Jaké to je mít za sebou třináctizápasovou šňůru vítězných zápasů?
Je to náročné, psychicky i fyzicky jsem se za poslední tři týdny hodně vydala. Pokaždé to bylo trochu jinak, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Ta druhá trofej je ještě o něco cennější, i když by jí asi nebylo, kdyby nebylo té první.
Převažuje nad radostí únava?
Mám pocit, že bych pořád jenom spala. Fyzicky se cítím hodně rozbořená, bolí mě snad všechno. I kvůli tomu jsem se odhlásila z Dubaje, abych načerpala sílu a odpočinula si.
V Dauhá jste porazila čtyři hráčky první desítky, to jste si musela připadat jako na grandslamu, ne?
Přišlo mi to ještě náročnější než grandslam. Navíc jsem hrála večer, takže čas na regeneraci moc nebyl, chodila jsem spát ve dvě ve tři ráno. Snažila jsem se to dospat přes den, ale to nebyl tak kvalitní odpočinek jako v noci. Většinou mi to pak na tom kurtu set trvalo, než jsem se do toho dostala.
V čem to bylo náročnější než grandslam?
V programu. Šest zápasů během šesti dnů, tam ani nehrajete se čtyřmi hráčkami top desítky za sebou. I když samozřejmě ani na grandslam se nedostane jen tak někdo, ale z pohledu rankingu to bylo hodně náročné.
Teď se ale z vás znovu stala hráčka top 10, jak to prožíváte?
Před finále mi to novináři řekli, a byla jsem překvapená, vůbec jsem nečekala, že bych se tímhle turnajem mohla vrátit do desítky. Byla jsem 21. a nevěděla jsem, že můžu tak hodně poskočit dopředu. Já na ty čísla moc nejsem a neřeším, kam až bych mohla vystoupat.
Po australské tour jste si přála hlavně nějaké zápasy na rozehrání, aby jste se dostala zpátky do formy, při které je těžké vás porazit, jste tedy teď stoprocentně spokojená?
Plán, který jsem měla po Austrálii, se každopádně splnil. Před tím jsem jsem měla jen tři utkání, teď jich mám od té doby 13. To je hodně. Těžko říct, jestli je teď těžké mě porazit, každý ten zápas byl tak 50 na 50, nevěděli jsme, jak to dopadne. Jsou dny, kdy se mi hraje líp, kdy hůř.
Psychicky vás taková šňůra posílila dostatečně?
Se sebevědomím mám občas problémy. Je pravda, že po Petrohradu jsem se cítila mnohem líp, ten se podepsal i na Fed Cupu, kde jsem v sobotu hrála tři sety a zvládla to. Díky tomu se mi povedl ten přechod na venkovní kurty v Dauhá do úplně jiných podmínek.
A fyzicky? V zimě jste říkala, že jste měla nejnáročnější přípravu, jakou jste zažila, přišlo vám to teď vhod?
Příprava opravdu byla náročná, někdy jsem ležela na kurtu a nemohla vstát. Asi mi to pomohlo i v těch zápasech, kdy jsem mlela z posledního a říkala jsem si, že dokud ještě stojím, tak je to dobrý. (smích) Třeba v zápase proti Caroline Wozniacké jsem to zvládla dobře.
V minulé sezoně jste hodně řešila servis, dělala jste často dvojchyby, jste teď už spokojená?
Teď ano, mohla jsem se o servis zase opřít. V Petrohradu i ve Fed Cupu mi hodně pomáhal hodně i při brejkbolech. Změny, které jsme udělali, nebyly velké. Na začátku servisu nedělám s raketou takový výmyk, neotáčím ji a sama se snažím víc prohýbat. Zvykla jsem si na to docela rychle.
Kolik budete mít od trenéra Jiřího Vaňka volna?
Myslím, že pět až sedm dnů bych mohla mít, ale neznamená to, že jinak nebudu nic dělat. Od Jirky volno dostanu, ale od kondičního kouče Davida Vydry určitě ne.
A jaký si uděláte program?
Ještě úplně nevím, teprve budu mít sezení s trenéry a uděláme nějaký plán. Asi nebudu tady, poletím do Monaka, protože tady prý řádí chřipka. Za 14 dní pak odlétám do Indian Wells, pak hraju Miami a Charleston.
