Praha - Poslední česká medailistka z Letních olympijských her v Pekingu se vrátila do vlasti. V neděli přistála na pražském ruzyňském letišti Barbora Špotáková, nejlepší oštěpařka na světě.
"Na ten hod si pořád nevzpomínám. Spíše ho mám nasledovaný, na YouTube jsem ho viděla snad stokrát," vyprávěla Špotáková krátce po svém příletu novinářům.
Čtvrteční boj o zlato sledovala téměř celá republika. Vše umocnilo výročí 21. srpna a fakt, že její konkurentkou byla Ruska.
Napínavý závod skončil až v šesté sérii, kdy sedmadvacetiletá atletka překvapila i sama sebe. Posledním pokusem stihla přehodit vedoucí Abakumovovou a poprvé v životě překonala sedmdesátimetrovou hranici.
Připomeňte si dramatický závod v on-line reportáži ZDE
Výkony Špotákové nebyly překvapením. Nejen ona věděla, že má formu. Původně však měla o nejcennější kov bojovat s německými závodnicemi. Místo toho se na scéně objevila "neznámá" Ruska. A nebylo vůbec snadné ji porazit.
Začalo se spekulovat, jak Abakumovová dosáhla takového zlepšení. Neleží tady stín dopingu?
Co bych k tomu mohla říct? Prošla dopingovou kontrolou a jestli není něco v pořádku, to se ukáže později. Naštěstí jsem ji porazila, a tak tohle nemusím řešit.
Byla jste překvapená jejími výkony?
Ona zas tak neznámá není, házela slušně i minulý rok. Ale to byla ráda za 64 metrů. Teď jí narostly svaly a zlepšila techniku...
Myslela jste, že ji porazíte, nebo ne?
Byla jsem už tak s tím druhým místem smířená. Nevěřila jsem, že by šlo hodit posledním hodem evropský rekord. V takových podmínkách a v takové soutěži. Říkala jsem si - osobní rekord, pěkný výkon a stříbro. Byla bych spokojená. Honza Železný a další ale říkali: "Nenech jí to," potom tam přišla Polka Madejczyková a další soupeřky, které mě hecovaly.
Fandily vám právě i ostatní soupeřky. To asi nebývá zvykem...
To se opravdu nestává. Možná věděly, že si zasloužím vyhrát. Že mám formu a házím tak stabilně, a tak to radši přáli mně.
Čtěte o závodě: Fantastická Špotáková! Češi vezou z Pekingu další zlato
Hodila jste evropský rekord, ten světový není daleko. Plánujete ho překonat?
Já nic neplánuji. Nejsem taková, že bych to předem vyhlašovala.
Ale máte formu... Co vás čeká teď?
Budu startovat na třech závodech. První je mítink v Lausanne, následuje Jablonecký oštěp a nakonec bude atletické finále ve Stuttgartu, kde jsem dvakrát vyhrála.
Chystáte něco speciálního pro fanoušky?
Slyšela jsem, že mi při olympiádě fandili i na náměstí. Bude to těžké, pozvala jsem ty nejlepší, ale chci doma před lidmi vyhrát.
Medaile bez krabičky? Jako krajský přebor
Potom asi vyrazíte na dovolenou. Už víte, kam to bude?
Asi zvolíme s Lukášem (pozn. - přítel) klasiku - Řecko. I když, teď jsme letěli přes Turecko, a tam se mi líbilo...
Přítel vám slíbil, že postaví dům. Platí to?
Já bych si dokázala představit život v bytě, ale on asi ne (smích). Každopádně všechno k tomu spěje, máme už hezký pozemek... Lidé se vždycky ptají, co udělám s penězi. Tak půjdou na tohle.
Co říkáte na medaili, líbí se vám?
Je krásná, zajímavá. Uprostřed nefritový pruh... Jen na ni nemáme žádný obal. Měla by být vystlaná na polštářku v krabičce, to mi přijde nedůstojné. To je jako medaile z krajského přeboru (úsměv).
Přišlo vám hodně gratulací. Která byla výjimečná a překvapila vás?
Asi mě překvapila Naďa Konvalinková. Setkala jsem se s ní v zimě, ale že sleduje oštěp, to jsem nečekala. A potom mi o den později gratuloval pan Klaus, ale to bylo telefonicky.
Čtěte dále: Poslední hod: Železného potopil, Špotákovou rozjásal
Už víte, jestli v armádě povýšíte?
Bývá to zvykem. Setkala jsem se přímo v Pekingu s náměstkem Kopřivou, a ten říkal, že něco takového přijde, ale říkal to neformálně. Většinou jdeme jako úspěšní sportovci za náměstkem nebo přímo za ministryní, tak to mě určitě čeká.
Zlatý oštěp zůstal v Číně
Jaká byla oslava?
Slavili jsme to v Českém domě. Všichni říkali: "To je neuvěřitelný." Byli jsme ale ohleduplní, někoho ještě závody čekaly. Vypadalo to, že jsme opravdu tým.
A co zlatý oštěp, máte ho, stejně jako Dana Zátopková?
Dana Zátopková si mohla tehdy vzít svůj oštěp, a tak jí ho nevzali. Tenhle ale zůstal někde v Číně, teď už je to na velkých akcích erární. Stejný typ však mám doma, zas mu budu věřit o něco víc.
Potkala jste se s nějakým známým sportovcem?
Chtěla jsem s Ronaldinhem, ale nepovedlo se, i když ho jiní potkali v jídelně. Po závodě mi blahopřál Jonathan Edwards (bývalý britský trojskokan) a těsně před odletem jsem potkala Jelenu Isinbajevovou. Navzájem jsme si pogratulovaly a vyfotily se.
Přivezla jste si z Číny nějaký suvenýr?
Všem jsem kupovala brouky. Potom jsem přivezla něco s Mao Ce-Tungem a konvičky na čaj. Všechno tam bylo tak neskutečně levné, že člověk neví, jestli to má nějakou cenu. Jednou má tričko cenu 100 juanů (cca 230 korun) a potom ho usmlouváte až na 10 juanů.
Čtěte více: Gól Brazilců ve fotbale? Ne, Finové fandí Špotákové
