Tento úspěch řadí výše než loňský bronz z halového mistrovství Evropy.
Výrazný posun osobního rekordu vyplynul z rychlého zvyšování. Po 470 centimetrech, které skočila na druhý pokus, následovalo hned 480.
"Když jsem viděla to zvyšování, tak jsem si říkala, že to je fakt skok. Abych pravdu řekla, tak před soutěží jsem si vůbec nebyla jistá, jestli jsem schopná 480 skočit. Ale když jsem viděla, jak byl druhý pokus nadějný, tak jsem si řekla, že to tam je a že to prostě skočím," řekla šťastná Švábíková.
Obavy z nové výšky neměla. "Mně to zas tak vysoko nepřišlo proti těm 470. A hlavně jsem věděla, že jsem na tyči, na které už jsem někdy byla, takže spíš jsem byla v klidu z toho, že neberu žádnou tvrdší," uvedla.
Poprvé se na laťku jen podívala, podruhé už dokončila skok a třetím pokusem ji přelétla. "Chvíli jsem tomu nevěřila, že se mi to povedlo. Je fakt hrozně krásný pocit zažít, jak vám tribuny fandí a fakt fandí každému. Prostě to byl zážitek," rozplývala se čtyřiadvacetiletá rodačka z Kadaně.
Na následnou postupnou výšku 485 centimetrů už si vzala tvrdší tyč a bylo to znát.
"Z toho jsem měla respekt, pak jsem i proběhla. Na poslední dva pokusy jsem si vzala zase tu měkčí, jenže to emociální vypětí už bylo takové, že jsem se asi nedokázala zkoncentrovat. Ale jsem ráda, že jsem si ty dva pokusy na 485 vyzkoušela," řekla juniorská mistryně světa z roku 2018.
Na seniorské globální akci postoupila do finále poprvé na loňském mistrovství světa, kde skončila jedenáctá. Teď se pátým místem postarala o druhé nejlepší umístění české tyčkařky pod pěti kruhy. Lepší byla jen Daniela Bártová, která skončila čtvrtá při olympijské premiéře této disciplíny v Sydney 2000. Považuje to za životní úspěch.
"Samozřejmě medaile z halového mistrovství Evropy je velmi cenná, ale přece jenom páté místo na olympijských hrách je neskutečné," řekla tyčkařka, která ve středu byla druhou nejlepší Evropankou za Švýcarkou Angelicou Moserovou, jež obsadila čtvrtou příčku.
Kvůli devatenáctičlennému finále, které vrcholilo těsně před desátou hodinou večerní, musela sice už v 16:45 na rozcvičku, jinak však den nebyl tak náročný, jak se obávala.
"Bála jsem se toho daleko víc, ale naštěstí soutěž probíhala docela hladce. Snažila jsem se pořád udržovat a povedlo se mi to. Necítila jsme se nějak unavená, myslím si, že síla tam pořád byla," řekla.
Od medaile ji dělilo pět centimetrů. "V tyčce se může stát cokoliv a také záleží, jak máte čistý zápis. Zdá se to jako kousek, ale ve skoku o tyči už je každý centimetr fakt vysoko," uvedla Švábíková.
Bezprostředně po soutěži se na stadionu objímala s trenérem Štěpánem Janáčkem i blízkými včetně partnera Ondřeje Kopeckého.
"Okolí bylo nadšené, rodiče brečeli. Jsem hrozně ráda, že tady jsou. Samozřejmě je to kousek, ale myslím si, že by za mnou letěli i na druhý konec světa," dodala Švábíková, která už se těšila, až bude moci s rodinou oslavovat déle.
