Praha - Přemýšlela o konci kariéry, chtěla ještě absolvovat poslední sezonu, kdy objede všechny čtyři grandslamy, a pak tenisovou pouť uzavřít. Jenže na startu roku 2016 zastihla Rusku Marii Šarapovovou šokující zpráva, dopingová kontrola odhalila ve vzorku její moči zakázanou látku. Skvělá kariéra se rázem zhroutila.
Ve své autobiografii, která vyšla v češtině na konci ledna pod názvem Nezastavitelná, se vrací nejen k nejvýznamnějším momentům svého života, ale znovu i k dopingové kauze a k tomu, jak se nepovolené meldonium do jejího těla dostalo.
"Mildronát je ve východní Evropě a Rusku podobný ibuprofenu. Miliony lidí jej berou denně. Ale jak zvyšuje výkonnost? To nedokáže říct ani ITF. Podělala jsem to. Nevěnovala jsem dostatečnou pozornost revidovanému seznamu zakázaných látek. Podělali to i oni. O změnách v seznamu měli informovat mnohem lépe," postěžovala si v knize Ruska.
ITF totiž na konci sezony poslala seznam zakázaných látek na další sezonu pouze v emailu a k informacím o novinkách se muselo proklikat přes několik odkazů. To Ruska neudělala, dostala trest na dva roky, který byl později snížen na 15 měsíců. Nejhorší pro ni ale nebyla nucená přestávka, nýbrž dehonestace, kterou si musela projít.
"Noviny po mně šly, nazvaly mě podvodnicí a lhářkou, srovnávaly mě se slavnými dopingovými hříšníky. Když jsem před svým domem v LA mluvila se zahradníkem, chlapec, kterému podle hlasu nebylo víc než 14 let, na mě z projíždějícího auta začal řvát: Zfetovaná děvka. Běž do p…, Marie," vypráví Šarapovová.
Ta si sepsáním knihy o svém životě dala za cíl trochu napravit vlastní pověst a čtenářům předložit vysvětlení, proč je na kurtu i v životě takovou bojovnicí. Proč možná nemá na okruhu tolik kamarádek, ale o to více vítězství.
Vyprávět začíná v době, kdy poprvé vzala do ruky raketu a kdy ji otec v jejích šesti letech se sedmi sty dolary v kapse odvezl ze zhrouceného Ruska do Ameriky, aby tu našla lepší podmínky pro tenisový růst.
"Znamenalo to opustit mámu a nevěděla jsem na jak dlouho," upozorňuje nyní třicetiletá tenistka, která se pak dostala do akademie Nicka Bollettieriho, kde nějaký čas bydlela sama se staršími dívkami, zatímco její otec vydělával na účty.
"Ale neplakala jsem. Naučila jsem se pocity skrývat a nedávat najevo slabost. Proto se dodnes na kurtu nerozčiluji, neházím raketou," píše v biografii.
V ní popisuje i rychlý nástup do profesionálního tenisu a triumf na Wimbledonu, který ovládla v pouhých sedmnácti letech, když ve finále přehrála Serenu Williamsovou. A právě tam prý hvězdná Američanka začala Rusku nenávidět, když ji mladičká vítězka nechtěně přistihla v šatně, jak pláče.
"Nedlouho po turnaji jsem se doslechla, že Serena pověděla jedné přítelkyní - která to pak řekla mně: 'S tou malou mrchou už nikdy neprohraju.' Nikdy mi to neodpustila," uvedla Šarapovová.
Důležitou roli v kariéry rodačky z Ňaganě hrály také české tenistky. V roce 2002 narazila ve finále juniorské dvouhry Australian Open na Barboru Strýcovou a prohrála s ní ve dvou setech.
"Nejenže mě porazila, ale navíc chodila s mou první pubertální láskou Philippem Petzschnerem. To se mi ani trochu nelíbilo. Barbora byla jako vichřice, útočící na mě ze všech stran kurtu a vracející všechny mé ploché, tvrdé údery. Přivádělo mě to k šílenství," popsala utkání proti plzeňské hráčce.
O devět let později jí připravila velké zklamání jiná česká naděje, a to ve finále wimbledonského turnaje. Šarapovová se vracela po operaci zpět mezi špičku a toužila po další trofeji z All England Clubu, ale blonďatá lvice si došla pro životní úspěch.
"Od roku 2004 jsem se vrátila zpátky do finále Wimbledonu a Kvitová mi ten příběh zkazila. Je o pár let mladší než já a vždycky nebezpečná. Levačka, co dává silné, dominantní údery od základní čáry, kterými vás honí ze strany na stranu, a její podání je těžko čitelné," rozebrala hlavní zbraně Češky Šarapovová.
Po odpykání trestu je ruská tenistka zpátky na okruhu. V žebříčku patří někdejší světové jedničce až 41. místo a je ještě daleko za svými předchozími úspěchy. Končit teď ale nehodlá.
"Myslím jenom na hru. Dokud budu moct. Co nejlíp. Dokud nesundají sítě. Dokud mi nespálí rakety. Dokud mě nezastaví. Jen ať si to zkusí," dodává.
