Po úspěchu na prvních dvou boulderech si Ondra zkomplikoval situaci na trojce, kde se nedostal ani do zóny.
"Ta trojka mě trošku štve. Bylo to trošičku na hraně mých fyzických možností, ale myslím si, že minimálně do zóny jsem mohl dolézt. Tam mi dvakrát podsmekla noha. Asi kdybych byl v úplně topové olympijské formě, tak bych asi ten boulder vylezl," řekl po semifinále novinářům.
K zachování šancí na postup musel nezbytně zdolat boulder číslo čtyři, který většina lezců začínala dynamickým krokem do zóny. Ondra se o tento skok ani nepokoušel a zvolil jinou strategii, kdy velký chyt oblezl.
"Na čtyřce jsem zhodnotil, že tak, jak je to myšleno, to ani nebudu zkoušet. To je věc, pro kterou jsem se nenarodil," poznamenal.
Do zóny se dostal na čtvrtý pokus. První útok na vrchol mu ještě nevyšel, ale měl čas na ještě jeden pokus a ten byl pár sekund před vypršením pětiminutového limitu úspěšný.
"Ten dolez se mi vůbec od pohledu nelíbil. I jsem se bál o svoje chatrná ramena, ale naštěstí to vyšlo," oddechl si.
Na průhledných chytech, kdy se musel udržet v úzké štěrbině, mu pomohlo zbavit se magnézia. "Tyto chyty jsou specifické v tom, že když máte na rukou tu vrstvu magnézia, tak vám vůbec nedrží. Na poslední pokus jsem si plivnul na prsty, chytnul jsem ty dva bekhendy a krásně to drželo. Úplně jsem se přilepil," pochvaloval si Ondra. Na zaplněné Letenské pláni pak neskrýval nadšení.
O postup se ale musel strachovat až do konce semifinále. Z finálové pozice ho mohl odsunout Francouz Sam Avezou, jenž se však se dvěma topy v kapse na čtvrtém boulderu nedostal ani do zóny. "Myslel jsem, že šanci mám, že by to Sam mohl nevylézt," řekl Ondra.
Do finále se dostali všichni lezci, kteří zapsali alespoň tři topy. Vítězem semifinále se stal stříbrný olympijský medailista z Paříže Soratu Anraku, který stejně jako další Japonec Tomoa Narasaki zdolal všechny bouldery. Ze čtvrtého místa postoupil olympijský šampion Brit Toby Roberts, před něhož se dostal ještě loňský vítěz pražského závodu Korejec I To-hjon.
Finále začne v 18:30.
