsem taky trochu práskla do bot," líčila Puskarčíková. V závěru se vytáhla za rychlou Mäkäräinenovou a ostatním s ní ujela.
Překvapila nejen sama sebe, ale i ostatní soupeřky i české reprezentanty. "Viděla jsem překvapení ze všech očí," přiznala. Oslava ale nebude. "Jako vždycky, když nás druhý den čeká další závod. Masáž, lehnu si do postele a budu ležet," dodala.
