Praha - Už sice nemusí absolvovat potupnou prohlídku, při které nahé napochodovaly před komisi lékařů, přesto čeká některé sportovkyně na olympijských hrách v Pekingu vedle antidopingových kontrol ještě větší nepříjemnost: test pohlaví.
Ten má určit, zda jsou skutečně ženy. Pro testování připravili organizátoři laboratoř, která bude podobná těm v Sydney či Aténách při minulých olympiádách.
Jak informuje Katie Thomasová ve svém článku ve středečním vydání New York Times, odborníci z pekingské spojené fakultní nemocnice v ní budou posuzovat zevnějšek, hormony a geny vybraných sportovkyň.
| Čtěte také: Čína touží po vavřínech. Falšuje gymnastkám pasy? |
Testem budou ale muset projít jen ty účastnice, u nichž vzniknou nějaké pochybnosti o jejich pohlaví.
I tak to ale pro ně může být ponižující. "Poctivé lidi to musí zasáhnout," myslí si Alice Dregerová, specialistka na lékařskou etiku Severozápadní univerzity v USA.
"Vždyť ti lidé strávili třeba celý život přípravou na start na olympiádě," uvedla pro New York Times.
Nahé prohlídky jsou minulostí
V minulosti ale musela projít verifikací pohlaví každá žena, která se chtěla olympiády zúčastnit.
Vše vypuklo v šedesátých letech, kdy ve světovém sportu panovaly obavy, že Sovětský svaz či další komunistické země budou nasazovat do ženských sportů muže.
| Speciál Aktuálně.cz: Historie her: Když nad sportem zvítězila politika |
Úplně nejdříve prokazovaly ženy své pohlaví nahé před lékařskou komisí, od roku OH v Mexiku v roce 1968 se začaly používat chromozómové testy.
Ty sice neodhalily žádného podvodníka, ale objevilo se několik sportovkyň, které kvůli genetické vadě měly i mužské chromozomy. A ty test označil za muže, takže se občas vyskytly problémy.
Třeba španělská překážkářka Maria José Martínezová Patinová byla v 80. letech diskvalifikována, protože test k jejímu překvapení odhalil, že se narodila s chromozomem Y. Očištěna byla až v roce 1988.
Otázka pohlaví se komplikuje
Chromozómové testy sice nebyly tak neetické jako prohlídky, ale jejich nespolehlivost a sílící nespokojenost sportovců donutila vedení olympijského výboru ke změnám.
K těm přispěl i fakt, že v průběhu olympijských her v Atlantě v roce 1996 neprošlo kontrolou osm závodnic, ale bylo rozhodnuto, že ženy mají vrozenou vadu, která jim nedává žádnou výhodu, a byly omilostněny.
"Byla to neetická, nevědecká a diskriminační praxe," myslí si šéfka lékařské komise Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Arne Ljungqvistová.
Ta v roce 1999 dosáhla zrušení plošných testů, které se také postupně přizpůsobily nejnovějším vědeckým poznatkům - sportovkyně teď kontrolují endokrinologové, gynekologové, genetici i psychologové.
I přesto ale vzbuzuje verifikace pohlaví nejrůznější otázky. Kritici tvrdí, že chybný je už předpoklad neměnnosti lidského pohlaví.
"V tuhle chvíli je velice obtížné definovat, co je to vlastně muž a co žena," uvedla pro New York Times Christine McGinnová, plastická chiruržka specializující se na změny pohlaví.
Podle ní člověk, který vypadá jako žena, může mít chromozom Y, a naopak ten, kdo vypadá jako muž, jej nemá. A v mnoha případech o tom dotyční vůbec nevědí a dozvídají se to až v dospělosti. "Opravdu se to teď zkomplikovalo hrozně rychle," tvrdí Ginnová.
Jen jeden podvod na OH - nacistický
Přes po desetiletí probíhající kontrolování pohlaví pamatují olympijské hry jen jeden prokázaný podvod. A ten nebyl odhalen pomocí testů.
V roce 1936 Němka Dora Ratjenová skončila na olympiádě v Berlíně ve skoku vysokém čtvrtá.
O dvacet let později pak domnělá atletka přiznala, že ve skutečnosti je vlastně mužem, Hermannem Ratjenem. K vydávání se za ženu ho prý přinutili nacisté.
