Jako první Češka jste zvládla postup do druhého kola domácího turnaje, ulevilo se vám?

Měla jsem velkou krizi ke konci zápasu, ale nakonec to dopadlo ve dvou setech, toho si cením. A také toho, že přišlo tolik lidí a fandí takhle Češkám. Bylo to skvělý. 

Zažila jste někdy tolik diváků už na první kolo?

Je to asi srovnatelné s grandslamem, podobnou podporu tam mají Američanky nebo Francouzky. Na těch větších turnajích to asi k vidění je, ale musím říct, že jsem to nečekala. Byla úplně plná tribuna. Měla jsem tu i velkou osobní podporu. Mamka s bráchou nemohli přijet, ale, taťka, babička s dědou ano. 

I když v posledních týdnech nemáte výsledky, většinou, když přijedete sem, zase se vám daří. Vnímáte to na kurtu, že si tu třeba víc věříte?

Je to super, protože dřív to tak nebývalo. Když se tady ještě hrály ITF podniky, tak jsem tu prohrávala hned v prvním kole. Vždycky jsem se sem hrozně těšila a dopadlo to špatně. Teď se mi tu v posledních letech daří a musím říct, že tu předvádím i dobré výkony. Doufám, že to ještě není konec. 

A je to tím, že jste v domácím klubu a znáte prostředí?

Týden jsem tu trénovala, tak jsem ráda, že jsem to zúročila. Člověk to tu zná, ale přesto zápas je úplně něco jinýho. Hru ovlivňuje soupeřka. Ale určitě je super, že se hraje v klubu, kde často trénuju. 

Přináší vám to nějaké výhody, že jste doma?

Mám tu stejnou šatnu, stejnou skříňku. Jen tak se mi nestane, že bych používala svojí šatnu, můžu si tady spoustu věcí nechat a jít domů jen s malou taškou. 

Ale takový vítr, jaký tu dnes foukal, asi tak často nezažíváte, jak jste s tím bojovala?

Dneska to bylo hodně nepříjemné, ale když jsem se rozehrávala, bylo to ještě horší a říkala jsem, že to asi ještě bude sranda. Během zápasu se to umírnilo, musím ale říct, že když přišel poryv, tak mi to spíš pomohlo a bylo tam dost takových překvapivých míčů. To byly haluze, že jsem si říkala, že už bych to mohla dohrát, když mi takhle přálo štěstí. Bohužel tam ještě drama přišlo.

Ale Andrea to brala docela v klidu.

To brala, já jsem se jí za to na konci i omluvila, ono se to někdy stane. Jsou to věci, které k tenisu patří. Někdy je to na vaší stranu, jindy na soupeřčinu.  

Přesto přišlo drama, kdy jste nezvládla doservírovat set a musel rozhodovat tiebreak. Čím to bylo, dolehla na vás atmosféra?

Ne, to si nemyslím. Nervózní jsem byla, ale v tomhle gemu jsem to moc nevnímala, možná spíš až v tom tiebreaku. Ani nedokážu říct, co se stalo. Začala jsem bojovat se servisem. Je znát, když celý gem jdu až po druhém servisu a místo toho, abych soupeřku tlačila, tak ve výměně bojuji. Navíc ona tam o pauze měla trenéra, změnila směr returnu a nadřela jsem se s tím.

V příštím kole vás čeká Ruska Jekatěrina Alexandrovová, která ale žije a trénuje tady v Praze. Bude to pro vás takové malé derby?

Spíš jí mám co vracet. Prohrála jsem s ní loni v Paříži, bude to obrovský boj, těžká soupeřka. Hraje aktivně, chodí do všech míčů, dře od začátku do konce. Známe se dobře, sparingujeme, vycházíme spolu i mimo kurt dobře. Bude to složitý, ale chci jí tu porážku z French Open vrátit. 

Související

Grafika: Podívejte se, jak si Kvitová došla pro titul z Prague Open

Infografika